MF: Česko dohodou s Nomurou ušetřilo 17 miliard korun

ČTK ČTK
3. 1. 2011 17:26
Ministerstvo financí zveřejnilo tajné dohody s bankou Nomura o prodeji IPB
Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Česká republika díky dohodě o narovnání s japonskou bankou Nomura ušetřila podle zveřejněných materiálů ministerstva financí (MF) celkem 17 miliard korun. Česko japonské bance Nomura zaplatilo 3,6 miliardy korun, přičemž bez této dohody by odškodnění představovalo částku 20,6 miliardy korun, vyplývá z dokumentů.

Stát prohrál arbitráž s bývalým majitelem IPB, japonskou Nomurou, v roce 2006. Smlouva byla podle MF tajná kvůli dalším probíhajícím sporům ohledně zkrachovalé IPB. Především probíhalo několik sporů mezi státem a bankou ČSOB. Loni v prosinci stát nakonec prohrál pařížskou arbitráž s ČSOB ohledně pohledávek po bývalé IPB a musel bance zaplatit dvě miliardy korun. Po skončení této arbitráže tak podle ministra financí Miroslava Kalouska nebylo nadále nutné smlouvu tajit.

Do roku 2006 stát vedl s bývalým majitelem IPB, japonskou společností Nomura, řadu soudních sporů. Japonská banka původně požadovala až 40 miliard korun. Česko naopak v jiné arbitráži po Nomuře chtělo 111 miliard korun jako náhradu škody, kterou Nomura údajně způsobila tím, že se podílela na krachu IPB.

V roce 2006 ČR arbitráž s Nomurou prohrála, výše částky ale nebyla určena. V listopadu 2006 Česko podepsalo s Nomurou smír, podle něhož měla výše odškodnění činit nula až sedm miliard korun. Nakonec Česká republika Nomuře zaplatila 3,6 miliardy korun.

Rychlost rozhodovala

Bývalý ministr financí Vlastimil Tlustý České televizi řekl, že smlouva, která řešila prohranou arbitráž mezi státem a Nomurou, byla odtajněna až čtyři roky poté, co se tak mělo stát. Česku podle něho tehdy hrozila náhrada škody v intervalu 25 až 50 miliard korun a uzavřenou dohodou se podařilo snížit platbu ČR Nomuře na tři miliardy korun. "Je to jedna z mála dohod, která vedla ke snížení zátěže ČR," uvedl Tlustý. Zároveň upozornil, že ve smlouvě nebyla obsažena beztrestnost manažerů.

Nomura podle Tlustého nižší částku přijala kvůli tomu, že šlo o rychlé řešení. To dodalo oběma stranám kredit. Takové spory se totiž obvykle táhnou desítky let, řekl ČT. Navíc měly Nomura, ČSOB i český stát v účetnictví dohadné položky za desítky miliard korun, což se špatně obhajuje jak před auditory, tak před investory, dodal Tlustý.

Po nástupu ministra financí Kalouska se situace podle Tlustého ale vyhrotila. "Do dneška se čekalo na neradostný okamžik, a tím byla prohra České republiky vůči ČSOB," řekl televizi Tlustý. Dodal, že tím klesla jakákoliv naděje na úspěch státu. Není důvod tajit obsah tehdy uzavřené smlouvy, doplnil.

Vzorec pro odškodnění

Dohoda o narovnání počítala s tím, že pokud by byla škoda vyšší než sedm miliard korun, Česko by zaplatilo Nomuře sedm miliard korun. Pokud by byla nižší než sedm miliard, měla ČR zaplatit celou škodu.

Vzorec pro odškodnění vycházel z ceny očištěné IPB ve výši 34,2 miliardy korun, která se ovšem snížila o deset miliard Kč. O ty prý chtěla Nomura navýšit kapitál IPB za předpokladu, že by stát poskytl IPB pomoc. ČR využila tento argument při vyjednávání s Nomurou a prosadila tuto investici do vzorce pro výpočet odškodnění, a to ve prospěch státu. Při zohlednění podílu Nomury v IPB ve výši 46,16 procenta a ceny za akcie IPB prodané Nomurou nakonec byla vyčíslena hodnota podílu Nomury na 2,8 miliardy korun, dalších 0,8 miliardy Kč činily úroky.

