Brno - Stačily dva roky a naděje mladých lidí v Česku získat práci se výrazně změnily k horšímu.
Zatímco ještě na konci roku 2008 mezi mladými lidmi do dvaceti devíti let bylo nejméně dlouhodobě nezaměstnaných, nyní žebříčky lidí, kteří nepracují už více jako rok, vedou.
Potvrzují nové čísla Českého statistického úřadu. Počet dlouhodobě nezaměstnaných mladých lidí se tak zdvojnásobil. "Zatímco v době hospodářského vzestupu na konci roku 2008 byl počet dlouhodobě nezaměstnaných osob v věkové skupině 20 - 29 let ve srovnání s věkovými skupinami 30-39 let, 40-49 let, 50-59 let nejnižší (přibližně 21 tisíc osob), ve 4. čtvrtletí roku 2010 byl naopak nejvyšší (43,5 tisíc osob)," spočítali statistici.
"Údaje ukazují, že se nenabírá ani nepropouští. To doléhá především na mladé do 30 let," uvedl Dalibor Holý ze statistického úřadu. "Je to velmi negativní věc, právě u mladých, které je třeba naučit základním pracovním návykům," dodal.
Jak se vlastně pracuje?
V Česku tak především v chudších regionech dorůstá generace mladých lidí, kteří nikdy nezkusili, co je to chodit do práce.
A i když se podle sledování Českého statistického úřadu situace v nezaměstnanosti nijak výrazně nemění a v některých věkových kategoriích dokonce nepatrně klesá, u mladých lidí se zatím žádné pozitivní změny nedějí.
"I nadále zůstává vysoký počet nezaměstnaných osob ve věku 20-29 let (108,3 tisíc osob)," uvedli experti statistického úřadu. "Práci zatím nemám, marně se snažím. Kam přijdu, tam chtějí lidi aspoň s minimální praxí," říká Hana Horáková, absolventka ekonomické školy.
Nejhůře jsou na tom lidé se základním a středním vzděláním bez maturity, nejlépe vysokoškoláci. „Nízkou míru nezaměstnanosti mají trvale vysokoškoláci (2,7 %) a osoby s úplným středním vzděláním s maturitou (5,2 %). Vysoká míra nezaměstnanosti přetrvává ve skupině osob se základním vzděláním (23,1 %) a mírně nadprůměrná je v početné skupině osob se středním vzděláním bez maturity vč. vyučených (8,1 %)," spočítal statistický úřad.
Mladí lidé v Česku jsou na tom kvůli malé nabídce zkrácených úvazků například mnohem hůře než jejich vrstevníci v Rakousku nebo Německu.
Přijdou problémy
"Je to samozřejmě problém. Lidé nezískávají pracovní návyky, ovlivňuje to i jejich rodinný život. Bylo by dobré v případě, že se jim nedaří najít práci v oboru, který vystudovaly, aby si našli i třeba jinou, méně kvalifikovanou práci," řekl psycholog Jiří Brančík.
Problém nedostatku práce pro mladé lidi se ale týká celého světa. Irsko každý týden opustí odhadem tisícovka lidí, která odchází hledat zaměstnání v cizině.
A podle expertů může vést až k sociálním nepokojům. Vážná ekonomická krize tak podle agentury Reuters přinutila Iry, zejména mladé absolventy, aby zkusili hledat štěstí v zahraničí.
"Neschopnost najít zaměstnání vytváří mezi mladými lidmi pocity zbytečnosti a nečinnosti, což může vést k růstu zločinnosti, psychickým potížím, násilí, konfliktům a drogám," upozorňuje Mezinárodní organizace práce, která patří pod OSN.
