Drsný týden burz končí. Vypařilo se 2,5 bilionu dolarů

Ekonomika Zdeněk John, Ekonomika
5. 8. 2011 23:55
Akciové trhy padly na rekordní hodnoty, jako v roce 2008 na počátku velké krize
Burzovní indexy v pátek padaly rychlostí, jakou si investoři pamatují z roku 2008.
Burzovní indexy v pátek padaly rychlostí, jakou si investoři pamatují z roku 2008. | Foto: Reuters

Praha - Na finanční trhy se vrátil přízrak jménem Lehman Brothers. Akcie v Evropě padaly v pátek tempem, jakým se hroutily v roce 2008, na počátku velké krize odstartované právě krachem slavné americké banky.

Americké akcie zakončily páteční obchodování plné divokých výkyvů smíšeně. Investoři využili čtvrteční vlny výprodejů k levným nákupům, což smazalo část průběžných ztrát. Přesto nejsledovanější index světa, Dow Jones, přišel za týden o 5,7 procenta. Celý týden byl pro americké akcie nejhorší za více než dva roky.

Pražská burza se v pátek propadla také na dvouleté minimum. A i tady byl uplynulý týden k investorům krutý. Hlavní index padl o sedm procent, ale třeba akcie CETV (televize Nova) přišly o 20 %, uhelná NWR o 18 %, Erste (majitelka České spořitelny) o 13 %.

Všichni investoři se nyní bojí především dvou faktorů: návratu USA do recese a státních krachů v eurozóně. Tyto obavy nezaplašila ani čísla o nových pracovních místech v USA, která byla o něco lepší, než se čekalo.

Zaskočený eurokomisař Oli Rehn oznámil, že trhy na dohody vzešlé z mimořádného červencového summitu eurozóny o záchranných fondech nereagovaly tak, jak eurozóna a její lídři čekali. "Neměla by být podceňována naše snaha udělat cokoliv pro obnovení důvěry v euro. Chce to trpělivost, odhodlání a vizi," řekl Rehn.

Politici žhavili telefony

Kvůli dění na akciových trzích si vzájemně telefonovali lídři největších evropských ekonomik.

Rozhovory vedl francouzský prezident Nicolas Sarkozy se španělským premiérem José Luisem Zapaterem, německou kancléřkou Angelou Merkelovou, Berlusconim a britským šéfem kabinetu Davidem Cameronem. Zapojil se do nich také americký ministr financí Timoty Geithner.

Pozdě večer pak evropští lídři telefonicky mluvili i s americkým prezidentem Barackem Obamou, zejména na téma posledního vývoje krize v eurozóně. Obama hovořil separátně s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym a německou kancléřkou Angelou Merkelovou.

Podle toho, co bylo z hovorů zveřejněno, by evropské vlády měly více koordinovat své reakce na obavy finančních trhů z vývoje globální ekonomiky a urychleně naplnit dohody z mimořádného summitu eurozóny ze 21. července.     

Doktor Zhouba: Trh je pošramocen

Slovutný švýcarský investor Marc Faber, jemuž se pro jeho pesimistické předpovědi říká ve světě financí doktor Zhouba, varoval investory před zbytečnou hysterií. "Odraz ode dna nastane nejpozději v pondělí. Trh je však výrazně pošramocen, tedy nelze čekat návrat na květnové úrovně," řekl Faber a s jeho názorem se shodují další experti.

Podle agentury Reuters se od počátku týdne 'vypařilo' ze světových akciových trhů 2,5 bilionu dolarů. Takto masivní výprodeje na akciových trzích byly naposledy k vidění v prosinci 2008.

Češi: v akciích osm procent

Odhaduje se, že s akciemi aktivně přímo obchoduje asi sto tisíc Čechů.

Podle agentury STEM, jejíž údaje pocházejí z loňského roku, své peníze do akcií investovalo 8 procent Čechů. Dalších pět procent o tom uvažuje, ale drtivých 87 procent lidí se akciím vyhýbá. Ale největší makléřské firmy však během předloňského a loňského roku, kdy turbulence na trzích dávaly možnost zhodnotit peníze během několika týdnů třeba i o desítky procent, přiznaly velký nárůst počtu klientů.

Přesto se současné pády akcií budou nepřímo týkat úplně všech. Jak?

