Evraz zavře ostravskou ocelárnu, tentokrát úplně celou

Zuzana Kubátová Zuzana Kubátová
18. 11. 2013 14:30
Podle informací odborů se odstávka dotkne zhruba 700 zaměstnanců
Dmitrij Ščuka, šéf Evraz Vítkovice Steel.
Dmitrij Ščuka, šéf Evraz Vítkovice Steel. | Foto: Ludvík Hradilek

Ostrava/Praha - Vedení ostravské ocelářské firmy Evraz Vítkovice Steel se chystá dočasně zavřít celou výrobní část.

V posledních dvou letech Evraz čas od času odstavoval ocelárnu, teď poprvé chce přerušit práci i ve válcovně, v provozu zvaném kvarto.

"Nemají zakázky, projednali s námi zavření ocelárny i kvarta v prosinci, teď chtějí jednat ještě o odstávce v lednu," řekl místopředseda místních odborů Roman Ďurčo.

Vyjádření vedení firmy Evraz Aktuálně.cz zjišťuje.

Odstávka by se dotkla všech zaměstnanců kromě firemní administrativy, podle Ďurča jde zhruba o 700 lidí. Ti navíc mají dostat méně peněz. Zatímco dosud jim firma platila během odstávek 80 procent mzdy, teď jim slibuje jen 60 %.

"Čekáme, že se válcovna zastaví ještě během listopadu, nemá žádné zakázky," řekl Ďurčo.

Zkrátka průšvih

"Ocelárna bude stát zase měsíc. To bylo plánované dopředu. Ale problém je ten, že může stát celý podnik. Oficiálně jsme to ještě nedostali, ale vypadá to špatně, nejsou zakázky," řekl ČTK předseda odborů Evrazu Zdeněk Kološ. Pozastavení provozu celého podniku by podle něj mělo dopad minimálně na 800 zaměstnanců, kteří by zůstali doma s 60 procenty platu, ale také na dodavatelské firmy.

"V prosinci měla stát jenom ocelárna, ta ani nemá smlouvu s ArcelorMittalem na dodávku surového železa. Válcovna měla jet do 20. prosince, pak měla být týden vánoční dovolená. Teď se to vyvíjí úplně jinak, že to bude stát všechno. To by obzvlášť před Vánocemi mělo veliký dopad. I na dodavatelské firmy, dopravu, dodávky plynu a tak dál. Je to zkrátka průšvih," řekl odborový předák.

Odboráři se obávají, aby se ostravský podnik nedostal do stejné situace jako další firma patřící do skupiny Evraz, italská válcovna Palini e Bertoli. Ta podle Kološe měla původně stát tři měsíce, už stojí více než čtyři a není jasné, kdy se znovu rozjede.

Majitelé vítkovického Evrazu v současnosti jednají o prodeji firmy. Podle dřívějších informací deníků Aktuálně.cz a Insider chtějí Rusové prodat českou továrnu ruské státní bance Vněšekonombank, která je jejím největším věřitelem. Ve hře jsou stále i čeští zájemci, především skupina investorů v čele s obchodníkem se šrotem Zdeňkem Trojkem, kteří by rádi s bankou VEB vyjednali další spolupráci ve Vítkovicích Steel.

Na jednotce intenzivní péče

"Naši situaci bych přirovnal k situaci pacienta, který leží na jednotce intenzivní péče. Pacient je pod kontrolou, stabilizovaný a mimo ohrožení života," řekl v září v rozhovoru pro deník Insider šéf Evrazu Dmitrij Ščuka.

"Je třeba brát v úvahu katastrofální stav evropského ocelářského trhu, něco takového aspoň za posledních dvacet let nepamatujeme. Rozdíl v ceně mezi bramou (polotovarem používaným ve válcovnách) a hotovým plechem je minimální a drtivá většina evropských výrobců se do toho nemůže vměstnat žádným ziskem," říkal tehdy.

Evraz Vítkovice Steel je třetí největší hutní společností v České republice, zaměstnává zhruba 1100 lidí.

Ruský vlastník nedávno zastavil provoz svých oceláren ve Spojených státech a v Itálii. Kromě prodeje české divize Steel má podnik podle agentury Reuters v úmyslu prodat rovněž jihoafrickou divizi Highveld Steel.

Zlatá éra Vítkovic začala před 140 lety, přestože za vznik společnosti je považován rok 1828. Po druhé světové válce se znárodněný podnik stal jedním z pilířů socialistického průmyslu. V roce 2001 vyčlenil stát hutní výrobu do společnosti Vítkovice Steel, kterou pak prodal ruské skupině Evraz. Strojírenskou část pod názvem Vítkovice Machinery Group nyní ovládá podnikatel Jan Světlík.

 

Právě se děje

před 29 minutami

Afghánistán propustil 100 vězňů z Tálibánu, jde o jednu z podmínek mírové dohody

Afghánská vláda ve středu propustila 100 vězněných příslušníků radikálního hnutí Tálibánu. Prohlásila, že jde o část 5000 vězňů, kteří mají být propuštěni na základě dohody, kterou v únoru podepsal Tálibán se Spojenými státy. Představitelé Tálibánu nicméně uvedli, že zatím neověřili, zda jde o vězně, kteří byli na seznamu předaném Washingtonu během jednání, napsala agentura AP.

Vzájemné předání vězňů představuje jeden z hlavních bodů mírových rozhovorů v Afghánistánu, jejichž cílem je ukončit desítky let trvající ozbrojený konflikt v zemi. Afghánská vláda se na výměně vězňů s Tálibánem domluvila minulý týden při prvním přímém vyjednávání mezi těmito dvěma stranami po 18 letech.

Zdroj: ČTK
Další zprávy