Elektřina podraží víc, někomu i o 13,5 %

Adam Junek
15. 12. 2006 0:00
Praha - Nárůst účtů za elektřinu až o tisíce ročně. Hlavně o hodně víc než proklamovaných 7,9 %. To čeká odběratele od 1. ledna. Uvnitř: NOVÉ SAZBY

Domácnosti, kde se elektřina používá i pro vytápění nebo ohřev vody, zaplatí od Nového roku mnohem více.

Tvrdí to analýza, kterou si nechal zpracovat odborný stavebnický server www.tzb-info.cz. Tento server letos na počátku roku těsně po ohlášeném zdražení upozornil, že nárůst ceny elektřiny u některých sazeb je i více než 25 procent, i když průměrné zdražení avizované Energetickým regulačním úřadem bylo necelých devět procent.

Letos se situace bude opakovat, byť s jinými čísly. 

Pod průměrem jen dvě sazby

Z devíti sazeb jen dvě jsou pod hranicí průměru. Naopak domácnosti se zbylými sedmi sazbami dostanou účet s navýšením v rozmezí 8,3 až 13,5 procenta.

Nejvíce podraží elektřina odebíraná za takzvanou dvoutarifovou sazbu ve víkendovém režimu tedy D61d. Účet za tento typ sazby se zvýší o 13,5 procenta, tvrdí analýza. Typická domácnost v této sazbě spotřebuje 600 kilowatthodin ve vysokém tarifu a 7500 kilowatthodin v nízkém tarifu, a tak si na příští rok namísto necelých 16 tisíc bude muset připravit o dva tisíce navíc.

Jedna z nejběžnějších sazeb - D45d, kdy má domácnost přímotopy nebo elektrické ústřední vytápění, spotřebuje podle expertů ve větším rodinném domě zhruba 500 kilowatthodin ve vyšším tarifu a asi 23 500 kWh v nízkém tarifu ročně - se zvedne o 8,3 procenta. Obyvatelé takového bytu či domu budou muset z peněženky vytáhnout za celý rok o zhruba 3,5 tisíce víc než letos, kdy za elektriku zaplatili 44 tisíc.

Nejmenší nárůst (o 6,2 procenta) čeká sazbu D35d pro akumulační elektrické vytápění, i tak to ale při letošní platbě 42 tisíc znamená příští rok tři tisícovky navíc.

"Navíc menší nárůst je pouze opravou anomálie z loňského roku," doplňuje Jan Kaiseršat, autor komentáře k analýze. Tato sazba totiž oproti loňsku podražila o 25 procent.

Už jen jediná sazba roste méně než průměr, a to D02d. "To je ale dlouhodobě chráněný odběr, kterým se pravidelně koriguje průměrné procento růstu," upozorňuje Kaiseršat.

V analýze loňského zvyšování cen byly navíc rozpory mezi čísly uváděnými regulátorem a odborníky z webu o stavebnictví a energetice.

Konkrétní příklad: Úřad považoval za typickou domácnost, která užívá sazbu D45, tu, jež spotřebuje ročně 410 kilowatthodin ve vysokém (dražším) tarifu a 9740 kWh v nízkém tarifu.

Konkurenční analýza ale tvrdila, že běžnější je spotřebovat 500 kWh ve vysokém a 26000 kWh v nízkém tarifu. Podle ERÚ by se účty této domácnosti zvýšily o 7,7 procenta, druhá varianta hovoří o 24,2 procenta.

Česká spotřeba elektřiny
Česká spotřeba elektřiny | Foto: Tomáš Daněk

Za vším hledej ČEZ?

"Podle našeho názoru odpovídají námi uváděné spotřeby elektřiny pro vytápění a ohřev vody domácnostem v běžných rodinných domech bez zateplení, kterých je v Česku zatím stále naprostá většina," uvedl pro Aktuálně.cz Miroslav Hořejší, jednatel společnosti, která provozuje odborný web o úsporách energií a stavebnictví.

"To, co ERÚ považoval při loňském zdražení za domácnost s typickým odběrem, bylo možné pouze v malém bytě nebo u moderních nově postavených domů s dokonalým zateplením, kvalitními okny a ještě v případě lidí, kteří tráví většinu dne v práci. Při oznámení zvýšených  cen pro příští rok už jsou úřadem uváděné typické spotřeby výrazně navýšeny a více se blíží realitě," dodal Hořejší.

"Osobně se domnívám, že trhu s elektřinou velmi škodí praktický monopol státem ovládaného ČEZ," míní Hořejší.
Jen na letošní rok se odhaduje čistý zisk firmy na 28 miliard korun a nezanedbatelná částka z toho poputuje do státního rozpočtu.

"Vysvětlení, že se musíme přiblížit cenám obvyklým v západní Evropě, dle mého názoru nemůže obstát," tvrdí Hořejší.

Elektrická energie se totiž podle něj vyrábí v České republice, a to převážně z vlastních zdrojů a s vynaložením tuzemských nákladů na pracovní sílu i související služby a suroviny. To vše je v Česku zatím stále výrazně levnější než v západní Evropě.

"Nelze samozřejmě přesně určit, jaká část zisku ČEZ pochází z Česka a jaká část ze zahraničí, ale při hrubém odhadu snadno dojdeme k tomu, že každý občan České republiky jen na čistý zisk ČEZ přispívá kolem dvou tisíc korun ročně, což není nic jiného než z velké části příspěvek do státní pokladny," upozorňuje expert.

 

Právě se děje

Další zprávy