Připomeňme, co se například dělo v roce 2008. V jednu chvíli prakticky zamrzl tok peněz. Banky, samy postižené krizí, se bály půjčovat komukoliv na cokoliv. Firmy se nedostávaly k potřebným úvěrům. V kombinaci s tím, jak ubývalo zakázek, musely sáhnout k velkému propouštění. 

Ropa jako na houpačce

Cena americké lehké ropy se v pátek kvůli obavám ze zpomalení světové ekonomiky propadla téměř o čtyři dolary pod 83 dolarů za barel. Dostala se tak nejníže od loňského listopadu. Pak nastal obrat k 87 dolarům. Počáteční prudké ztráty smazal výbuch ropovodu v Íránu, který kompenzoval obavy z negativního vlivu zpomalení světové ekonomiky na poptávku.  

Tento týden klesla ropa již o zhruba 13 procent, takže je na cestě k nejprudšímu týdennímu propadu od začátku května.

"K evropské dluhové krizi se v posledních měsících přidávají špatná makročísla z USA a Číny, a trhy tak opět ovládla medvědí nálada," vysvětlil v makléřském žargonu Petr Báča z ČSOB, proč investoři hromadně prodávají.

"Výrazné ztráty si připisovaly akcie, komodity a dále rostly výnosy španělských a zejména italských dluhopisů. Naopak, z vysoké averze vůči riziku tradičně těžily dolar, americké a německé dluhopisy a zlato," dodal Báča.

Investory znepokojuje zpomalení globální ekonomiky spolu s dluhovou krizí v eurozóně, což je nutí prodávat a hromadit hotovost.

 

Právě se děje

před 9 minutami

Odbory: Škoda chce do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o 3000

Automobilka Škoda Auto chce podle odborů od letoška do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o pět procent, tedy asi o 3000 lidí. Zastavil se už například nábor nepřímého personálu, a to zejména mimo výrobní oblasti. Uvedl to ve čtvrtek týdeník Škodovácký odborář. Odbory se snižováním počtu zaměstnanců nesouhlasí a chtějí snížit pětiprocentní krácení personálu na minimum. Vyjádření firmy zjišťujeme. Škoda Auto zaměstnává téměř 39 000 lidí, z toho v Česku asi 34 000. Jedná se o kmenové zaměstnance, kromě nich v automobilce pracují i agenturní pracovníci.

"Odborová organizace tento postup kritizuje, je totiž nutné nejen podat informaci, ale celý projekt projednat. Odbory KOVO rovněž nesouhlasí s číslem rácia. Udělají proto vše, aby snížily toto neodpovědně stanovené plošné rácio pět procent na minimum," uvedl týdeník.

Vedení firmy by podle odborů snížením počtu pracovníků ohrozilo projekty Škody. "Je naprosto jasné, že pokud by se v ráciu pokračovalo, vytvoříme projekt solidarity, kdy přímí pracovníci odmítnou různé modely pracovní doby, jako je 17(směnný) a 18směnný systém či další formy flexibilní práce, včetně hromadných přesčasů," sdělily odbory.

Zdroj: ČTK
před 20 minutami

Rada: Konsolidace veřejných financí si patrně vyžádá růst daní

Vláda by měla podle Národní rozpočtové rady připravit realistickou konsolidaci veřejných financí, která by měla být proti aktuálním plánům rozsáhlejší. Je patrné, že si to vyžádá významné zvýšení daní. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí a nastavení rozpočtové politiky, kterou ve čtvrtek Národní rozpočtová rada zveřejnila. Česku podle ní hrozí, že kvůli vývoji veřejných financí narazí na takzvanou dluhovou brzdu již v roce 2024. Ještě loni v listopadu rada předpokládala, že na dluhovou brzdu narazí veřejné finance až o rok později.

Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Stanovena je na úrovni 55 procent hrubého domácího produktu. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v únoru poslancům řekla, že veřejný dluh by měl ke konci letošního roku stoupnout na 45 procent HDP.

"Je zřejmé, že rozsah konsolidačního úsilí v letech 2022 až 2024 bude muset být vyšší než 0,5 procenta hrubého domácího produktu ročně. Zároveň je patrné, že tato konsolidace si vyžádá významné navýšení daňové zátěže, neboť dlouhodobější výpadek příjmů v rozsahu daňového balíčku není možné zcela pokrýt redukcí výdajů, pokud by tedy nemělo dojít k výrazné redukci výdajů v největších výdajových blocích, kterými jsou sociální zabezpečení, zdravotnictví a školství, což rada nepředpokládá," uvedla NRR.

Zdroj: ČTK
Další zprávy