Jistota má jméno úředník. Krize jim prináší práci

Veronika Skálová Veronika Skálová
22. 4. 2009 6:45
Rostoucí počet lidí, kteří potřebují pomoc sociálních odborů, zvyšuje počty úředníků. Podobně jako zákon o pomoci v hmotné nouzi.
Úklid ulic, práce na úpravách parků a další službu pro město začínají vykonávat nezaměstnaní při veřejné službě.
Úklid ulic, práce na úpravách parků a další službu pro město začínají vykonávat nezaměstnaní při veřejné službě. | Foto: Ondřej Besperát

Brno - Firmy se ve velkém zbavují agenturních pracovníků, v evidenci úřadů práce každý měsíc přibývají noví lidé zatímco volných pracovních míst valem ubývá. Ale ne všude. Mnohé radnice a magistráty naopak v současnosti lidi nabírají.

Například v Jablonci nad Nisou si zvyšování počtu úředníků vynutila hospodářská krize. Na radnici tak přibude šest nových lidí.

Posilují sociální odbory

„Jejich úkolem bude starat se o narůstající počet lidí, kteří ztratí práci, dostanou se do sociálních problémů a nebo budou potřebovat odborné poradenství. Město jejich zaměstnání přijde na 1,76 milionu korun," řekla mluvčí radnice Jana Fričová.

Čtyři noví úředníci budou pracovat na oddělení sociálních dávek, které se nově rozdělí na dvě části. Zatímco první z nich bude se bude dál zabývat agendou sociálních dávek, druhá část oddělení bude mít na starosti výplatu dávek hmotné nouze i agenda sociálního kurátora pro dospělé.

Zbylí dva lidé posílí oddělení sociálně právní ochrany dětí a oddělení sociálních služeb a zdravotnictví.

Brněnský magistrát zase musel také posílit sociální oddělení. Jen kvůli agendě spojené s příspěvkem na péči tak řady úředníků rozšířilo od podzimu 17 nových lidí.

„V poměru k objemu práce máme stále v porovnání se zbytkem republiky nejméně lidí. Na jednu úřednici připadá 600 spisů," upozornil mluvčí magistrátu Pavel Žára.

Veřejná služba potřebuje koordinátory

Nová pracovní místa vznikají i ve městech, která využila nového institutu takzvané veřejné služby. Ta je určená pro dlouhodobě nezaměstnané, kteří prací zdarma pro obec dokazují, že se chtějí ze své nepříznivé situace vymanit a nezneužívají pouze sociální dávky.

Přestože lidé vykonávající veřejnou službu nedostávají žádnou finanční odměnu, je pro ně výhodná. Bez této služby jim totiž podle zákona klesá příspěvek na živobytí na takzvané existenční minimum.

Pokud se však zapojí do veřejné služby a odpracují 20 hodin měsíčně, udrží si vyšší příspěvek. Ten ještě stoupá, pokud za měsíc odpracují 30 hodin. Rozdíl mezi existenčním minimem a příspěvkem při 30 hodinách měsíčně je víc než 1600 korun.

Pro města a obce, které se rozhodnou této možnosti využít, to znamená určité výdaje. Kromě pojištění pokrývajícím škodu na majetku nebo zdraví a nákladů na vybavení pracovníků veřejné služby budou muset radnice většinou přijmout i nové zaměstnance.

„Práci těchto lidí je třeba koordinovat, zadávat jim úkoly, kontrolovat je, sepisovat smlouvy. Proto jsme město rozdělili na šest částí a každou z nich bude mít na starosti jeden úředník," vysvětlila mluvčí havířovského magistrátu Jana Pondělíčková.

 

Právě se děje

Další zprávy