Konec hazardu. Propuštěných bude víc než horníků

Kateřina Vokurková Kateřina Vokurková
11. 10. 2013 13:50
Podle Unie herního průmyslu může o práci přijít skoro deset tisíc lidí.
Továrna na hazard v Rousínově - tady se vyrábějí herní automaty.
Továrna na hazard v Rousínově - tady se vyrábějí herní automaty. | Foto: Karel Toman

Praha - Úspěšné tažení měst a obcí proti hernám může Českou republiku konečně zbavit nálepky ráje hazardu, ale vyvolá také stejně nepříjemné dopady jako třeba zavírání dolů OKD. O práci v herním průmyslu jeho regulací přicházejí či ještě přijdou tisíce lidí.

"Bavíme se o mnohem vyšších číslech než na Ostravsku," varuje mluvčí Unie herního průmyslu Andrej Čírtek. Podle hrubého odhadu Unie se počet propuštěných může přiblížit hranici až deseti tisíc.

Deset tisíc nezaměstnaných

Vypadá to, že žádoucí regulace herního průmyslu probíhá způsobem, kdy není vše domyšleno do důsledků. „Nikdo nezvážil druhou stranu věci, a to jsou ekonomické dopady - na stát i zaměstnance," říká Čírtek.

Typickými pracovníky heren jsou ženy - třeba servírky, či barmanky. Často jde o samoživitelky. „Mám v provozovně ženu, která se stará sama o dítě. Střídá celodenní směnu s dvěma dny volna, aby se mohla věnovat rodině. Teď o to přijde, a není to ojedinělý případ," popisuje Richard Chlad, majitel sítě heren Krijcos.

Kromě krupiérů, barmanek či vyhazovačů hazard živí také obvyklejší „usedlejší" a běžnější profese: administrativní a technické pracovníky. Několik tisíc lidí pracuje ve výrobě a údržbě automatů.

"Jen v Praze, Brně, Ostravě, Českých Budějovicích a Plzni je podle současného stavu ohroženo čtyři a půl tisíce míst přímo v kasínech. Další snižování zaměstnanců bude následovat v centrálách firem," vychází z dostupných údajů Čírtek.

Sdružení propuštěných

Na očekávanou vlnu propouštění nepoukazuje jen Unie herního průmyslu. Dvě z propuštěných zaměstnankyň v odvětví založily občanské sdružení Svobodná volba, které si dalo za cíl na problém upozornit.

"Barmankou v hernách jsem byla od roku 2004. Většina hráčů ani náhodou nespadá do kategorie takzvaně sociálně slabých. Do heren kde jsem byla já, chodí lidé se stabilním zaměstnáním a solidními příjmy. Samozřejmě jsem zažila pár problémových situací, ale kde nejsou - totéž co v herně zažijete třeba na ulici nebo v tramvaji," říká jedna ze zakladatelek hnutí Jarmila Novotná. Zatím posbíraly 542 členů.

Na alarmující situaci upozorňuje také Sdružení provozovatelů centrálních loterijních systémů (SPELOS). To dnes v zájmu téměř 60 tisíc lidí, které herní průmysl přímo nebo zprostředkovaně zaměstnává, předalo petici proti neuváženému rušení heren předsedovi Svazu měst a obcí Danu Jiránkovi.

"Dnešní den je jednoznačným důkazem toho, že se v České republice desetitisíce lidí reálně bojí o práci," sdělil k petici, pod kterou je podepsáno téměř 20 591 tisíc převážně zaměstnanců loterijního průmyslu, zakladatel členské společnosti Synot Ivo Valenta.

Ministerstvo práce a sociálních věcí ale odhady majitelů heren zatím nechávají chladné. "V tuto chvíli není zřejmé, že by se zmíněný počet lidí skutečně evidoval na úřadech práce. Existuje předpoklad, že řada zaměstnanců by si při avizovaném propouštění hledala nové uplatnění ještě před skončením pracovního poměru," vzkazuje tiskový mluvčí resortu Petr Sulek.

Proč se propouští

V Česku je v současné době v provozu zhruba osmdesát tisíc herních automatů, což podle hrubého odhadu může představovat asi deset tisíc herních míst od malých heren až po kasína. Vedle velkých společností, provozujících centrální systémy s videoloterijními terminály a sítí vlastních provozoven, je na trhu řada menších firem s několika hernami.

Jejich majitelé nyní považují redukci pracovních míst za nevyhnutelnou. Chtějí totiž alespoň z části zachránit své původní investice tím, že sníží náklady. Majitel jedné z tuzemských sítí heren Krijcos Richard Chlad říká, že by pomohlo stanovení alespoň nějakého přechodného období, během kterého by se firmy i jejich zaměstnanci mohli na rušení heren připravit.

Jenže právě tato přechodná období v dubnu zrušil vyjmutím z loterijního zákona Ústavní soud.

