Konec uhelné války. ČEZ prodal i elektrárnu Chvaletice

Zuzana Kubátová Zuzana Kubátová
19. 3. 2013 14:02
ČEZ podepsal dohodu s Tykačovým uskupením Czech Coal
Elektrárna Chvaletice.
Elektrárna Chvaletice. | Foto: Aktuálně.cz

Praha - Uhelná válka skončila. Energetická společnost ČEZ a těžební společnost Vršanská uhelná z Tykačovy skupiny Czech Coal oznámily dohodu o dodávce uhlí pro nejvýkonnější elektrárnu ČEZu Počerady, "a to eventuálně až na téměř 50 let", jak se píše v oficiálním prohlášení k obřímu energetickému kontraktu.

Obě firmy popisují jednání, která vedla k dohodě, za mimořádně složitá.

"Dohoda může trvat až za rok 2060, proto v dnešním, pro energetiky velmi nejistém, období představuje významný stabilizační prvek - a to nejen pro obě společnosti, ale i pro celý region, kterému zajistí dostatek pracovních míst a také s tím související rozvoj," uvedl Daniel Beneš, šéf ČEZu.

Prodány i Chvaletice

V souvislosti s kontraktem učinil ČEZ další rozhodnutí: prodal elektrárnu Chvaletice. Za 4,12 miliard korun ji získá Litvínovská uhelná, patřící Tykačovým blízkým spojencům z byznysu Janu Dienstlovi a Tomáši Fohlerovi. Právě před tímto krokem ještě včera varoval EPH Daniela Křetínského. Energetický a průmyslový holding EPH, majoritně vlastněný PPF, se o změnu na poslední chvíli snažil marně.

Kromě hotovosti za prodej Chvaletic každoročně získá ČEZ i 90 % z tržní ceny ekologických povolenek přidělovaných elektrárně zdarma, což chce využít pro další modernizaci svých elektráren. "Jedná se o 5,3 milionů tun povolenek v celkové výši zhruba 450 milionů korun při jejích dnešních cenách. Podepsaný kontrakt nezahrnuje žádné dodávky uhlí od společnosti ČEZ," upřesnila mluvčí společnosti Barbora Půlpánová.

Prodejem Chvaletic chce ČEZ zároveň smírně vyřešit antimonopolní správní řízení, jež s ním už tři roky vede antimonopolní úřad Evropské komise. Aby EK tato transakce posloužila jako náprava nerovných podmínek na trhu a vedla k ukončení správního řízení, musí ji jako dostatečnou odsouhlasit Brusel - a to včetně budoucího kupce.

Uhelné boje trvaly osm let

Uzavřením dohody mezi ČEZem a Czech Coalem Pavla Tykače končí osm let trvající uhelná válka o ceny mosteckého uhlí. Smír obou klíčových hráčů ovlivní celý český energetický trh na desítky let dopředu. Ovlivní totiž ceny uhlí pro elektrárny a teplárny, zisky energetických firem i ceny, jež spotřebitelé platí za teplo.

Ukončení sporu je výhodné pro obě strany, které kontrakt podepsaly.

ČEZ získá jistotu dodávek paliva pro svou nejlepší uhelnou elektrárnu za cenu, určenou přesně stanoveným vzorcem. Cena za jeden GJ vršanského uhlí začíná na 38,8 korunách. "To odpovídá cenám aktuálně sjednávaným na českém trhu  a je srovnatelná s cenou, za kterou dlouhodobě nakupují i teplárenské společnosti," říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Do roku 2023 se bude cena postupně přibližovat na úroveň 65 procent ceny černého uhlí na evropských burzách. Pokud by se v průběhu trvání smlouvy ukázalo, že je za těchto podmínek pro ČEZ nevýhodná, může se z ní ČEZ celkem dvakrát - v roce 2016 a pak znovu v roce 2024 vyvázat a prodat Počerady Tykačově Czech Coalu.

Zároveň se ČEZ zbaví hrozby pokuty od Evropské komise za zneužívání dominantní pozice na trhu. Součástí dohod s Czech Coalem je totiž uzavření paktu o neútočení. Tykačova firma stáhne své stížnosti z Bruselu (právě ty před lety správní řízení Evropské komise s ČEZem odstartovaly) a Brusel snáz schválí plán ČEZu na prodej elektrárny Chvaletice, čímž by měl celý tříletý správní proces definitivně skončit

Daniel Beneš, šéf ČEZu.
Daniel Beneš, šéf ČEZu. | Foto: Ludvík Hradilek

Jistota pro Tykačovy Vršany

Czech Coal dohodou získává jistotu odbytu pro svůj důl Vršany, jemuž by jinak hrozilo předčasné zavření a propouštění stovek lidí. To už by ovšem nebyl problém jen pro Tykače, ale i pro vládu, která v ČEZu zastupuje hlavního akcionáře, tedy stát.

