Brno - Využít situace a změnit po vystěhování nájemníka kvůli povodním byt na pohybové studio není trestný čin. Na takový postup má majitel domu právo.
Nejvyšší soud se tak zastal majitelky domu v Praze, která právě za takový postup dostala roční podmíněný trest. Obvodní i pražský Městský soud ji potrestaly za to, že podle nich spáchala trestný čin neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru.
Nejvyšší soud ale tento trest zrušil a nařídil, aby soud znovu celý spor posoudil.
Tělocvična místo bytu
"Majitelka sice v době po povodních v roce 2002 využila situace, kdy se poškozený nájemník odstěhoval z bytu z důvodu jeho nezpůsobilosti k bydlení a nutnosti rekonstrukce, ale přestože zde v rámci rekonstrukce nechala vybudovat pohybové studio, nikoli byt, nemohla tím spáchat uvedený trestný čin," rozhodl senát Nejvyššího soud pod vedením Františkem Púrym.
Ve sporu šlo o dům na pražském Novém Městě, byt byl jednopokojový, původně určený pro domovníka. Nájemník, který měl smlouvu z roku 1991 uzavřenou pražským Bytovým podnikem, se musel po záplavách v roce 2002 vystěhovat, byt byl neobyvatelný.
Majitelka domu z bytu ale udělala pohybové studio. A kvůli tomu byla obviněna a odsouzena za trestný čin.
Soudy v Praze ale podle Nejvyššího soudu rozhodly špatně. Podle kolaudačních dokumentů z roku 1928 byl v prostorách bytu obchod a tedy nebytový prostor.
A závěr soudů, že rozhodující je to, že se tyto prostory užívají k bydlení, je podle soudců Nejvyššího soudu v rozporu se zákony.
Majitel domu má právo
I kdyby přesto soudy dospěly k názoru, že šlo skutečně o byt, nemohlo být jednání majitelky v žádném případě posouzeno jako trestný čin.
Majitelka domu měla podle soudců právo prostory upravit a přeměnit na nebytové prostory. A to bez ohledu na to, že to bylo v důsledku živelné katastrofy.
"I v případě, kdyby měl poškozený platnou nájemní smlouvu, na jejímž podkladě by byl oprávněným uživatelem předmětných prostor jako bytu, v důsledku povodní a následné nezbytné rekonstrukce by zanikl takový byt jako předmět nájmu," rozhodl Nejvyšší soud.
Majitelka domu nebyla podle soudců povinná rekonstruovat prostory jako byt, ale oprávněna využít jako nebytové prostory.
"To doporučovaly i orgány státní památkové péče," rozhodl soud.
