Brno - Soudní spor mezi známým řetězcem DM drogerie a jedním z jeho dodavatelů odhalil, kolik musí firmy zaplatit, aby jejich zboží bylo víc na očích zákazníků.

Poplatku se lidově říká regálné a ačkoliv s ním měl zatočit zákon o významné tržní síle, vybírá se úspěšně dál.

Firma Czech Products po několika letech prohrála soudní při s DM drogerie o 440 tisíc korun, které zaplatila za takzvanou marketingovou podporu svých výrobků. Tedy za lepší umístění v regálech drogistického řetězce, ale i za příplatek, který poskytla na otevření nových poboček DM..

Za co jsme zaplatili?

Poplatky jako regálné či odměny za umístění výrobků kritizují dodavatelé zboží dlouhodobě. Málokdy jsou ale v boji proti nim úspěšní.

Zákon, který měl podobné praktiky silných obchodních řetězců omezit, už má na kahánku - stát připravuje jeho zrušení, část paragrafů rozpustí do jiných zákonů.

V jednom ze sporů požadovala společnost Czech Products vrátit přes 440 tisíc korun, které před šesti roky zaplatila za pět měsíců marketingové podpory a za náklady spojené s otevřením nových filiálek. Podobné statisícové částky firma požadovala vrátit v dalších třech sporech.

Czech Products v žalobě uvedla, že placení těchto částek sice nebylo zakotveno ve smlouvách s řetězcem, ale že zaplatila, je schopná doložit fakturami. Podle zástupců Czech Products drogistický řetězec nesplnil to, co sliboval, a má uhradit údajný ušlý zisk.

"Řetězec DM drogerie byl povinen poskytovat dohodnuté služby (marketingovou podporu a reklamu výrobků na prodejních místech), to ale nedělal," uvedli zástupci společnost Czech Products.

Zástupci DM drogerie toto tvrzení odmítli. Hájili se tím, že jejich řetězec neporušil žádné pravidla ani povinnosti vyplývající z obchodního zákoníku.

Nároky Czech Products postupně odmítly Krajský soud v Českých Budějovicích, Vrchní soud v Praze a nyní nakonec i Nejvyšší soud.

Soudci se shodli na tom, že pokud nebyl požadavek na vzájemné poskytování protislužeb zakotven ve smlouvě, nemůže společnost Czech Products požadovat ušlý zisk. Podle senátu Nejvyššího soudu vedeného soudcem Zdeňkem Desem se nezjistilo, že by došlo ještě k nějaké jiné dohodě (ústní) mezi řetězcem a Czech Product. Faktury jako důkaz soud neuznal.

Vyšetřované řetězce

U Nejvyššího soudu neuspěl ani nový argument firmy, že od 1. února 2010 platí nový zákon o zneužití tržní síly, který podobné počínání řetězců postihuje.

Praktiky řetězců při vyjednávání s dodavateli nyní v jiných kauzách prověřuje také Úřad na ochranu hospodářské soutěže. Ten zahájil tři nová správní řízení s obchodními řetězci. A jeden z případů se týká právě poplatků, které musí dodavatelé platit.

"Jde o případ, kdy se dodavatel podílí na financování něčeho bez přiměřené protihodnoty. Obecně tento případ souvisí s určitým typem poplatků," řekl agentuře ČTK místopředseda antimonopolního úřadu Hynek Brom.

Úřad vede další řízení, která zahájil v polovině loňského roku. Týkají se lhůt splatnosti faktur. Vedena jsou s firmami Ahold a Kaufland.

"Řízení s Kauflandem byla spojena do jednoho případu. Předpokládám ukončení řízení v dohledné době. Museli jsme dělat ekonomické analýzy dopadů chování subjektů na trhu," uvedl Brom.