Buďto byli předčasně odvoláni, nebo odešli sami.
Jde o statisíce korun. Nyní o osudu sumy rozhodují tuzemské soudy - včetně nejvyššího - u kterých leží čtyři soudní spory.
Kdo rozhodl?
Nejvyšší soud nyní vrátil zpět (pro chyby v rozhodnutí Vrchnímu soudu v Praze) jeden z případů. V něm požaduje někdejší člen představenstva Pavel Ševčík po bance doplacení více než šesti set tisíc korun plus úroky.
Ševčík totiž musel odejít z banky na konci roku 1999, tedy více než dva roky před koncem funkčního období. Banka mu ale vyplatila odměny pouze do dubna 2000.
Ševčík je přesvědčen, že z mandátní smlouvy, kterou s ním banka uzavřela, vyplývá, že měl odměnu v roční výši 244 tisíc korun dostávat až do konce svého funkčního období bez ohledu na to, že byl z představenstva firmy odvolán.
Vrchní soud mu dal zapravdu a rozhodl, že banka má odměny Ševčíkovi zaplatit. A potvrdil také, že odměna za období od Ševčíkova odvolání z funkce do dubna 2000 byla vyplacena po právu a nejde tedy o bezdůvodné obohacení.
Ze smlouvy podle soudu vyplývá, že banka je povinna členovi představenstva zaplatit v měsíčních splátkách odměny za celé období i ve chvíli, kdy už byl z představenstva banky odvolán nebo odešel sám.
Komerční banka s tím však nesouhlasí. Podala dovolání k Nejvyššímu soudu. "V případě ukončení výkonu funkce člena představenstva odvoláním pro jiné důvody nebo bez uvedení důvodu je banka povinna zaplatit pouze za období do odvolání z funkce," tvrdí banka ve svém dovolání.
Nejvyšší soud se nyní rozhodl vrátit celý případ zpět Vrchnímu soudu. Ten totiž neposuzoval, zda rozhodnutí o odměnách členů představenstva vycházelo z rozhodnutí valné hromady banky.
"To odvolací soud neposuzoval a v tomto směru je tedy jeho posouzení věci neúplné a tedy i nesprávné," uvedl senát Nejvyššího soudu pod vedením Ivany Štenglové.
Další spory
Mluvčí Komerční banky Marie Petrovová deníku Aktuálně.cz potvrdila, že nyní se banka soudí o odměny i s dalšími třemi bývalými členy vedení banky. "V dalším případě jsme už spor pravomocně vyhráli," řekla Petrovová.
První byl Kollert
- O tom, že manažeři Komerční banky, kteří museli ze svých funkcí odejít před vypršením termínů ve smlouvách, mají nárok na peníze i za dobu, kdy už v bance nebudou, se poprvé začalo mluvit poté, co na své funkce v roce 2000 rezignoval Jan Kollert, tehdejší generální ředitel banky.
- Kollert totiž podepsal pětiletou smlouvu, v níž se Fond národního majetku zaručil k výplatě celého pětiletého platu bez ohledu na způsob a dobu jeho případného odchodu z funkcí. Celkem mělo jít o 15 milionů korun.
Ševčík patřil mezi bývalé šéfy banky, kteří si po sedmiletém trestním stíhání kvůli zhruba osmimiliardovému ztrátovému obchodování s rakouskou firmou B.C.L. Trading Baraka Alona letos v lednu vyslechli u soudu osvobozující rozsudek.
Obvodní soud pro Prahu 1 už podruhé zprostil někdejších devět členů představenstva Komerční banky obžaloby z porušování povinnosti při správě cizího majetku. Obviněným hrozily dva roky až osm let vězení.
Kauza Barak Alon
Alon se stal klientem KB v roce 1996 s plánem údajných mezinárodních obchodů s obilím z Ruska. Finance čerpal tak, že mu KB otevřela takzvané dokumentární akreditivy, na jejichž základě poskytuje klientovi peníze na určitý obchod výměnou za to, že zajistí zboží odpovídající hodnoty.
Zároveň někdy blokuje část sumy na účtu pro případ, že klient peníze nevrátí. Alon postupně získal až 250 milionů dolarů - bezmála osm miliard korun. Pak se ale ukázalo, že banka nemá zboží ani blokované peníze.
Odvolání Ševčíka z představenstva banky však podle zástupců banky s osmimiliardovým podvodem nesouviselo.
Důvodem byly jeho rozpory s ostatními členy představenstva v požadavcích na rychlejší výměnu managementu, rychlejší vyčištění aktiv a na změnu systému řešení rizik banky při poskytování úvěrů.