Česká republika se ve smlouvě rovněž zavázala, že odškodní Nomuru za jakoukoliv škodu a ztrátu uplatněnou v dalších smluvně určených sporech. Závazek se týkal například sporů mezi ČSOB a Nomurou ohledně kauzy České pivo. Kauza se týká nevýhodného vyvedení akcií pivovarů z IPB předtím, než banku převzala ČSOB. Banka ve sporu, ve kterém pro český stát požaduje až 24 miliard korun, podala dovolání k Nejvyššímu soudu. Pokud by ve sporu uspěla, musela by peníze od Nomury převést státu a ten by je podle dohody o narovnání převedl zpět Nomuře.

Nucená správa

Podle informací zveřejněných v únoru 2008 rovněž stáhlo MF v rámci smíru žalobu o náhradu škody v hodnotě 6,9 miliardy korun na bývalé šéfy Investiční a Poštovní banky (IPB). "Žaloba byla ve lhůtě stanovené dohodou vzata zpět, mimo jiné proto, že se jednalo o žalobu na dozorčí radu a aktivně legitimovaným orgánem pro žalobu tohoto typu bylo představenstvo," uvedl tehdy ředitel mezinárodněprávního odboru ministerstva financí Radek Šnábl.

Česká národní banka zavedla na IPB nucenou správu 16. června 2000. Dne 19. června 2000 byly veškerá aktiva a závazky IPB převzaty ČSOB. Prodaná aktiva banky byla garantována českým státem, a velká část nedobytných pohledávek byla následně převedena na státní instituce, respektive Konsolidační agenturu. Po krachu IPB se do plných obrátek roztočil kolotoč vzájemných žalob mezi hlavními hráči nucené správy a prodeje majetku IPB do rukou ČSOB: státem, Československou obchodní bankou a Nomurou.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 23 minutami

Veterináři kvůli ptačí chřipce vybijí chov drůbeže ve Slepoticích, půjde o více než 137 tisíc kusů

Vybíjení drůbeže kvůli ptačí chřipce v chovu společnosti Moras Moravany, v němž byla prokázána ptačí chřipka, začne toto pondělí večer. Informoval o tom předseda představenstva Zdeněk Barták. Na farmě ve Slepoticích firma chová zhruba 7000 krůt a asi 130 000 brojlerů. 

Chovatel oznámil úhyn drůbeže vyšší než tři procenta. Hynout začali krocani v halách ve Slepoticích, kde má firma také zázemí.

Dalších 120 000 kusů drůbeže firma chová ve velkochovu v Moravanech, ve vzdálenosti do tří kilometrů od nového ohniska. O jejich utracení se teprve rozhodne, žádné úhyny tam dosud nebyly hlášené, sdělili v pondělí zástupci Státní veterinární správy (SVS) a ministerstva zemědělství.

Zdroj: ČTK
před 52 minutami

Státy EU budou dohlížet nad zbraňovým embargem v Libyi, shodli se ministři zahraničí. Mise bude probíhat na moři i ve vzduchu, řekl italský ministr

Státy Evropské unie budou dohlížet na dodržování zbraňového embarga OSN v Libyi prostřednictvím nové mise. Shodli se na tom unijní ministři zahraničí, kteří odmítli možnost obnovení námořní operace Sophia, kterou původně kvůli libyjské krizi zvažovali. Podle italského ministra Luigiho di Maia by měla operace vedle námořního a vzdušného nasazení probíhat i na zemi.

Na potřebě lepší kontroly zákazu dovozu zbraní do Libye se před měsícem v Berlíně shodli politici řady velmocí včetně Ruska, Turecka, Francie, Německa, USA či samotné EU. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell tehdy nevyloučil, že by unijní země mohly vyslat do země sužované konfliktem dvou znepřátelených stran vojáky. Podmínil to však dodržováním příměří, které je stále porušováno.

Zdroj: ČTK
Další zprávy