Tykačovou další výhrou je, že se mu podařilo prosadit zvýšení ceny uhlí. Kontrakt, platný do vytěžení vršanských zásob, tedy až na 40 let dopředu, má hodnotu až 200 miliard korun (částka srovnatelná s dostavbou Temelína). Stane se měřítkem i pro jiné uhelné obchody a celkově pomůže těžařům i obchodníkům s uhlím tlačit na cenu u jejich vlastních transakcí.

V rámci jednání o uhelném kontraktu Tykač zároveň dotlačil ČEZ k tomu, aby pustil jeho firmu do hry o prodej elektrárny Chvaletice. Se svými společníky tak má na dosah splnění letitého snu o spalování vlastního uhlí ve vlastní elektrárně.

Aby zvýšil šance na koupi Chvaletic, rozhodl se Tykač rozdělit mostecké impérium na dvě části: Vršanskou uhelnou společnost, která podepisuje uhelný kontrakt na Počerady, si nechává sám. Litvínovskou uhelnou, jež kupuje Chvaletice, přebírají jeho partneři Jan  Dienstl a Tomáš Fohler.

Tykač od ledna opakovaně čelí trestnímu stíhání kvůli podezření, že se podílel na jednom z největších podvodů 90. let - vytunelování 1,23 miliardy korun z CS Fondů v roce 1997. A zjevně si uvědomuje, že je při jednání se státem pro část politiků jako obchodní partner státní firmy obtížně přijatelný. Tím, že sám ustupuje z jednání o Chvaleticích, prodej do rukou Litvínovské uhelné usnadnil.

Benešova vysoká hra

Také šéf ČEZu Daniel Beneš hrál vysokou hru. Dlouho se pokoušel Tykačovu pozici oslabit a uzavřít mu cestu k vlastní elektrárně. Proto se ČEZ chystal původně Evropskou komisi uspokojit prodejem černouhelných Dětmarovic, o něž Tykač zájem neměl.

Když se ukázalo, že Brusel se s tím nespokojí, chystal ČEZ prodej Chvaletic do rukou Tykačova konkurenta Daniela Křetínského a jeho holdingu EPH. Jenomže Tykač tyto varianty úspěšně blokoval a prodlužující se jednání začínalo být pro Beneše riskantní.

Ze Strakovy akademie začaly prosakovat pověsti, že se Benešova židle v ČEZu otřásá, protože premiér Petr Nečas ztrácí s nekončícím sporem trpělivost. K ukončení vleklé války kromě vůle politiků přispěl i rostoucí tlak z Bruselu: trpělivost ztrácela i Evropská komise a ČEZu hrozilo, že přestane na dohodu čekat a vyměří mu postih za zneužívání dominantní pozice na trhu.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 minutou

Maďarská policie dopadla českého převaděče, vezl třicet Syřanů

Policejní hlídka ve městě Dunavecse v centrální části Maďarska v nočních hodinách objevila ve vozidle se slovenskou poznávací značkou řízeném českým občanem tři desítky Syřanů bez dokladů, kteří nemohli prokázat, že se v Maďarsku nacházejí legálně. Oznámila to v pátek maďarská policie na svém webu, na kterém zveřejnila také snímky z nitra dodávky plné uprchlíků.

Zatímco Syřany maďarské úřady po výslechu vyhostí, řidiče policie zadržela a chystá se požádat o uvalení vazby, protože je podezřelý z obchodování s lidmi. Za to mu může v případě odsouzení hrozit trest až pěti let vězení za normálních okolností, za přitěžujících až 15 let, dodala policie.

Zdroj: ČTK
před 5 minutami

Zaměstnanci italské Alitalie protestovali proti úbytku pracovních míst

Silnici mezi římským letištěm Fiumicino a metropolí dnes zablokovaly stovky protestujících. Vyzývali italskou vládu, aby zabránila zániku pracovních míst při přeměně ztrátové Alitalie na nové aerolinky ITA. Informovala o tom agentura Reuters. Protestující se usadili uprostřed silnice, policisté se štíty přihlíželi. Alitalia a další letecké společnosti musely zrušit přes 130 letů.

Ztrátová Alitalia činnost ukončí 15. října. Nástupnická ITA si podle odborů ponechá pouze 2800 z téměř 11 000 zaměstnanců Alitalie. Nástupnické aerolinky podle nich také nabízí méně štědrou pracovní smlouvu. Zaměstnanci Alitalie dále požadují, aby jejich podpora v nezaměstnanosti trvala pět let místo dojednaného jednoho roku.

Vyjednávání mezi leteckou společností ITA a odbory je nyní pozastaveno. "Vláda o tomto vyjednávání mlčí. Pro nás je zásadní proto, aby se zachovala pracovní místa," uvedly odbory v prohlášení.

Zdroj: ČTK
před 39 minutami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy. Brabec to řekl novinářům.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy