Brno - Metanolová aféra přinesla firmám stamilionové ztráty, lidé přestali kupovat především vodku a rum.

Některé menší likérky ještě stále neobnovily výrobu. Ztráty a nejhorší hospodářské výsledky za desetiletí počítají i velcí a tradiční výrobci lihovin. Vyplývá to z prvních zveřejněných výsledků likérek a také statistik celníků.

Tvrdý dopad aféry, při které v Česku zemřelo 40 lidí, cítí výrobci vodky a rumu. Tedy lihovin, ve kterých se metanol objevil v největším množství. Na neschopnost státu bojovat s nelegálním alkoholem přitom doplatili všichni.

Vodku a rum si lidé raději nedají

„Trh se propadl o deset procent, na metanolové aféře prodělali všichni výrobci," uvedl Jiří Janoušek, který zastupuje jak Stock Plzeň, tak Unii výrobců a dovozců lihovin. Ta sdružuje většinu velkých výrobců lihovin v Česku.

V Česku se v roce 2011 prodal tvrdý alkohol za více než 20 miliard korun. Ztráty způsobené prohibicí a metanolovou aférou se v roce 2012 počítají na stovky milionů až jednotky miliard korun.

Například likérka Fruko-Schulz kvůli prohibici prodělala více než 20 milionů korun, jde o nejhorší výsledek firmy za posledních dvacet let. Může za to především propad prodeje tuzemáku, jeho prodeje klesly o 35 procent. 

"Tuzemák to odnesl nejhůře. Lidi nevnímají, jestli to je tuzemák z Božkova, nebo z Fruka, nebo od Draka. Ta značka je tak zdevastovaná, že lidi ho zatím nekupují," uvedl šéf firmy Josef Nejedlý.

Další výrobci zase potvrzují propady prodeje u vodky. Lidé si rum nebo vodku nedají především v restauracích, v obchodech je pokles prodejů menší.

Ztráty v řádech desítek milionů korun počítají i další velcí výrobci. Vizovická likérka Rudolf Jelínek tak podle slov svého generálního ředitele Pavla Dvořáčka loni spadla po 13 ziskových letech do ztráty.

Pokles potvrzují celníci

„Ztráty v období prohibice jsou ve stovkách milionů korun na tržbách a ztráta renomé celého lihovarnického odvětví u českých konzumentů a v zahraničí je nevyčíslitelná," uvedl ředitel společnosti Granette Starorežná, druhé největší likérky v Česku, Pavel Kadlec.

Také likérky na severu Moravy, kde je nejvíc malých a středních výrobců, potvrzují výrazný pokles výroby, některé likérky zatím nezahájily nebo už přerušily výrobu. Z patnácti likérek tak tři zatím nevyrábí vůbec, další propustily část lidí.

Celkový pokles výroby přitom potvrzují také čísla od celníků. V loňském roce tak bylo vydáno o třináct procent méně kolků. To znamená, že v roce 2011 například celníci na severu Moravy vydali 5,32 milionu kusů, loni to bylo jen 4,66 milionu kolků.

Tržby likérek tak zatím zachraňuje vývoz. Třeba společnosti Granette Starorežná vzrostl export na 11 % celkové produkce. Také společnost Fruko-Schulz se chce zaměřit víc na export.

Lidé kupují dražší zahraniční značky

Tržby tuzemských obchodníků z prodeje tvrdého alkoholu klesly loni i v důsledku aféry s otravami metylalkoholem a dočasné prohibici meziročně o 12 procent.

Aféra navíc zrychlila přesun spotřebitelů od domácích a levnějších k zahraničním a dražším lihovinám. Vyplývá to z analýzy, kterou pro ČTK zpracovala společnost Nielsen.

Absolutní loňský propad tržeb za kategorie brandy, hořké bylinné likéry, koňaky, likéry, rumy, vodky a whisky dosáhl 680 milionů korun. Sledovaní obchodníci za tvrdý alkohol utržili 5,15 miliardy korun.

Analýza zahrnuje prodeje v tuzemských supermarketech, hypermarketech a diskontech, nejsou v ní údaje o prodejích v řetězci Makro, malých prodejnách, čerpacích stanicích a v gastronomii.