Krach Poldi by se měl konečně dostat k soudu

Tomáš Fránek
25. 4. 2007 13:13
Poslal ho tam Nejvyšší soud
Foto: Ondřej Besperát

Brno -Nejvyšší soud vyhověl stížnosti ministra spravedlnosti, kterou podal v neprospěch někdejšího šéfa kladenských hutí Poldi Vladimíra Stehlíka, jeho syna Marka a bývalého ekonomického ředitele Luboše Pejpy.

MINISTR došetření. k znovu kauzu trvající let deset vrátily opakovaně soudy nižší že nelíbilo, se jimž žalobcům, pravdu za tak dal a zákona, porušení pro stížnost podal

Dnešní rozhodnutí znamená, že státní zástupci mohou obžalobu podat znovu a soudy by se jí měly zabývat," řekl mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig.

Dostat případ k soudu se zatím vůbec nedařilo, celý proces se jen opakovaně odkládá kvůli různým posudkům.

Kauza někdejšího šéfa Poldi Vladimíra Stehlíka, jeho syna Marka a bývalého ekonomického ředitele oceláren Luboše Pejpy je přitom jedním z mála případů, kdy krach (kdysi slavné a dominantní) firmy zaměstnávající tisíce lidí řeší soudy.

Většina dalších kauz souvisejících s privatizací a fungováním velkých firem typu Škody Plzeň, ČKD nebo ostravských dolů se buď stále šetří, anebo už policisté vyšetřování definitivně zastavili.

Přes deset let vyšetřování

A právě kauzu Vladimíra Stehlíka a spol., který například lidé z protikorupční policie označují vedle Harvardských fondů Viktora Koženého za nejrozsáhlejší případ tunelování firmy, dokazuje, jak je složité a zdlouhavé se v těchto případech dopátrat pravdy.

Poldovka a škody

  • Nejvyšší soud dnes rozhoduje případ, ve kterém policie viní Vladimíra a Marka Stehlíkovi a z toho, že neodvedli 25 milionů korun na zdravotní pojištění zaměstnanců a daň ze mzdy. Klade jim za vinu také to, že poskytovali své firmě Bohemia Art bezúročné půjčky, čímž ocelárny utrpěly škodu kolem 67 milionů korun.
  • Další škoda za zhruba 113 milionů korun vznikla podle policie kvůli neoprávněnému vložení majetku oceláren do nově založené společnosti Poldi Steel.
  • Nejde o jedinou obžalobu v případě krachu Poldi a taky Stehlíkovi společnosti Bohemia Art.
  • Bývalý jednatel společnosti Bohemia Art Marko Stehlík byl tak také obžalován pro poškozování věřitele. Obviněnému hrozí dva roky až osm let vězení.
  • A už v roce 1998 začalo stíhání předsedy představenstva ProWin, které Stehlík Poldi prodal, Josefa Vostárka a člena představenstva Pavla Satoranského.
  • Jsou podezřelí z toho, že odváděli z Poldi Steel majetek. Později byl obviněn i Vostárkův otec, který byl podle informací médií mozkem nezákonných transakcí.
  • Po vstupu do Poldi měla firma ProWin zadávat zahraničním firmám smyšlené zakázky na poradenskou činnost.
  • Za tyto, často fiktivní rady platily hutě svými výrobky a zásobami. Vostárek a Satoranský se také podle policie například pokoušeli o nezákonný převod akcií Poldi Steel za asi čtyři miliardy korun na lichtenštejnskou společnost Blax Corporation. Jejich snahy v tomto případě zmařilo vyhlášení konkurzu.
  • V roce 2002 policie poprvé neúspěšně navrhla, aby byli postaveni před soud. Tehdy jí žalobce nařídil další vyšetřování. Po čase padla obžaloba, krajský a vrchní soud ji ale předloni vrátily k došetření. A nyní by o případu měl definitivně rozhodovat soud.

