Exekuce již ohrožuje existenci Setuzy

Petr Havel (spolupracovník redakce)
7. 12. 2006 15:45
Praha - Pokud vláda brzy nevyřeší probíhající exekuci ústecké Setuzy, skončí dominantní výrobce rostlinných jedlých olejů a biopaliv v konkurzu.

Vyplývá to z dopisu, který dnes odeslal generální ředitel Setuzy František Janů exekutorce Evě Jablonské a který má deník Aktuálně.cz k dispozici.

"Situace je velmi vážná, nyní již nehrajeme o týdny, ale o dny, možná hodiny," komentuje současnou pozici podniku ředitel.

Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz
Stát vládne v Setuze, účty nechal volné 
V potravinářském a chemickém podniku Setuza vládne exekuční správce. Přečtěte si, jak se vše seběhlo.
VŠE O KAUZE NALEZNETE ZDE 

Dopis exekutorce přitom zmiňuje celou řadu důsledků, které Setuze exekuce přináší. Mimo jiné to, že akciová společnost Chemoprojekt pozastavila z kraje prosince investice do výstavby komplexu na zpracování sto tisíc tun metylesteru řepkové oleje, suroviny pro výrobu biopaliv.

V sázce jsou i závazky státu

Bez této kapacity přitom Česko zřejmě nedostojí svým mezinárodním závazkům, které jí ukládají vyrábět určitý podíl biopaliv z celkové spotřeby pohonných hmot.

Dalším problémem je například snížení objednávek na produkty Setuzy v příštím roce. Firma utrží o téměř 667 milionů korun méně.

"Zřejmě si nikdo neuvědomuje, jaké má exekuce praktické důsledky," tvrdí Zdeněk Šmejkal, místopředseda představenstva společnosti M.L. Moran, která Setuzu vlastní.

Moran vidí řešení v dohodě o narovnání, kterou už společnost poslala 4. prosince vedení Podpůrného a garančního rolnického fondu (PGRLF). Dohoda putovala také na Úřad vlády a na vedení ministerstev zemědělství a financí.

V dokumentu, který má deník Aktuálně.cz k dispozici, přitom není uvedena žádná částka. Tedy ani nabídka ve výši 700 milionů korun za odkup pohledávky, o níž informovala některá média.

Naopak - jsou v něm rozebrány jiné možnosti řešení, které jsou podle právních rozborů neprůchodné.

Například v případě, že by Setuza skončila v konkurzu, byl by "výnos ze sporné pohledávky jen zlomkem toho," co lze získat například právě na základě dohody o narovnání. Takzvaná kapitalizace pohledávky PGRLF zase není na základě dřívějších rozhodnutí Evropské komise možná, neboť by šlo o nedovolenou podporu ze strany státu společnosti Setuza.

Návrh M.L.Moran na řešení přitom zatím odmítá ministerstvo zemědělství. Podle ministryně Mileny Vicenové je zmiňovaných 700 milionů korun za odkup pohledávky méně, než kolik nabízeli zájemci za dluh v letos zrušeném výběrovém řízení (815 milionů). "Nebylo by tedy racionální takovou nabídku přijmout," řekla ministryně.

Hugo Roldán z tiskového odboru ministerstva ovšem dnes potvrdil, že o částce 700 milionů korun se ministerstvo dozvědělo z médií.

Kdo za vším stojí?

Otázkou tedy je, co vlastně ministerstvo odmítlo a jakou částku hodlá prodejem pohledávky Setuzy získat.

Příslušná pohledávka byla přitom před převodem z České konsolidační agentury na PGRLF ohodnocena společností Ernst and Young na 465 milionů.

Výběrové řízení na její prodej, které vyhlásil PGRLF, počítalo s minimální cenou 650 milionů korun. "Pokud si stát myslí, že má pohledávka v exekuci vyšší hodnotu, ať vyhlásí výběrové řízení a my jsme připraveni se jej opět zúčastnit," konstatuje Šmejkal.

Představitel společnosti M.L. Moran dnes také upozornil, že v Setuze existují závazky, které je třeba uhradit. "Jsou vyšší než jedna miliarda korun," uvedl. Navíc je ve hře majetek, který je třeba do Setuzy vrátit, jehož hodnota ale není ještě vyčíslena. Tyto resty jsou podle něj současní vlastníci Setuzy připraveni uhradit z vlastních zdrojů.

Současná situace podniku svádí podle Šmejkala k celé řadě spekulací. "Exekuce by mohla být například využita jako součást konkurenčního boje, přičemž v prvním kroku má vést k ovládnutí Setuzy státem a v druhém pak k prodeji konkurenci," obává se stávající vlastník Setuzy.

Cena by přitom mohla být kvůli exekuci, případně dražbě či konkurzu velmi nízká, což skutečně může budoucímu kupci vyhovovat. Přesto jsou ale majitelé podniku optimisty. "Stále věříme ve snahu všech stran v nekonkurzním řešení a v to, že logické a ekonomické argumenty převáží nad lobystickými," zdůrazňuje Šmejkal. K tomu je ale podle Janů zapotřebí, aby "za jednacím stolem neseděli právníci, ale lidé s mandátem rozhodnout".

 

Právě se děje

Další zprávy