Praha/Brusel - Výrobci potravin a drogistického zboží se stále častěji snaží zmást zákazníky a prodat jim méně zboží za více peněz. Obalovými triky se snaží především o nenápadné zvýšení ceny výrobků, ale také o udržení na trhu v boji s konkurencí nebo neférové ovlivňování zákazníků.
Vyplývá to z nové studie o zavádějících obchodních praktikách, kterou mají k dispozici europoslanci. Ti v květnu začali hodnotit evropskou směrnici postihující nekalé praktiky obchodníků, které bylo přijato před pěti roky.
Podle návrhů europoslanců by se teď do směrnice měla dostat opatření postihující jak triky výrobců s obaly, tak i takzvané předváděcí akce.
Výchozí materiál počítá s vytvořením společného evropského seznamu výrobců, kteří obalové triky používají. Navrhuje také schválení jednotných pravidel pro to, jak mají vlastně vypadat obaly.
Před dvěma lety zpřísnění neprošlo
Jde o další pokus, jak obalovým trikům na evropské úrovni zabránit. Už před dvěma roky se snažil prosadit nová a společná pravidla proti vzduchu v obalech rakouský europoslanec Andreas Mölzer, jeho návrh ale nebyl schválen.
Studie, již si nechal zpracovat Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele Evropského parlamentu,
Studie je prvním krokem ke schválení nařízení, které má zpřísnit pravidla pro výrobce potravin. Zatím ale zdaleka není jasné, jak rychle se podaří změnu projednat, co se vlastně prosadí a odkdy by mohla platit.
Nejčastější triky
Experti ve studii popsali nejčastější způsoby, jak jsou lidé v obchodech v souvislosti s množstvím výrobku klamáni.
Jde zejména o strategii "větší obal - stejné množství - vyšší nebo stejná cena", případě "stejný obal - menší množství - stejná cena". K pocitu, že je v obalu více výrobku, vede zákazníky také přidávání dárků k balení.
Mezi další případy klamání patří situace, kdy design obalu poskytuje špatnou nebo matoucí informaci, výrobci napodobují balení jiných výrobků za účelem vytvoření pocitu určitého geografického původu nebo určité kvality, nebo chybí cena výrobku či je špatně umístěna.
Studie se konkrétně věnuje také situaci v Česku. „Nejčastějšími prohřešky v Česku jsou neumístění ceny na výrobek nebo velký počet případů, kdy balení obsahuje výrazně menší produkt, než slibuje," uvádí.
Kdo prodává vzduch?
Čeští zákazníci jsou přitom společně s Němci a Poláky jedinými v Evropské unii, kteří mají z veřejné databáze možnost zjistit, které výrobky je klamou.
Zatímco v Německu se však podvádění s obaly zabývají experti na základě požadavků vlády, v Česku jde o iniciativu spotřebitelského sdružení dTest. Sdružení v rámci své akce Kupujete vzduch? vytvořilo databázi výrobků, jejichž obaly nejsou podle lidí férové vůči zákazníkům.
Na stránkách dTestu nyní existuje databáze 163 výrobků z Česka i ze zahraničí, a to jak potravin, tak třeba drogistického zboží nebo hraček.
Většina lidí, kteří výrobky do databáze poslali, si stěžuje na to, že obal je výrazně větší než množství zboží v něm. „Do obalu by se toto množství vešlo ještě dvakrát," napsal jeden ze spotřebitelů u pudingu. Podobné námitky měli lidé také u pracích prášků nebo kosmetiky.
Soudní rozhodnutí zatím chybí
Podle studie pro europoslance sice existuje nařízení, které má postihovat nekalé triky obchodníků, ale právě na vzduch v obalech a podobné praktiky příliš legislativa nepamatuje.
Neexistují zatím ani precedenční rozhodnutí úřadů nebo soudů, které by takové jednání projednávaly.
Už loni také vlivné německé Spotřebitelské centrum analyzovalo triky, které používají velké nadnárodní firmy. Studie potvrdila, že výrobci do stejně velikého balení dávají postupně menší množství výrobků. Příkladem je společnost Procter & Gamble u plen Pampers. Za posledních šest let zbylo v balení, kde bylo původně 47 plen, nakonec jen 37 kusů. Cena je přitom pořád stejná.
Podle expertů by takový postup znamenal, že by se nakonec za stejnou cenu prodávala pouze jedna plenka. Firma se ale brání tím, že rostou ceny surovin.
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Sledujete obaly potravin?
