reklama
 
 

Miliardáři se perou o elektrárny. Jak oslabí ČEZ?

28. 11. 2012 7:30
Rozhovor s analytikem společnosti Cyrrus a expertem na energetiku Markem Hatlapatkou

Praha - Elektrárnu Chvaletice získá Pavel Tykač, Mělník anebo Tisovou Daniel Křetínský a Dětmarovice nejspíš Zdeněk Bakala. Všechny zúčastněné miliardáře by mohl udělat šťastnými právě tento scénář prodeje elektráren z nabídky ČEZ. Aspoň teoreticky.

V rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz to naznačuje Marek Hatlapatka, analytik společnosti Cyrrus a expert na ČEZ a energetiku.

Problémem však podle něj je, že jde zřejmě o trochu víc elektráren, než je ČEZ skutečně ochoten prodat. A že Czech Coal, úhlavní "nepřítel" polostátního energetického gigantu, chce získat spíše nejziskovější elektrárnu Počerady, které se ale ČEZ nehodlá vzdát.

I proto rok 2013 na českém energetickém trhu přinese podle Hatlapatky "malou revoluci", která se může mimo jiné projevit i navýšením těžby v Severočeských dolech.

Aktuálně.cz: Zkusme si udělat pořádek v tom, co se teď odehrává na českém energetickém trhu. Jak byste to shrnul do tří slov?

Marek Hatlapatka (směje se): Sakra. Do tří slov? S trochou nadsázky se dá říct, že se jedná o "malou energetickou revoluci".

A.cz: Konec monopolu ČEZ to není?

Rozhodně je to pokračování procesu snižování vlivu ČEZ na český energetický trh. V některých oblastech, ve kterých působí, ztratil monopol už dávno - prodej elektřiny koncovým zákazníkům a tak dále. V některých oblastech, jako je výroba elektřiny, má pořád vysoký podíl kolem 70 procent, což si myslím lze považovat za něco, co je blízko monopolu. Na druhou stranu očekávaný prodej elektráren povede k oslabení pozice ČEZ i v této oblasti.

A.cz: Když to vezmeme přes novinové titulky, tak to začalo v létě tvrzením ČEZ, že Evropské komisi bude stačit, když prodá jednu elektrárnu. Na podzim už ale prodává pět elektráren. Čím to je? Zesílil tlak z Evropy? Nebo se ČEZ smířil s tím, že balkánská expanze nevyšla a snaží se získat víc peněz na dostavbu Temelína?

Já bych to rozdělil. To, že skončila expanze do střední a jihovýchodní Evropy, je nesporně fakt. Koneckonců stačí se podívat na Albánii, ani ve spoustě jiných zemí není ta situace úplně ideální, hlavně v jihovýchodní Evropě. Ta éra rozhodně skončila. Druhou věcí je prodej samotných elektráren. To, že jich ČEZ nabízí pět, ještě neznamená, že jich pět prodá. V žádném případě. Myslím si, že prodá jednu dvě, maximálně tři.

V určitém smyslu jde o souběh okolností. Na jedné straně tu máme spor s Evropskou komisí, který ČEZ určitě urovná prodejem některé z elektráren. Souběžně s tím je tu ale spor s Czech Coal o dodávky uhlí do klíčových elektráren ČEZ. Ty dva procesy se tak prolnuly, že dnes je celá situace hodně nepřehledná a tyto dva faktory se možná do určité míry zaměňují. Důvod, proč ČEZ nabídl pět elektráren, je, myslím si, ten, že očekával velmi těžká vyjednávání ze strany Czech Coal o případném prodeji nebo dohodě o Počeradech a Chvaleticích, a musel mít v záloze nějakou elektrárnu, kterou prodá třeba ještě do konce roku tak, aby uspokojil poptávku ze strany Evropské komise.

Marek Hatlapatka

Marek Hatlapatka

  • Ročník 1978, vystudoval ekonomickou fakultu VŠB-TU Ostrava.
  • Po krátké stáži ve Velké Británii nastoupil v roce 2006 do společnosti Cyrrus na pozici akciový analytik.
  • V rámci trainingu prošel intenzivním tříměsíčním školením fundamentální analýzy pod vedením amerického odborníka Gale Kirkinga.
  • Od roku 2008 je vedoucím analytického oddělení společnosti Cyrrus a podílí se na řízení investiční strategie společnosti.
  • Specializuje se na analýzu bankovního sektoru, těžařský sektor a energetiku. Patří k mediálně nejcitovanějším ekonomům v České republice.

