


Na Slovensku musí od letošního května všichni obchodníci umožnit bezhotovostní platbu při jakémkoliv nákupu nad jedno euro. Obdobně elektronické nakupování garantují další evropské státy. V Česku taková zákonná povinnost neexistuje, přestože průzkum Index prosperity a finančního zdraví ukázal, že bezhotovostním platbám dávají přednost tři čtvrtiny obyvatel.

Spolu s jinými také slovenský příklad ukazuje, že náklady obchodníkům spolu s povinnou elektronickou platbou růst nemusí, nicméně tuzemské právo zůstává vůči obchodníkům v těchto záležitostech vstřícné.
„Prodávající si až na výjimky stanovené zákonem může stanovit vlastní podmínky, za jakých platby umožní. Třeba určit, že platby kartou umožní až od určité částky, například od 50 či 100 korun,“ popisuje Martin Pitron, člen právního oddělení spotřebitelské organizace dTest a koordinátor služby VašeStížnosti.cz.
Minimální výši platby mají ve zvyku zakazovat kartové společnosti Visa a Mastercard v obchodních podmínkách zprostředkovatelů platebních bran. To potvrzuje Jakub Ouhrabka, generální ředitel společnosti Comgate, která tyto služby nabízí: „Případné podněty obchodníků řešíme hlavně vysvětlením pravidel a doporučením, jak akceptaci nastaví správně.“
Že by však některému zamezili přístup k přijímání platby kartou, je podle něj hypotetický krajní případ. Prodejce by musel dlouhodobě nebo opakovaně nerespektovat pravidla kartových společností.
„QR platby mohou být pro obchodníky levnější, protože peníze jdou často přímo z účtu na účet bez klasického kartového systému. Výhodou je také rychlé připsání peněz a v některých případech odpadá potřeba terminálu,“ upřesňuje Novák.
Obecnou praktickou nevýhodou tohoto druhu úhrady je, že se děje přes český standard QR kódu. Pro zákazníky s účtem u zahraniční banky je většinou nečitelný, a tudíž nepoužitelný.
Oslovení odborníci nicméně upozorňují, že ani hotovostní platby nejsou bez nákladů, takže cenu zboží nesnižují. Jde například o vedení evidence hotovostních plateb, zajištění bezpečného převozu peněz a ukládání v bance.
Proces samozřejmě ovlivňuje zákaznické chování. Průzkumy ukazují, že povinné přijímání karet by uvítalo zhruba 70 procent respondentů napříč všemi věkovými kategoriemi. Data z posledních měsíců zároveň říkají, že až 18 procent potenciálních zákazníků raději nakoupí u konkurence, která karty přijímá. Novák s Ouhrabkou se tak shodují, že úplné odmítání karet dnes už nedává ekonomický smysl.
Nejpodstatnější ze zákonných výjimek, které zmiňuje Pitron a které omezují prodejce při stanovování platebních pravidel, je zákaz zpoplatnění kartových transakcí. I s ním si ale obchodníci mohou poradit s pomocí nabídky výhodného nákupu.
„Legální je zákazníky motivovat k placení hotovostí nebo bankovním převodem slevou, pokud je to komunikované transparentně předem,“ přibližuje Novák.



Války na Ukrajině a v Zálivu, energetická krize, inflační vlny, ale i prostá skutečnost, že turisté za to ty peníze dají. To všechno zvedá ceny v letních destinacích, které byly pro Čechy ještě donedávna levné. Naštěstí to funguje i obráceně. Datová redakce Aktuálně.cz poměřila ceny piva, kávy a obědů po celém světě s těmi domácími.



Předseda frakce konzervativní unie CDU/CSU ve Spolkovém sněmu Jens Spahn se rozhodl odstoupit z funkce. Spahn tak učinil poté, co ve středu oznámil, že se s manželem stali rodiči, a to díky náhradní matce ve Spojených státech. V Německu je přitom náhradní mateřství zakázané, mimo jiné kvůli odporu Spahnovy strany. Podle kritiků politik předvedl typickou ukázku dvojího metru.



Za tragickou srážku vlaků v Pardubicích v roce 2024 může kromě strojvedoucího i systémové pochybení ministerstva dopravy. Vyplývá to z návrhu závěrečné zprávy Drážní inspekce, uvedl server Zdopravy.cz. Podle ní nebylo kvůli rozhodnutí ministerstva možné aktivovat vlakový zabezpečovač, který mohl srážce zabránit. Při nehodě zahynuli čtyři lidé, škoda přesáhla 150 milionů korun.



Evropa může ruské demokratické opozici pomáhat penězi, podporou nezávislých médií nebo nabídkou azylu. Největší dopad ale bude mít vítězství Ukrajiny, zaznělo na debatě v Evropském parlamentu. Někteří europoslanci si nicméně myslí, že EU by se do ruských záležitostí vměšovat vůbec neměla.



Írán uvedl, že americké útoky si vyžádaly nejméně tři oběti v provincii Hormozgán na jihu země, informovaly v sobotu agentury AFP a Reuters. Teherán zaútočil na cíle v Kuvajtu, Jordánsku či Bahrajnu. Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) na síti X uvedlo, že ukončilo již sedmou noční sérii úderů v řadě, hovořilo také o zásazích vojenské infrastruktury a armádních cílů.