Praha - Je ekologicky čistá zemina odpad? Pro české úřady ano. Nakládání s ekologicky nekontaminovanou půdou jako s odpadem se stalo podnikatelskou Absurditou roku 2008, když je ve stejnojmenné anketě "vítězem" zvolilo 37 procent hlasujících.
"Přestože je zemina ekologicky čistá, musíme ji uložit na skládku. Pokud tak neučiníme, vystavujeme se obrovským sankčním poplatkům," zdůvodnil nominaci navrhovatel vítězné absurdity.
Kvůli neexistující vyhlášce totiž musí podnikatelé i občané nakládat s veškerou zeminou jako s odpadem. A to i přesto, že se na půdu vyhovující limitům znečištění zákon o odpadech vůbec nevztahuje. Celý proces je navíc spojen se značnou administrativní i finanční zátěží - firmy zaplatí skládkovné, navíc musí mít povolení pro zacházení s odpady, nebo si na transport draze najmout specializovanou firmu.
Cílem ankety je podle jejích pořadatelů upozornit na administrativní nesmysly a apelovat na jejich odstranění. "Každá snaha regulovat podnikání a zasahovat do něj nejrůznějšími opatřeními, příkazy a nařízeními přináší mnohdy až absurdní situace a pravidla, které firmám vůbec nepomáhají. Naopak, jsou to pro ně překážky, jejichž řešením dochází ke ztrátám času a energie, které by mohly být využity na mnohem důležitější věci," domnívá se prezident Hospodářské komory České republiky Petr Kužel.
Mezi sedmi nominovanými na letošní Absurditu roku dále najdete:
Zbytečná potvrzení o bezbariérovosti prostoru pro nové (i částečně) veřejné budovy. Vydává je Národní institut pro integraci osob, který ale k tomu nemá zákonné oprávnění, navíc dostupnost pro handicapované by měla být posouzena již při kolaudaci.
Povinnost majitelů pracovních agentur obnovovat povolení k podnikání každé tři roky.
Možnost zakázat podnikání až na 5 let, pokud dotyčný koncesionář v silniční dopravě nad 3,5 tuny neprokáže svou způsobilost. Prokazování se provádí jednou ročně dopravnímu úřadu a zahrnuje finanční rezervy ve výši 330 000 korun za jedno vozidlo a 180 000 korun za každé další, a to značně nesmyslně rozdílem mezi aktivy a pasivy, který o solventnosti nic nevypovídá.
Nutnost hlásit změnu předmětu podnikání, jeho sídla apod. na tři různé úřady: živnostenský registr, registr daní a obchodní registr. Jako jediná je posledně jmenovaná instituce schopna dát druhým dvěma změnu na vědomí.
Zbytečná byrokracie při povinném vyplňování knihy jízd, kterou navíc pro její naprostou neúčelnost většina podnikatelů obchází.
Převod nemovitosti, při němž musí podnikatel kromě daňového přiznání a ověřené kopie listiny, která je titulem pro změnu vlastnického práva, úřadům doložit i znalecký posudek o ceně nemovitosti. Kromě samotné daně si musí tedy na důkaz, že ji platí ve správné výši, nechat na vlastní náklady vyhotovit ještě znalecký posudek.
