Karty nebereme. Chtít hotovost, je v pořádku, zpoplatnit elektronickou platbu ale ne

Na Slovensku musí od letošního května všichni obchodníci umožnit bezhotovostní platbu při jakémkoliv nákupu nad jedno euro. Obdobně elektronické nakupování garantují další evropské státy. V Česku taková zákonná povinnost neexistuje, přestože průzkum Index prosperity a finančního zdraví ukázal, že bezhotovostním platbám dávají přednost tři čtvrtiny obyvatel.

Spolu s jinými také slovenský příklad ukazuje, že náklady obchodníkům spolu s povinnou elektronickou platbou růst nemusí, nicméně tuzemské právo zůstává vůči obchodníkům v těchto záležitostech vstřícné.

„Prodávající si až na výjimky stanovené zákonem může stanovit vlastní podmínky, za jakých platby umožní. Třeba určit, že platby kartou umožní až od určité částky, například od 50 či 100 korun,“ popisuje Martin Pitron, člen právního oddělení spotřebitelské organizace dTest a koordinátor služby VašeStížnosti.cz.

Minimální výši platby mají ve zvyku zakazovat kartové společnosti Visa a Mastercard v obchodních podmínkách zprostředkovatelů platebních bran. To potvrzuje Jakub Ouhrabka, generální ředitel společnosti Comgate, která tyto služby nabízí: „Případné podněty obchodníků řešíme hlavně vysvětlením pravidel a doporučením, jak akceptaci nastaví správně.“

Že by však některému zamezili přístup k přijímání platby kartou, je podle něj hypotetický krajní případ. Prodejce by musel dlouhodobě nebo opakovaně nerespektovat pravidla kartových společností.

QR platby jsou výhodnější

„QR platby mohou být pro obchodníky levnější, protože peníze jdou často přímo z účtu na účet bez klasického kartového systému. Výhodou je také rychlé připsání peněz a v některých případech odpadá potřeba terminálu,“ upřesňuje Novák.

Obecnou praktickou nevýhodou tohoto druhu úhrady je, že se děje přes český standard QR kódu. Pro zákazníky s účtem u zahraniční banky je většinou nečitelný, a tudíž nepoužitelný.

I hotovost může vyjít draho

Oslovení odborníci nicméně upozorňují, že ani hotovostní platby nejsou bez nákladů, takže cenu zboží nesnižují. Jde například o vedení evidence hotovostních plateb, zajištění bezpečného převozu peněz a ukládání v bance.

Proces samozřejmě ovlivňuje zákaznické chování. Průzkumy ukazují, že povinné přijímání karet by uvítalo zhruba 70 procent respondentů napříč všemi věkovými kategoriemi. Data z posledních měsíců zároveň říkají, že až 18 procent potenciálních zákazníků raději nakoupí u konkurence, která karty přijímá. Novák s Ouhrabkou se tak shodují, že úplné odmítání karet dnes už nedává ekonomický smysl.

Nejpodstatnější ze zákonných výjimek, které zmiňuje Pitron a které omezují prodejce při stanovování platebních pravidel, je zákaz zpoplatnění kartových transakcí. I s ním si ale obchodníci mohou poradit s pomocí nabídky výhodného nákupu.

„Legální je zákazníky motivovat k placení hotovostí nebo bankovním převodem slevou, pokud je to komunikované transparentně předem,“ přibližuje Novák.