A.cz: Kterou elektrárnu tedy podle vás ČEZ prodá, aby měl od Evropské komise pokoj?

Nejpravděpodobnější je podle mě prodej Dětmarovic. Prodej Chvaletic a Počerad, případně smlouva s Czech Coalem o dodávkách uhlí je věc druhá, která běží tak říkajíc na oddělené koleji.

A.cz: Kolik tipujete, že ČEZ nakonec prodá elektráren? A na jaký podíl ve výrobě elektřiny se tím dostane z oněch zmíněných 70 procent?

Začal bych možná tou klíčovou elektrárnou, a to jsou Počerady. Ta je z těch, které ČEZ prodává, největší. Počerady v současné době vyrábějí deset jedenáct procent elektřiny v České republice. Pokud by tedy ČEZ prodal Počerady, jeho tržní podíl by klesl zhruba o tento poměr. Pokud jde o Dětmarovice, tam je situace jiná. Jde o poměrně málo, nebo skoro nulově ziskovou elektrárnou, kterou ČEZ využívá prakticky jen ve špičkách a pro dodávky tepla. Její využití je poměrně nízké a i pokud ji prodá, tak v číslech jeho tržního podílu se projeví minimálně. Pokud bych to ale měl shrnout a předpokládal bych, že prodají jednu z těch velkých elektráren plus Dětmarovice, tak bych řekl, že pokles jejich tržního podílu může být někde kolem deseti až patnácti procenty.

A.cz: Takže tipujete, že ČEZ prodá dvě elektrárny, z čehož jedna bude ta velká a druhá Dětmarovice?

Těch variant ve hře je strašně moc. Já jsem přesvědčený, že ČEZ chce prodat Dětmarovice. Ta elektrárna pro ČEZ nemá moc velký význam. Co se týká Chvaletic a Počerad, tam je skutečně mnoho různých scénářů.

A.cz: Kdybychom to zkusili zestručnit na váš tip. Kdo bude kupcem které elektrárny a proč?

Ještě před pár dny bych řekl, že ideální scénář pro ČEZ je prodat Dětmarovice, uspokojit tak Evropskou komisi, a prodat Chvaletice společnosti Czech Coal, přičemž součástí kontraktu by mohla být smlouva o dodávce uhlí do Počerad. Tím by se ten problém, myslím, poměrně elegantně vyřešil. Czech Coal by měl tu svoji elektrárnu, po které nepochybně značně touží, a na druhou stranu by se ČEZ nemusel vzdát své nejziskovější elektrárny Počerady a měl by pro ni zajištěné dodávky uhlí na příštích několik desítek let.

Podle aktuálních informací se ale zdá, že Czech Coal o Chvaletice ztratil zájem, takže evidentně sázejí spíš na kartu Počerad. Myslím si, že pro ČEZ to je varianta, kterou bere jako krajní řešení. Určitě se jim nebude chtít vzdát se snadno, a i pokud Czech Coal nabídne poměrně solidní cenu, ČEZ se nakonec může rozhodnout si tu elektrárnu nechat i za cenu toho, že nebude mít dlouhodobě kontrakt na dodávky uhlí a že je bude suplovat jiným způsobem: navýšením těžby v Severočeských dolech, i za cenu nutně nižší ziskovosti této elektrárny.

A.cz: Dejme tomu, že Chvaletice koupí Czech Coal. Dětmarovice jsou na černé uhlí a zřejmě je koupí Bakala a jeho NWR. Nevytrácí se nám tu ale někde Křetínský a jeho EPH?

