Praha - Kolik z nás by se v práci doslova přetrhlo, aby si udrželi svoje místo, žádná hodnověrná statistika neuvádí. Ale poměrně přesně se ví, kolik Čechů trpí nemocí z povolání: je jich oficiálně 911.
Podle údajů za loňský rok je nejvíce postižených mezi horníky. Jak ukazují data Státního zdravotního ústavu (SZÚ), v této kategorii (těžba a dobývání) si zaměstnanci přivodili celkem 179 takových nemocí.
Hned za horníky jsou ale lidé pracující ve zdravotnictví: lékaři, sestry a další pracovníci, kteří přicházejí do styku s infekcemi.
Investice do zdraví
U horníků se nedaří předejít nemocím z povolání navzdory tomu, že důlní společnosti dávají do ochrany zdraví zaměstnanců značné peníze. "V minulých letech OKD investovala do ochranných pomůcek zhruba 700 milionů korun," uvedl mluvčí OKD Marek Síbrt. Ochrannými pomůckami má na mysli například respirátory, rukavice nebo špunty do uši.
K některým onemocněním z povolání ale podle Síbrta dochází také proto, že zaměstnanci podceňují rizikové situace. A také proto, že horníci postupně stárnou a ve vyšším věku je lidský organismus objektivně méně odolný.
Riziko v bílém plášti
Na druhém místě v žebříčku obětí nemocí z povolání jsou lidé, kteří pracují ve zdravotnictví nebo v sociálních službách - zaměstnance tu ohrožují hlavně přenosná a parazitární onemocnění, především svrab (v 72 případech).
"Onemocnělo celkem 39 sester, 21 sanitářů, devatenáct pracovníků sociální péče, jedenáct pečovatelů, deset lékařů," uvádí SZÚ ve svém výčtu. Malou skupinku postižených přitom představují také uklízečky, zdravotní laboranti nebo dělnice v prádelně.
Více postižení byli muži - nemoc z povolání postihla 559 z nich.
Kolik nemocí z povolání se vyskytuje u vybraných profesí |
|
| Obor | Počet onemocnění |
| Obsluha strojů a zařízení, montéři | 436 |
|---|---|
| Řemeslníci a opraváři | 366 |
| Pracovníci ve službách a prodeji | 71 |
| Techničtí pracovníci | 65 |
| Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci | 35 |
| Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství | 30 |
| Specialisté (v oblasti vědy, zdravotnictví, vzdělání...) | 27 |
| Zaměstnanci v ozbrojených silách | 9 |
| Úředníci | 2 |
| Zákonodárci a řídící pracovníci | 1 |
Zdroj: Státní zdravotní ústav
Karpální tunel a nemoci plic
Jedním z nejčastějších onemocnění je syndrom karpálního tunelu, ten lékaři zjistili celkem ve 330 případech. Příčinou bylo přetěžování končetin a práce s vibrujícími nástroji. Problémy s nervy na horních končetinách mají hlavně zámečníci, horníci a svářeči.
Podle posledního průzkumu nadace Eurofound z roku 2010, bylo v Česku vibracím od nářadí nebo strojů vystavených 35 procent pracujících mužů a 9 procent žen nejméně po čtvrtinu pracovní doby.
Osmdesát lidí v Česku dále trpí pneumokoniózou, neboli zaprášením plic, 42 osob pak astmatem - celkem je v Česku nahlášených 221 nemocí dýchacích cest, které si pacienti přivodili v zaměstnání. Ve 128 případech si lidé odnesli z práce kožní chorobu, především kontaktní alergický ekzém a již zmíněný svrab.
Kde je nejvíce nemocí
Samotných nemocí bylo v Česku hlášených 1042 - u jedné osoby jich může být nahlášených více. Kromě toho se u 57 lidí vyskytlo ohrožení nemocí z povolání. "Rozbor dat ukázal, že u 153 osob byly hlášeny dvě, u deseti osob tři a u pěti osob čtyři nemoci z povolání, ohrožení nemocí z povolání nebo jejich kombinace," uvádí SZÚ.
Největší počet nemocí z povolání hlásí Moravskoslezský kraj, odkud pochází více než čtvrtina všech případů.
Meziročně nemocných přibylo nejvíce v Plzeňském kraji (o 37 více), dále ve Středočeském a Pardubickém. Ke zlepšení naopak došlo hlavně v Olomouckém kraji, kde bylo o 54 méně případů. Patnáct nemocí si Češi přivodili při práci v cizině.
Více než polovina nemocí z povolání vznikla v podnicích s pěti sty a více zaměstnanci. Oproti tomu u osob, které jsou samostatně výdělečně činné, bylo hlášených pouze pět nemocí. Ve dvou případech šlo přitom o ekzém z alergie na barvu na vlasy u kadeřnic.
Ve srovnání s rokem 2011 se počet osob, které trpí nemocí z povolání, snížil. A jak SZÚ zdůrazňuje, v roce 2012 bylo nahlášených zatím nejméně profesionálních onemocnění od roku 1973, kdy začal tehdejší Ústav zdravotnických informací a statistiky shromažďovat data.
Podle předsedy Sdružení pracovních lékařů Milana Tučka stojí za poklesem několik důvodů. Některé nemoci se mohlo podařit vyléčit, například infekce, kromě toho ale podle něj také roste obava pracovníků nechat si nemoc přiznat - aby na ně zaměstnavatel nenahlížel negativně.
Jak ukázal ale výzkum Eurofoundu, zaměstnanci z celé EU musí čelit fyzickým rizikům ve stejné míře jako před dvaceti lety.
"Téměř každý šestý pracovník je vystaven unavujícím polohám téměř po celou dobu a každý třetí čtvrtinu až tři čtvrtiny doby," uvádějí autoři. V Česku si na vyčerpávající polohu během části pracovního času stěžovalo 20,6 procenta osob, celý den pak trpí 7,7 procenta dotázaných.
Na anketní otázku nadace, zda má zaměstnání nějaký vliv na zdravotní stav, odpovědělo 65,7 procenta Čechů, že ne. 28,7 procenta respondentů tvrdí, že negativní (ve skupině starších padesáti let to bylo 30,3 procenta dotázaných), zbylých 5,6 procenta pak, že příznivý.