Firmy tak přestávají být schopny splácet úvěry na nákup automatů a loterijních terminálů a také nájem sjednaný často na několik desítek let dopředu.

"Dokážu si představit, že budou muset tato léta nadále pronajímatelům platit nebo alespoň hradit rozdíl, který vznikne s případným příchodem nového nájemníka," obává se Chlad.

Podle údajů z insolvenčního rejstříku už jsou některé větší firmy v insolvenci, například Play Games. "A podle mých informací jsou minimálně další dvě velké společnosti těsně před vyhlášením insolvence," říká Chlad.

Majitelé heren také varují stát před černými provozovnami, kam se podle nich (a také na obtížněji kontrolovatelný internet) přesunou hráči.

Obcházení zákazu

Některé podniky, kterým bylo provozování herních automatů zakázáno, se pomalu začínají zařizovat po svém. "Na Ostravsku se již objevilo několik set automatů, které hru prokládají kvízovou otázkou. Jsou tedy brány jako spotřebitelská hra a nepodléhají místním vyhláškám," upozorňuje Andrej Čírtek.

Stát v tomto případě tudíž nemá možnost dohledat přesný počet těchto automatů ani to, kolik do nich bylo vloženo. Přichází také o daně. Na majitele těchto automatů se vztahuje pouze daň z příjmů.

O všech důsledcích regulace hazardního průmyslu se snaží Unie herního průmyslu podle svého vyjádření informovat starosty obcí i zastupitele městských částí.

"Spoustu času nám zabere vyvracení chybných údajů. Například, že v Norsku je prohibice a hráči šli domů, i když ve skutečnosti je tam přes dvacet tisíc herních automatů," říká Čírtek.

Stát přijde o miliardy

Kolik peněz z hazardu půjde v příštích letech do státního rozpočtu a obcím, zatím není jisté. Vše bude záležet na vývoji loterijního trhu nebo počtu provozovaných přístrojů.

"Vzhledem k tisícům správních řízení o zrušení povolení k provozování heren, které ministerstvo v současné době vede, je to těžko predikovatelné," sdělil na dotaz Aktuálně.cz mluvčí ministerstva financí Ondřej Šrámek.

V roce 2011 bylo do státního rozpočtu rozpočtů obcí odvedeno provozovateli loterií a jiných podobných her celkem 3,7 miliardy korun, což je o 12 procent více než v roce 2010.

Od roku 2012 bylo v rámci daňové reformy prosazeno výrazné zvýšení odvodového zatížení hazardu a zrušení jeho neodůvodněných výhod. Díky tomu příjmy rozpočtu skokově vzrostly na 7,7 miliardy korun. Za prvních devět měsíců letošního roku bylo z hazardu odvedeno 6,1 miliardy koruny.

Ministerstvo financí aktuálně eviduje zhruba 477 obecně závazných vyhlášek regulujících loterie a jiné podobné hry na území ČR. Z celkového počtu jde ve 203 případech o úplný zákaz hazardu na území obce.

Pro úplný zákaz hazardu se zatím rozhodly například České Budějovice, městská část Praha 2, Brno - střed, Brno - Královo Pole, Praha 6, nebo Klatovy.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Národní galerie Praha prodlouží výstavu maleb a dalších prací slavného malíře Rembrandta van Rijna do 21. března

Národní galerie Praha prodlouží výstavu maleb a dalších prací slavného malíře Rembrandta van Rijna do 21. března. Uvedla to dnes Česká televize. Výstava v paláci Kinských nazvaná Rembrandt: Portrét člověka začala 25. září a měla trvat do konce ledna. Kvůli nejpřísnějším opatřením proti koronaviru je od 27. prosince pro veřejnost uzavřená.

V paláci Kinských je vystaveno deset maleb a přes 50 prací slavného malíře. Výstava měla původně začít na jaře, její otevření bylo kvůli šíření nemoci covid-19 přesunuto na září. V prosinci byla mezi pěti výstavami, které měly výjimku ze zákazu otevření. Výjimku hygieniků s několika podmínkami dostaly výstavy s významnými zahraničními zápůjčkami. Ostatní galerie a muzea musela zavřít od 18. prosince.

Výstavu NGP připravila ve spolupráci s Wallraf-Richartz-Museum & Fondation Corboud v Kolíně nad Rýnem. Díla zapůjčily instituce jako Metropolitní muzeum v New Yorku, Londýnská Národní galerie, madridské Prado, Rijksmuseum v Amsterdamu či vídeňská Albertina. Výstava byla ústředním loňským projektem NGP. Bývalá ředitelka NGP Anne-Marie Nedoma ČTK před otevřením výstavy řekla, že tolik významných uměleckých děl Rembrandta i jeho souputníků lidé v Praze ještě neviděli.

Zdroj: ČTK
Další zprávy