reklama
 
 

Firmy zneužívají chráněné dílny

7. 7. 2006
Praha - Model chráněných dílen má pomáhat zdravotně postiženým zapojit se do pracovního procesu. Často však vede k spíše neetickému obohacení úplně jiných lidí.

Zákon se snaží podporovat zaměstnanost mezi zdravotně postiženými. Pokud má společnost více než 25 zaměstnanců, musí minimálně čtyři procenta z nich tvořit právě postižení.

Lze se i vyplatit

"Existují tři možnosti plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu. Podíl lze zaprvé plnit skutečným zaměstnáváním osob se zdravotním postižením," řekla deníku Aktuálně.cz tisková mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Kateřina Beránková.

"Druhou možností, jak splnit svoji povinnost, je odebírat výrobky či služby od firem s převažujícím počtem zdravotně postižených zaměstnanců, tedy chráněných dílen. A za třetí mohou místo toho odvést přímo poplatek do státního rozpočtu," uvádí Beránková.

A právě druhá možnost se stala jablkem sváru mezi zainteresovanými stranami. Zákon totiž nerozlišuje mezi tím, zda výrobky a služby musí být přímo produktem chráněné dílny, nebo zda se může jednat o pouhou "přefakturaci", tedy že chráněná firma nakoupí jakékoli zboží, které následně prodá, tentokrát ovšem i s potvrzením o nákupu z chráněné dílny.

"Ať už se jedná o výrobky vlastní či nikoli, dochází k podpoře zaměstnávání zdravotně postižených," hájí zákonnou úpravu tisková mluvčí Beránková.

"I když se bude firma zabývat pouze obchodní činností, tak je jejím rozvojem podporován vznik nových nebo udržení stávajících pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením," dodává Kateřina Beránková.

Je to lumpárna

Zcela opačně vidí celou situaci Václav Krása, předseda Národní rady zdravotně postižených ČR. Podle něj je jednoznačně obcházen zákon.

"Systém povolující přefakturaci poškozuje poctivé chráněné dílny, které se snaží pomoci zdravotně postiženým," řekl Václav Krása.

"Tím, že obcházejí zákon poškozují i státní rozpočet, do kterého by museli případně odvádět poplatek za nesplnění jiných podmínek," popisuje situaci předseda.

S tím částečně souhlasí i ministerstvo práce.

"Problém nespočívá v tom, že by právní úprava byla nedostatečná, ale v tom, že někteří zaměstnavatelé se chovají nemorálně. Ministerstvo o tomto problému ví a v současné době se snaží nalézt nejlepší řešení společně se zástupci všech zúčastněných stran," popisuje postoj tisková mluvčí.

Kdo ponese ztráty

Jaké náklady a ztráty však vyplývají ze současné úpravy podpory zaměstnanosti zdravotně postižených? Prvním v řadě, kdo "utrpí" ztrátu, jsou chráněné dílny, které vyrábějí své vlastní produkty a snaží se je následně udat na trhu.

Jejich konkurenceschopnost je totiž omezená, stejně jako možnost šíře produktové nabídky. Firma, která provádí pouze přefakturaci, může nabídnout k okamžitému odběru téměř jakékoli zboží ve velkém množství.

"Spočítali jsme si, že by stačila jedna chráněná dílna se 150 až 200 zaměstnanci, a ta by dokázala přefakturovat a prodat všem firmám požadované množství zboží," uvádí Václav Krása příklad.

"Právní úpravu považuji za jasný podvod a je podle mne klasickým příkladem tunelování státního rozpočtu."

Státní rozpočet je totiž dalším "trpícím", na koho se kvůli možnosti přefakturace nedostane. Pokud by tato byla výslovně zakázána, státní rozpočet by si polepšil o "desítky až stovky milionů korun", jak říká Krása.

Potřebujeme razítko

"Naše společnost zaměstnává zdravotně postižené pracovníky. A pokud nám to přesto nevyjde, nakoupíme zboží od chráněných dílen," řekla deníku Aktuálně.cz ekonomická manažerka brněnské firmy, která si nepřála být jmenována.

"Jestli to ta firma vyrábí nebo jen přefakturovává? Tak to už skutečně nevím. Pro nás je důležité, že je na faktuře napsáno, že zboží bylo nakoupeno u chráněné dílny a my tak splníme svoji povinnost," dodává.

autor: Dušan Klimeš | 7. 7. 2006

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama