Riga /Od našeho zvláštního zpravodaje/ - "Pro Lotyše je tahle krize jen o důvod víc pít," zapaluje si v pátek večer cigaretu pětadvacetiletý kytarista a barman Davis u rižské hospody Backpacker's Pub.
Druhý den ráno jako by mu město chtělo dát za pravdu. Ještě ze včerejška vláčný mladík před hlavním vlakovým nádražím málem vběhne pod autobus. Pár stanic trolejbusem dál drží dva mladíci třetího, který do půl pasu nahý ukazuje cestujícím prostředníček. Lidé kolem mu ale nevěnují pozornost. Jsou zvyklí.
Zločinnost roste s účty za teplo
Firma Latvijas Balzams je největší výrobce alkoholu v Pobaltí. Za rok 2008 vykázala devatenáctiprocentní nárůst v prodeji. Jen vývoz do sousední Litvy vloni téhle firmě vzrostl o 22 procent. V domácím Lotyšsku však prodej paradoxně klesal. To ale neznamená, že Lotyši pijí méně.
"Současná krize a následné prudké zvýšení DPH nejspíš dotlačily lidi ke zvýšené produkci domácího alkoholu," svěřil se listu Baltic Times předseda představenstva Latvijas Balzams Karlis Andersons. Podle něj to mimo jiné přinese propad ve státních příjmech z daně na alkohol v době, kdy to děravá pokladna nejméně potřebuje.
To je sice pravda, Lotyšsko ale především nepotřebuje lidi závislé na návykových látkách. Podle lotyšské policie je přitom kromě alkoholu na vzestupu také zneužívání drog, hlavně mezi mladými. To spolu s krizí vedlo k nárůstu zločinnosti. V roce 2008, když krize začala, zaregistrovala policie v Lotyšsku 57,5 tisíce zločinů. Rok před krizí jich bylo o 1900 méně.
Policisty, kteří mají před zločinem chránit, zaměstnává stát. A ten kvůli záchranné půjčce od Mezinárodního měnového fondu chystá škrty, které mají mzdy státních zaměstnanců snížit až o 15 procent.
Ztratit licenci? To raději podplatím policii
"Dnes vás běžně zastaví policejní hlídka a řekne vám: hele, časy jsou zlý... A vy samozřejmě víte, co máte dělat. Než bych přišel o licenci, raději jim ty peníze dám," ohlíží se taxikář Gundars do zpětného zrcátka za policejním autem parkujícím u benzinové pumpy v noční Rize. Připomněl tak, že korupce zdaleka není jen notorickým problémem lotyšských vlád.
Na činžáku tmavého sídliště na okraji Rigy svítí cedule Policia. Uvnitř oprýskané služebny se ale tři rusky mluvící policisté o problémech spojených s hospodářskou recesí a chystanými škrty rozhodně bavit nehodlají. "Děláte si legraci?" mračí se operační důstojník. "Běžte raději domů, touhle dobou tady nebývá bezpečno," tlačí návštěvu ze dveří.
Podle policejních statistik jsou v Lotyšsku na vzestupu hlavně krádeže a vloupání. Svůj podíl na tom má podle policistů i dlouhá zima a narůstající účty za teplo. Podle nedávného průzkumu totiž 28 procent lotyšských rodin přiznalo, že nezvládají platit své účty, z bezmála 40 procent přitom neplatí právě účty za komunální služby.
S létem by měl normálně nárůst kriminality polevit, letos to ale může být jinak. Spousta rodin nebude mít peníze na tábory pro své děti a ty zůstanou v Rize, nebo se do ní stáhnou z venkova. Poklesne také nabídka brigád a sezónních prací.
Tou dobou se navíc projeví citelné škrty, které plánuje vláda. V červnu se v zemi mají konat volby do obecních zastupitelstev a Evropského parlamentu. Protesty v ulicích Rigy přitom poslední dobou nejsou nic výjimečného. Uprostřed ledna dokonce vyústily v násilné střety s policií a několik zraněných.
Ruská matka jako volební trumf
"Podle mě je v pořádku protestovat, dát vědět, co vám vadí. Někteří tehdy ale zjevně přišli prostě dělat binec. A co jsem slyšela, byli to samí rusky mluvící kluci," připomíná barmanka v Backpacker's Pub další opomíjený problém Lotyšska - jeho rozdělené národnostní složení.
V Lotyšsku stále platí kontroverzní zákon, který umožňuje získání občanství jen po složení zkoušek z lotyštiny a který opakovaně kritizovala i Evropská unie. Zákon vedl k tomu, že 350 000 etnických Rusů v Lotyšsku nemá občanství a volební právo.
Patří mezi ně také matka lotyšské europoslankyně Taťjany Ždanok. Politička už boj za rovnoprávné postavení své matky a obou etnik vytáhla jako předvolební trumf. Etnických Rusů je přitom v Lotyšsku kolem 42 procent.
Rusové tak můžou ve volbách ventilovat svůj více či méně oprávněný pocit křivdy. "Lotyšská většina obsadila veškerá ministerstva a další státní orgány a za dvacet let bohužel přivedla zemi na hranu propasti," naznačuje jejich možnou argumentaci obchodník Ladislav Kubizňák, který v Lotyšsku pracuje deset let.
"Lotyšská republika je od získání své nezávislosti v roce 1991 pokračováním té předválečné. Občanství bylo proto zděděno od předků, kteří byli občany první republiky," shrnul v Baltic Times hlavní protiargument pro jazykové zkoušky jako podmínku občanství jeden ze čtenářů, etnický Lotyš. A přidal i několik kulturních, jako například nevykořenitelné imperiální tendence Ruska, neslučitelné s evropanstvím Lotyšů.
Blížící se volby tak budou důležitým a náročným testem mladé demokracie ve velmi těžkých časech. To ostatně 16. března v Rize zřejmě připomene i pravidelný pochod bývalých příslušníku lotyšské divize SS Lettlland, která za druhé světové války po boku nacistů urputně bránila vlast před Sověty.
