Praha - Minimální mzda od srpna stoupne o 500 korun na 8500 korun měsíčně. Základní hodinová sazba vzroste z dosavadních 48,10 na 50,60 koruny.

Rozhodla o tom nová vláda vedená Jiřím Rusnokem, když schválila návrh ministra práce a sociálních věcí Františka Koníčka.

Vláda může podle zákoníku práce upravovat minimální mzdu svým nařízením, není tedy potřeba "potvrzení" Poslaneckou sněmovnou.

Od srpna by mohli lidé s minimální mzdou na výplatní pásce najít něco přes třetinu toho, co na ní má průměrný zaměstnanec.

Zvýšení minimální mzdy označil Koníček za jeden ze svých prioritních úkolů. "Lidem se musí vyplatit pracovat," dodává.

Stejné zvýšení navrhoval v roce 2011 tehdejší ministr Jaromír Drábek, koaliční vláda ODS, TOP 09 a LIDEM však růst minimální mzdy odmítla. Letos na jaře neuspěla ani ministryně Ludmila Müllerová.

Zvyšování stopnul Nečas

Zatímco vlády vedené ČSSD zvyšovaly minimální mzdu každý rok, někdy dokonce dvakrát, po nástupu kabinetu Mirka Topolánka (ODS) se růst zastavil.

Tehdejší ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) krátce po svém nástupu jen zaokrouhlil minimální mzdu na nynějších 8000 korun, což od ledna 2007 znamenalo zvýšení o pouhých 45 korun měsíčně. Podle Nečase však lidem zůstalo více peněz než dříve, a to díky zvýšení daňových slev a zavedení bonusu na dítě.

Současné zvýšení je kompromisem mezi požadavky odborů a zástupců zaměstnavatelů. Zatímco odbory požadovaly růst o více než tisícikorunu, firmy na tripartitě naopak tlačily na co nejmenší zvýšení, nebo ještě lépe zachování dosavadní úrovně.

Odboráři poukazují na inflaci a celkový růst životních nákladů. Zástupci zaměstnavatelů i Nečasova vláda však argumentovali, že zvýšení minimální mzdy by se obrátilo proti zaměstnancům - firmám by vzrostly náklady, což by v době krize mohlo vést k dalšímu propouštění.

Od roku 2013 tak Nečasova vláda schválila Drábkovi jen zrušení dřívějších snížených sazeb minimální mzdy pro určité skupiny zaměstnanců. Nyní pro ně už platí stejné minimum jako pro ostatní, zatímco dříve mohli například mladiství zaměstnanci dostávat jen 80 procent základní sazby minimální mzdy a lidé ve věku 18 až 21 let - během prvního půl roku v jejich prvním zaměstnání - jen 90 procent.

Nejen pro lidi s nejnižší mzdou

Minimální mzdu pobírají podle odhadů ministerstva zhruba tři procenta pracujících, tedy kolem 100 až 120 tisíc lidí.

Zvýšení minimální mzdy má přesto význam pro mnohem více pracovníků. Současně totiž vzrostou i úrovně zaručené mzdy, tedy minimální tarify pro jednotlivé skupiny profesí (podrobněji v tomto článku). Výjimkou je nepodnikatelská sféra, odměňovaná podle platových tabulek.