Ekonomika je v recesi, potvrzují statistici

Věra Tůmová
9. 3. 2012 10:45
České ekonomice se i přes recesi rýsuje na rok 2012 lepší vývoj než v řadě zemí eurozóny
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Reuters

Praha - Za celý rok 2011 česká ekonomika vzrostla o 1,7 procenta. V posledním kvartále byl meziroční růst o 0,6 procenta, což ve srovnání s 3. čtvrtletím představuje pokles o 0,1 procenta. Tyto výsledky českého hrubého domácího produktu (HDP) aktuálně zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
 
Původní odhad ČSÚ ale předpokládal, že tuzemské HDP mezikvartálně klesne více a to o 0,3 procenta. "Je však třeba upozornit, že HDP se výrazněji nesnížil pouze díky značnému mezičtvrtletnímu nárůstu daní z produktů o 5,4 procenta," upozorňuje ČSÚ.

O meziroční růst loňského HDP se podle ČSÚ zasloužil především vývoj daní z produktů, zejména spotřební daně z tabákových výrobků vlivem předzásobení v reakci na změnu sazeb k 1. lednu 2012.

Foto: Aktuálně.cz

Na samotném mezikvartálním poklesu v roce 2011 se podle analytika Václava Franče  z Raiffeisenbank nejvíce podílel pokles investic včetně investic do fixního kapitálu a pokles spotřeby vlády. „Spotřeba domácností ve čtvrtém čtvrtletí stagnovala. Dobře se podle očekávání naopak vedlo čistým exportům," dodává dále Václav Franče.

Nejpomalejší růst v regionu

V mezinárodním porovnání je český růst podle Vladimíra Pikory, hlavního ekonoma Next Finance mizerný. Německá ekonomika rostla ve čtvrtém kvartále o 1,5 procenta, slovenská ekonomika o 3,4 procenta, polská dokonce o 4,2 procenta a na hraně bankrotu se pohybující Maďarsko rostlo o 1,4 procenta.

Všichni tedy rostou rychleji než ČR. Ukazuje se tedy, že zatímco Slováci a Poláci stále v HDP na hlavu dohání Němce, Češi nikoli a trvá to už dlouho.
 
„Obávám se, že jdeme Portugalskou cestou. Tam to skončilo tím, že země, která původně doháněla Německo, kvůli korupci a špatné hospodářské politice ztratila dech, aby nakonec musela požádat svět o finanční pomoc, aby nezbankrotovala," varuje Pikora.

Loňská recese a prognózy pro rok 2012

Reálný pokles tuzemského HDP v posledním loňském čtvrtletí nicméně podle Václava Franče definitivně potvrdil recesi české ekonomiky. Tu tak nyní charakterizují dva mezikvartální poklesy v řadě ve 3. a 4. čtvrtletí.

Také na letošek se dá podle Franče očekávat další pokles české ekonomiky a to o 0,2 procenta. Tento odhad potvrzují i slova analytika ČSOB Petra Dufka: "První polovina letošního roku bude jednoznačně ve znamení recese. Zlepšení se dá předpokládat teprve až v závěru roku."

Zahraniční poptávka je podle analytika Komerční banky Miroslava Frayera sice stále hlavním a jediným tahounem české ekonomiky, zhoršující se vnější prostředí se ale nepříznivě projevuje i na výkonnosti domácího hospodářství. Letos tak podle Frayera nelze počítat s vysokými investicemi průmyslových podniků ani s výraznou investiční aktivitou, která bude ovlivněna omezením veřejných výdajů na infrastrukturu.

"České ekonomice se nedostane podpory ani ze strany spotřeby domácností. Výrazněji by tedy měly do růstu HDP přispívat pouze čisté exporty. Za celý letošní rok očekáváme, že HDP vzroste pouze o 0,1 procenta," odhaduje Frayer.

„I když bude letošní rok patřit k těm náročnějším a česká ekonomika poroste zřejmě jen o několik desetin procenta, čeká nás stále lepší výsledek než v řadě zemí eurozóny. Ta letos jako celek klesne nejspíš pár desetin procenta pod nulu," předpokládá  Jiří Moser, řídící partner PwC v ČR.