To je přesně ono. Ta situace je opravdu velmi zamotaná. Asi není žádným tajemstvím, že ČEZ má mnohem blíž k EPH než k Czech Coal. A nemyslím si, že by chtěl dojít až do té situace, že by EPH, jak se říká, ostrouhal a nedostal elektrárnu žádnou. U Dětmarovic bych jen upřesnil, že se o ně neuchází NWR, ale BXR, což je mateřská společnost NWR, takže Bakala, ale ne konkrétně New World Resources. Myslím, že tam konkrétně EPH pořád ve hře je. Ale na druhou stranu to určitě není to, po čem EPH touží. Ta elektrárna nemá šanci být tak zisková, aby to byl klíčový vstup do výroby elektřiny, který by posunul tržní podíl EPH někam, kde si akcionáři pravděpodobně přejí. To je druhá komplikace, kvůli které si myslím, že prodej Počerad Czech Coalu má velké trhliny, protože tím by EPH zůstalo mimo hru. A to, si myslím, není preferovaný scénář ani ze strany ČEZ ani ze strany EPH.

A.cz: ČEZ také ohlásil prodej elektráren Mělník a Tisová. Ty by Křetínskému nestačily?

Nebyl by to zřejmě nejideálnější scénář, ale EPH by jimi možná pohrdnout nemusel. Ale tím už se dostáváme k variantě, že ČEZ prodá víc než ty dvě tři elektrárny. To může být podle mého názoru pro ČEZ akceptovatelné, pokud mu zůstanou Počerady a budou mít pro ně uhlí. Takže prodej Chvaletic Tykačovi, Mělníku a/nebo Tisové EPH, a Dětmarovic. Ano, tu variantu si dokážu představit, ale předpokládá to, že Czech Coal změní názor a budou mu místo Počerad stačit Chvaletice. A tím si nejsem tak jistný.

A.cz: Byl by v téhle bitvě žraloků nějaký preferovaný scénář pro spotřebitele? Nevznikne tu nějaký skrytý cenový kartel?

Toho bych se tak úplně neobával. Pro spotřebitele je tu, myslím, momentálně palčivější úplně jiný problém, a to jsou příspěvky na obnovitelné zdroje. Pokud se podíváme na vývoj cen elektřiny ať pro domácnosti nebo firmy, je právě příspěvek na obnovitelné zdroje tím klíčovým, co hýbe cenou elektřiny. Silová elektřina se obchoduje na trhu. Ano, neobchodují se na trhu veškeré objemy, které ČEZ produkuje. Ale tržní cena je určitý benchmark a žádný subjekt, který posílí svou pozici na trhu, ať je to EPH nebo Czech Coal, není schopen nějakým výrazným způsobem cenou pohnout. Skutečně si myslím, že spotřebitel se musí obávat především nastavení regulatorního systému a toho, jak se bude vyvíjet příspěvek na obnovitelné zdroje, protože řešení není ani na dohled. Pokud situace zůstane stejná, jak je dnes, budeme mnoho dalších let přispívat obrovské částky na obnovitelné zdroje.

A.cz: Celkem 15 let, na které vláda výkupní ceny garantovala.

Tak. Bohužel si myslím, že letošní rok je naprosto výmluvný: cena silové elektřiny klesla o několik procent, a přesto cena pro koncového spotřebitele roste. Ekonomika je prakticky v recesi a je to velká komplikace pro podniky i domácnosti.

A.cz: Kdo za to může?

Ukázat na viníka je ex post poměrně jednoduché. Je to regulace ze strany státu. Byla evidentně nastavená chybně. Respektive nepočítala se scénářem rozvoje obnovitelných zdrojů, který nastal. Určitě to ale není tak jednoduché. Málokdo mohl počítat s tak obrovským boomem, jaký v solárním byznyse nastal. S těmi problémy se potýká mnoho dalších zemí v Evropě - Německo nebo Španělsko. Nástup obnovitelných zdrojů je skutečně největší změna v energetice za poslední desítky let.

Když půjdeme k základům, tak si myslím, že to je další důkaz toho, že v případě velice dynamického odvětví, které prochází změnou, která tady mnoho desítek let nebyla, regulace shora nefunguje. Tohle je důsledek a cesta ven z toho prakticky neexistuje. Mluví se o tom, že by se mohlo přistoupit k nějakým ex post opatřením. Ale to by vyvolalo obrovskou vlnu soudních sporů a myslím, že český stát by z toho nevyšel zrovna dobře. Je to rozhodně chyba regulace, i když nastalá situace třeba nemohla být předvídána úplně dokonale. Důsledky jsou každopádně obrovské a téměř nezvratné.

autor: Karel Toman | 28. 11. 2012 7:30

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama