


Na Slovensku musí od letošního května všichni obchodníci umožnit bezhotovostní platbu při jakémkoliv nákupu nad jedno euro. Obdobně elektronické nakupování garantují další evropské státy. V Česku taková zákonná povinnost neexistuje, přestože průzkum Index prosperity a finančního zdraví ukázal, že bezhotovostním platbám dávají přednost tři čtvrtiny obyvatel.

Spolu s jinými také slovenský příklad ukazuje, že náklady obchodníkům spolu s povinnou elektronickou platbou růst nemusí, nicméně tuzemské právo zůstává vůči obchodníkům v těchto záležitostech vstřícné.
„Prodávající si až na výjimky stanovené zákonem může stanovit vlastní podmínky, za jakých platby umožní. Třeba určit, že platby kartou umožní až od určité částky, například od 50 či 100 korun,“ popisuje Martin Pitron, člen právního oddělení spotřebitelské organizace dTest a koordinátor služby VašeStížnosti.cz.
Minimální výši platby mají ve zvyku zakazovat kartové společnosti Visa a Mastercard v obchodních podmínkách zprostředkovatelů platebních bran. To potvrzuje Jakub Ouhrabka, generální ředitel společnosti Comgate, která tyto služby nabízí: „Případné podněty obchodníků řešíme hlavně vysvětlením pravidel a doporučením, jak akceptaci nastaví správně.“
Že by však některému zamezili přístup k přijímání platby kartou, je podle něj hypotetický krajní případ. Prodejce by musel dlouhodobě nebo opakovaně nerespektovat pravidla kartových společností.
„QR platby mohou být pro obchodníky levnější, protože peníze jdou často přímo z účtu na účet bez klasického kartového systému. Výhodou je také rychlé připsání peněz a v některých případech odpadá potřeba terminálu,“ upřesňuje Novák.
Obecnou praktickou nevýhodou tohoto druhu úhrady je, že se děje přes český standard QR kódu. Pro zákazníky s účtem u zahraniční banky je většinou nečitelný, a tudíž nepoužitelný.
Oslovení odborníci nicméně upozorňují, že ani hotovostní platby nejsou bez nákladů, takže cenu zboží nesnižují. Jde například o vedení evidence hotovostních plateb, zajištění bezpečného převozu peněz a ukládání v bance.
Proces samozřejmě ovlivňuje zákaznické chování. Průzkumy ukazují, že povinné přijímání karet by uvítalo zhruba 70 procent respondentů napříč všemi věkovými kategoriemi. Data z posledních měsíců zároveň říkají, že až 18 procent potenciálních zákazníků raději nakoupí u konkurence, která karty přijímá. Novák s Ouhrabkou se tak shodují, že úplné odmítání karet dnes už nedává ekonomický smysl.
Nejpodstatnější ze zákonných výjimek, které zmiňuje Pitron a které omezují prodejce při stanovování platebních pravidel, je zákaz zpoplatnění kartových transakcí. I s ním si ale obchodníci mohou poradit s pomocí nabídky výhodného nákupu.
„Legální je zákazníky motivovat k placení hotovostí nebo bankovním převodem slevou, pokud je to komunikované transparentně předem,“ přibližuje Novák.



Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatek ve výši 20 procent hodnoty přepravovaného nákladu. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Námořnictvo USA později sdělilo, že námořní blokádu vůči Íránu začnou USA uplatňovat v úterý.



Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková v pondělí parlamentu předložila svou demisi, uvedla agentura Reuters s odvoláním na předsedu zákonodárného sboru Ruslana Stefančuka, podle něhož se poslanci věcí budou brzy zabývat. První kroky k vytvoření nové vlády by podle Reuters parlament mohl učinit už v úterý.



Do říjnových obecních voleb v Praze by měl hnutí ANO vést místostarosta Prahy 4 Jan Hušbauer, napsal v pondělí server iDNES.cz. Předseda ANO Andrej Babiš serveru sdělil, aniž Hušbauera jmenoval, že na lídrovi je shoda, ale ještě ho neschválil celorepublikový výbor hnutí.



Německá vláda ruší problémový program fregat F126, které měly být největšími loděmi německého námořnictva od druhé světové války. Projekt narazil na byrokracii, rostoucí náklady a pochybnosti o proveditelnosti. Místo něj má Berlín pořídit čtyři menší a kompaktnější lodě F128 za 6,6 miliardy eur.



Maďarský parlament v pondělí schválil ústavní dodatek, který má mimo jiné ukončit mandát prezidenta Tamáse Sulyoka. Informovala o tom agentura AFP. Premiér Péter Magyar označuje prezidenta za loutku strany Fidesz bývalého předsedy vlády Viktora Orbána, který v dubnových parlamentních volbách po 16 letech přišel o moc.