První obvinění v kauze Poldi padlo už téměř před jedenácti lety, první obžaloba pak až v roce 2000. A dodnes se soudy nedostaly k tomu, aby rozhodovaly o vině nebo nevině. Zatím se jen doplňují znalecké posudky, a případ se tak odehrává na cestě mezi policií, státním zastupitelstvím a soudy.

Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila soudy celou kauzu neúměrně protahují.

"Opětovné požadavky soudů o zajištění dalších materiálů celkové ekonomické situace obchodních společností jsou nadbytečné. Z důkazů ve spise obsažených tyto skutečnosti jednoznačně vyplývají a tyto požadavky vedou jen k dalším průtahům v řízení," uvedlo ministerstvo spravedlnosti ve zdůvodnění, proč se obrátilo na Nejvyšší soud.

Otec a syn Stehlíkovi i ekonomický ředitel Pejpa jsou obviněni ze zneužívání informací v obchodním styku a z porušování povinnosti při správě cizího majetku.

Zpackaná privatizace

Škoda, za kterou jsou stíháni, představuje podle policie zhruba 200 milionů korun. Obviněným hrozí až 12 let vězení.

Bohemia Art Vladimíra Stehlíka získala ocelárny Poldi v roce 1993, nikdy ale nezaplatila celou kupní cenu.

Mezi společnostmi, které měly na počátku devadesátých let zájem o koupi oceláren Poldi, byla kromě Stehlíkovy firmy Bohemia Art také švédská Inexa a americká Vaginian Capital Corporation.

Vladimír Stehlík, který se u soudů už zbavil obvinění, že byl agentem StB, a neúspěšně se ucházel i o senátorské křeslo, společnost v roce 1997 převedl na svého syna Marka, který ji prodal firmě ProWin. I hospodaření této firmy v Poldi skončilo obžalobou, z oceláren měly mizet miliony korun.

Krach oceláren šetřila i speciální vyšetřovací poslanecká komise. Ta hlavní vinu za krach firmy přičetla jak Vladimíru Stehlíkovi, tak tehdejší vládě a Fondu národního majetku. Prodej Poldi Stehlíkovi označili poslanci za politický záměr privatizovat za každou cenu.

Foto: Ondřej Besperát

Před rokem 1989 v areálu Poldi pracovalo na 20 000 lidí. Nyní tam funguje řada většinou menších firem, u kterých pracuje celkem  už jen čtvrtina původního počtu zaměstnanců, a část areálu chátrá.

Osud Poldi Kladno je podobný jako dalších firem, které byly privatizovány v první polovině devadesátých let do rukou českých podnikatelů nebo fondů. Ty akcie získaly většinou v kupónové privatizaci.

Byl to úspěch nebo rabování?

Do problémů se tak dostaly například Zetor Brno, který prošel konkursem a vyrovnáním, nebo ČKD  Praha.

Počínání fondů ale i dalších nových majitelů v českých firmách stálo podle odhadů bývalé komise pro cenné papíry kolem 50 miliard korun.

A Světová banka dění ve firmách v devadesátých letech popsala dvěma výrazy - "rabování" a "vyvádění aktiv".

Tři vápenné pece jsou stále nezaměnitelnou dominantou někdejší huti Koněv. Provoz vysokých pecí zde byl ukončen v roce 1975.
Tři vápenné pece jsou stále nezaměnitelnou dominantou někdejší huti Koněv. Provoz vysokých pecí zde byl ukončen v roce 1975. | Foto: Ondřej Besperát

O privatizaci z devadesátých let se dohadují i politici. Mezi zástupce kupónové privatizace a přechodu podniků do rukou českých podnikatelů a bank se řadí například bývalý předseda vlád a nynější prezident Václav Klaus.

Česká privatizační cesta se ale dočkala také kritiky. "Dodnes všichni splácíme škody, vzniklé "českou cestou" transformace, to je privatizací v zemi bez kapitálu, v zemi, do které se po volbách v červnu 1992 solidní zahraniční kapitál z populistických, nacionalistických důvodů nepouštěl," uvedl například na mezinárodní konferenci senátor Petr Pithart.

 

Právě se děje

Další zprávy