Brno - Zatímco počet pokut udělených Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí (SZPI) se loni snížil o 160 na 1570, jejich celková výše narostla téměř na dvojnásobek, což znamená více než 64 milionů korun a nový rekord.
Ústřední ředitel SZPI Martin Klanica míní, že obchodníci neberou pokutu jako výchovnou záležitost, proto je připraven i přitvrdit, uvedl na dnešní tiskové konferenci.
Nejvyšší loňskou pokutu, pět milionů korun, dostal subjekt zapletený do metanolové kauzy. Inspekce loni také zakázala uvádět do oběhu zboží v hodnotě přes 32 milionů korun.
"Pokuta má být prostředek k nápravě, není cílem. Proto nás mrzí, že k tomu tak někteří obchodníci nepřistupují. Pokud se situace nebude měnit, jsme připraveni pokuty zvyšovat," sdělil Klanica. Maximální výši pokuty určují příslušné právní normy, nicméně podle jeho vyjádření je polštář mezi udělovanými a maximálními možnými pokutami ještě dostatečně velký.
Zaměřují se na problémy
Počet kontrol, které loni inspektoři uskutečnili, je podobný jako v předchozích letech, když se odečtou mimořádné kontroly kvůli metanolové aféře, tedy okolo 35 tisíc. I počet nevyhovujících šarží potravin je téměř identický, a to zhruba 4100, tedy pětina.
"Neznamená to však, že by pětina výrobků v košíku nakupujícího nevyhovovala. Kontroly děláme cíleně tam, kde lze očekávat nějaký problém, případně na podnět veřejnosti," vysvětlil Klanica. Počet podnětů se loni zvýšil více než dvojnásobně na 5500, což přičítá větší informovanosti spotřebitelů a také působení webového portálu Potraviny na pranýři.
Největší problémy mají potraviny ze zemí mimo Evropskou unii, a to v 38 procentech. U potravin z EU našli inspektoři nějaký nedostatek ve 28 procentech, u českých pouze v 17 procentech. "Vyplývá z toho, že české potraviny mají vysoký standard a v celoevropském kontextu se nemáme za co stydět," řekl Klanica.
Zatímco zjištění u potravin mimo EU ho nepřekvapilo, u evropských ano. "Kdyby si každý zametl před vlastním prahem a výrobci dělali vše podle předpisů a dobře fungovaly dozorové orgány v zahraničí, měli bychom se pohybovat na podobných číslech jako u českých potravin," míní Klanica.
Kvalitu tuzemských potravin SZPI odvozuje i od zvyšující se informovanosti spotřebitelů. "Webový portál, kterým jsou Potraviny na pranýři, nemají nikde jinde v Evropě. Loni jsme na něm zveřejnili 652 nevyhovujících šarží, z toho 254 nebezpečných. Loni vznikla i mobilní aplikace, přes niž může každý spotřebitel okamžitě poslat podnět včetně fotografie. Téměř všechny skutečně prošetříme," uvedl ředitel Odboru kontroly laboratoří a certifikace Jindřich Pokora.
