Další soudničky
- Soud: Osobní příplatek musí zaměstnavatel vyplácet
- Pojišťovny nesmějí odírat klienta, řekl Ústavní soud
- Ústavní soud: Ručitelé se měli hůř než dlužníci
- Ukradli jí služební auto. Zaplatí jen půl škody
- Obstavit účty kvůli podezřelému šéfovi? Ne neomezeně
- Prodělali jste na uzavírce silnice? Žádejte odškodné
- Leasing musíte platit i za to, co se teprve vyrábí
Brno - Bývalá šéfka společnosti Transgas a předsedkyně dozorčí rady nadace manželů Klausových Alena Vitásková se definitivně musí spokojit s tím, že kvůli nařčení ze spolupráce se Státní bezpečností deset milionů nevysoudí.
Ústavní soudci totiž zamítli stížnost Vitáskové, která chtěla ve sporu s týdeníkem Respekt zrušit verdikty Vrchního i Nejvyššího soudu.
Ty přiznaly Vitáskové nárok na odškodnění ve výši sto tisíc korun. Podle Vitáskové je to málo, požadovala necelých deset milionů.
Vysoké odškodnění
To je v Česku velmi vysoká částka, soudy většinou přiznávají za poškození nepravdivými informacemi částky v řádech deseti až statisíc korun.
Údaje v článku měly Vitáskovou skandalizovat a diskreditovat. "Tyto zkreslené a záměrně zmanipulované informace vyvolaly to, že stěžovatelce (Vitáskové) žádný významný manažerský post už nikdy nebyl nabídnut," uvedli právní zástupci Vitáskové v ústavní stížnosti.
Necelých deset milionů chtěla proto, aby si veřejnost uvědomila, že se nikoho v Česku nevyplácí úmyslně poškozovat.
Ústavní soudci ale stotisícové odškodnění uznali za dostatečné, rozhodnutí Vrchního i Nejvyššího soudu bylo správné, jasné a srozumitelné.
"Bylo prokázáno, že po zveřejnění předmětného článku začala žalobkyně působit ve společensky prestižních institucích, a že tedy přímý a uchopitelný dopad na její profesní kariéru předmětný neoprávněný zásah neměl," uvedli ve zdůvodnění odmítnutí stížnosti Vitáskové ústavní soudci.
Značné poškození
Senát Ústavního soudu pod vedením soudce Jiřího Nykodýma ale přiznal, že Vitásková byla informacemi o spolupráci se Státní bezpečností poškozena. "Šlo o zásah značné intenzity," uvedli soudci.
Spor začal v roce 2001, kdy týdeník Respekt publikoval článek s titulkem "Kontrarevolucionáři v Transgasu". V něm napsal, že stát strategický podnik svěřil "nevědomé" spolupracovnici Státní bezpečnosti Aleně Vitáskové.
Ta Respekt s tím, že už v roce 1999 soud rozhodl, že její jméno bylo zařazeno mezi spolupracovníky Státní bezpečnosti neoprávněně, zažalovala.
Spor soudy řešily šest let, týdeníku Respekt hrozila v jednu chvíli i exekuce.
Verdikt Ústavního soudu je definitivní tečkou. Vitáskové má ale ještě možnost obrátit se na Evropský soud pro lidská práva.
