Nejvyšší správní soud dnes s definitivní platností zamítl žalobu sdružení na Státní úřad pro jadernou bezpečnost, v níž se účasti a přímého vlivu na schvalování provozu prvního bloku temelínské elektrárny domáhalo.
Žalobu hnutí podalo ještě v době, kdy mu šéfovala nynější ministryně školství a místopředsedkyně Zelených Dana Kuchtová.
Ekologové schvalovat nesmí
Jde o důležitý verdikt, ekologické a občanské hnutí se snaží účastnit se kolaudačních a schvalovacích řízení týkajíjcích se Temelína dlouhodobě, ale také neúspěšně.
Úřady totiž účast občanských sdružení zamítají s tím, že v případě temelínských řízení nemůže dojít k ohrožení zájmu na ochranu přírody a krajiny.
S tím už Nejvyšší správní soud v případě jiné žaloby Jihočeských matek na účast při povolování zkušebního provozu elektrárny nesouhlasil.
"Zájmy ochrany přírody mohou být dotčeny i v případě zkušebního provozu jaderné elektrárny. Uvádění elektrárny do zkušebního provozu a provoz reaktorů jsou samy o sobě vzhledem k notoricky známým potenciálním rizikům nezvládnutí štěpné reakce rizikem pro životní prostředí, tedy i pro přírodu a krajinu," uvedl soud, stížnost ale stejně zamítl.
Podle Nejvyššího správního soudu je totiž ochrana přírody v řízení zajištěna jinak než účastí občanských sdružení, a to spoluprací stavebních a státních úřadů.
Jihočeské matky a další sdružení tak už neuspěly ve snaze stát se účastníky několika řízení v souvislosti s elektrárnou.
Například ministerstvo pro místní rozvoj tak vyřadilo tři jihočeská občanská sdružení z jednání o kolaudaci Jaderné elektrárny Temelín. Sdružení podle ministerstva nejsou podle zákona účastníky kolaudačního řízení, a proto do něj nemohou zasahovat.
Od roku 1997 vedly Jihočeské matky spor se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost o to, zda se sdružení mělo stát účastníkem řízení o zmenšení zóny havarijního plánování.
Desítky žalob
Temelínská zóna havarijního plánování se z rozhodnutí úřadu zmenšila v roce 1997 z 20 na 13 kilometrů.
Stížnost Jihočeských matek zamítl v této kauze i Ústavní soud s tím, že nezjistil, že by zmenšení zóny mělo přímý dopad na přírodu. Uznal pouze to, že úřad i soudy při projednávání věci postupovaly pomalu a nevyvarovaly se zbytečných průtahů.
Schvalování a provoz temelínské jaderné elektrárny provází desítky žalob.
Jihočeské občanské sdružení V havarijní zóně Jaderné elektrárny Temelín tak nyní například uspělo se žalobou na Státní úřad pro jadernou bezpečnost kvůli utajování informací o závadách.
Rozsudek vrací případ zpět k jadernému úřadu, který by měl prověřit, do jaké míry jsou závady v elektrárně tajné.
A úřad už avizoval, že se obrátí se stížností na Nejvyšší správní soud.
Občanské sdružení V havarijní zóně Jaderné elektrárny Temelín už také podalo žalobu na elektrárenský koncern ČEZ pro porušení atomového zákona.
Zástupci spolku jsou toho názoru, že v elektrárně není dostatečně zajištěna jaderná bezpečnost, což zákonu odporuje. Nejvíc rizikové jsou podle občanského sdružení deformace palivových tyčí. Společnost ČEZ tvrdí, že zákon nijak neporušuje.