Podle Mosera proto ani není divu, že české firmy, z nichž velká část vyváží do některé ze zemí eurozóny, se do letošního roku dívají velmi opatrně.

„Přesto více než polovina z generálních ředitelů českých firem, které ve svém tradičním průzkumu oslovila PwC, čeká letos růst tržeb a více než třetina plánuje zvýšit počet zaměstnanců. České firmy očekávají, že budou letos úspěšnější spíše u stávajících zákazníků, zejména díky inovacím svých produktů. V úspěch své firmy věří generální ředitelé navzdory tomu, že zlepšení světové ekonomiky očekává jen přibližně každý desátý z nich," poznamenává na závěr Jiří Moser.

Stavebnictví stále bojuje o zakázky

Celoroční hrubá přidaná hodnota (HPH) vzrostla o 1,5 procenta, jejím tahounem byl hlavně zpracovatelský průmysl. „Odvětvově členěná hrubá přidaná hodnota v úhrnu meziročně stagnovala, když výrazný růst zpracovatelského průmyslu o 8,1 procenta stačil pouze eliminovat poklesy u většiny ostatních odvětví. Značný meziroční přírůstek vloni zaznamenalo odvětví zemědělství těžící z příznivých klimatických podmínek, jeho váha a tedy i příspěvek k celkové HPH však byly nepatrné. Výrazný pokles opět postihl odvětví stavebnictví čelící zejména nedostatku zakázek," uvádí ČSÚ.

Na poptávkové straně ekonomiky se o růst HDP zasloužil pouze zahraniční obchod, který vytvořil historicky nejvyšší kladné saldo. Ostatní významné výdajové složky nedosáhly úrovně posledního čtvrtletí roku 2010. Výdaje domácností na konečnou spotřebu byly nižší o 0,7 %, vládních institucí o 1,7 % a tvorba fixního kapitálu o 1,7 %.

 

Právě se děje

před 11 minutami

ANO v lednu splatilo Babišovi poslední část dluhu

Hnutí ANO v lednu splatilo poslední část půjčky svému předsedovi a zakladateli, současnému premiérovi Andreji Babišovi ve výši 24 milionů korun. Nedluží mu tak už žádné peníze. Vyplývá to z dodatečné informace ve výroční finanční zprávě hnutí za rok 2019, která je k dispozici na webu ANO. Na informaci dnes upozornil server Seznam zprávy.

Koncem roku 2017 činila bezúročná půjčka současného premiéra 124 milionů korun, v závěru roku 2018 to bylo 25 milionů a koncem loňského roku 24 milionů. Figurovala mezi krátkodobými závazky ve výroční zprávě, v dodatečné informaci ale hnutí zveřejnilo informaci o jejím splacení.

Splatnost byla do 31. března letošního roku. "Poslední část půjčky splatilo hnutí ANO 13. ledna tohoto roku. Mohu tedy potvrdit, že v tuto chvíli už hnutí nedluží panu Babišovi vůbec nic," uvedl hlavní manažer hnutí a poslanec Jan Richter.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Nymburk zřejmě dohraje play off basketbalové Ligy mistrů v září

Nymburští basketbalisté by měli spolu s dalšími čtvrtfinalisty dohrát Ligu mistrů na přelomu září a října formou závěrečného turnaje Final Eight. Při pondělní videokonferenci o tom rozhodlo vedení soutěže, která byla přerušena kvůli pandemii koronaviru. Hrát se bude jen na jeden zápas.

Vedení Ligy mistrů už sice stanovilo i přesný termín závěrečného turnaje pro nejlepší osmičku (30. září až 4. října), to se však stále může změnit. Aby se play off mohlo uskutečnit, musí být splněny čtyři podmínky. Musí se otevřít hranice, úřady musí povolit konání sportovních akcí, musí být povoleno hrát s diváky a kluby musí mít dost času na přípravu.

"Nyní se to zdá jako nejpravděpodobnější varianta, ale je možné, že se situace v Evropě bude měnit v pozitivním i negativním smyslu. Nikdo tak nedokáže odhadnout, jak to bude v září vypadat s cestováním. Takže je možné, že tato varianta bude ještě přehodnocena," uvedl výkonný ředitel Nymburka Ondřej Šimeček v tiskové zprávě

Další zprávy