Brno - Deset z celkem 26 vzorků zkvašeného vinného moštu, ať už se jednalo o burčák či pouze částečně zkvašený vinnný mošt, nevyhovělo požadavkům právních předpisů. V tiskové zprávě o tom inforomovala Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která provádí již od srpna kontroly prodejců burčáku.
Inspektoři mimo jiné kontrolují správné označení burčáků, dodržování hygienických předpisů v místě prodeje a také to, zda mají prodejci v pořádku nabývací doklady k burčáku.
Doposud brněnská laboratoř SZPI analyzovala 26 vzorků - 13 vzorků burčáku a 13 vzorků částečně zkvašeného hroznového moštu. Ten se od burčáku liší v tom, že nemusí být vyroben z tuzemských hroznů.
V případě analyzovaných vzorků částečně zkvašeného hroznového moštu se jednalo o 3 vzorky moštů vyrobených z hroznů ze Slovenska, 7 vzorků moštů vyrobených z hroznů z Maďarska, 1 vzorek moštu vyrobeného z hroznů původem z Itálie a 2 vzorky vyrobené v České republice z hroznů sklizených v různých zemích EU.
Opět se ředilo
Deset analyzovaných vzorků z celkového počtu 26 nevyhovělo požadavkům právních předpisů. Velmi častým případem falšování burčáku nebo částečně zkvašeného hroznového moštu je i letos jeho ředění vodou. Nepovolené ředění bylo zjištěno v pěti případech, z toho ve třech případech byl kromě nepovoleného ředění vodou zjištěn navíc i vyšší obsah ethanolu z přidaného cukru, než je povolený limit.
Čtyři z prodejců pak neoprávněně označili svůj částečně zkvašený mošt jako burčák, přestože nesplňoval podmínku, že musí být vyroben v ČR a z hroznů vypěstovaných na území ČR.
Prodejci byli pravděpodobně překvapeni, že něco takového je inspeckce schopná zjistit. "Potravinářská inspekce dokáže odhalit tento způsob klamání spotřebitele díky vlastnímu unikátnímu laboratornímu zařízení, které pracuje na principu izotopových analýz. Jedná se o kombinaci SNIF-NMR (Site-specific Natural Isotope Fractionation Nuclear Magnetic Resonance), IRMS (Isotope Ratio Mass Spectroscopy) a klasických rozborů," vysvětlila mluvčí inspekce Romana Kadaňková.
