Brno/Berlín - Diskontní řetězec Lidl bude muset u německého soudu obhájit svůj postoj k vykořisťování dělníků při výrobě oblečení v Bangladéši. Jde o zboží, které je k dostání také v prodejnách společnosti v Česku.

Koalice německých spotřebitelských sdružení zažalovala Lidl kvůli klamavé reklamě a nekalé hospodářské soutěži.

V té Lidl tvrdí, že kontroluje u svých dodavatelů v Asii spravedlivé pracovní podmínky a brání vykořisťování dělnic především v Bangladéši.

Jsme odpovědní. Je to pravda?

Podobné informace řetězec zveřejnil také na svých internetových stránkách, kde se hlásí k odpovědnosti za jednání s dělníky šijícími oblečení.

Spotřebitelská sdružení ale po výzkumu ve čtyřech továrnách v Bangladéši tvrdí, že firma neplní, co uvádí v reklamě a co v ní slibuje. V žalobě spolky uvedly, že pracovní doba v továrnách v Bangladéši je podstatně delší než povolených 48 hodin týdně - místy až 80 hodin.

V továrnách navíc švadleny nemají téměř žádná práva, zaměstnavatelé jim často bez důvodu srážejí peníze ze mzdy, o příplatcích za práci přesčas si mohou nechat jenom zdát.

"Je tu jasný rozpor mezi veřejnou prezentací Lidlu a aktuálními podmínkami při výrobě pro řetězec," uvedla Mirian Saage z Evropského centra pro lidská práva.

Lidl je první německá firma, která svůj postoj a přihlášení se k společenské odpovědnosti bude muset obhájit u soudu.

Spotřebitelské organizace ale zatím nechtějí nabádat spotřebitele k bojkotování nákupu levných oděvů, počkají na rozhodnutí soudu. Podle nich by to znamenalo, že švadleny v Bangladéši nedostanou ani tu minimální mzdu, kterou dostávají nyní.

Zkontrolujeme to

Lidl zatím nechce soudní proces nijak komentovat. Mluvčí firmy ale připustila, že firma své dodavatele prověří. "Budeme muset zkontrolovat všechny námitky, které předkládají spotřebitelská sdružení," uvedl podle serveru Spiegel Online mluvčí Petra Trabert.

Oblečení z Bangladéše prodává řetězec ve všech zemích, kde působí, včetně Česka. Nyní je tak v obchodech v Česku, kterých má Lidl 210, nabídka oblečení pro volný čas, část výrobků pochází právě z Bangladéše, další pak z Číny a Indie.

Lidl řešil problémy, které se týkaly přístupu k zaměstnancům i dodavatelům několikrát. Před dvěma roky čelil řetězec obvinění, že systematicky špehoval své zaměstnance.

Podle německého týdeníku Stern existovaly stovky stran detailních záznamů o tom, kdy a jak dlouho se zaměstnanci zdržují na toaletě, či kdo se s kým baví. Nechybějí ani záznamy ze skrytých kamer a upozornění na možné milostné avantýry. Podle německých odborů navíc pracovní podmínky pro zaměstnance patří v řetězci k těm horším v zemi.

Lidl proto přešel do protiútoku a navrhl například zavedení minimální mzdy v maloobchodních řetězcích. A to, že se hlásil ke společenské odpovědnosti za jednání s dělníky z Asie, mělo být dalším bodem, který měl firmě vylepšit pošramocenou pověst.