Dostavba Temelína? Soutěž míří k ledu, stála stamiliony

Zuzana Kubátová Zuzana Kubátová
25. 2. 2014 6:00
Tendr s nejistým výsledkem zaměstnává zhruba stovku techniků na plný úvazek.
Pohled na jadernou elektrárnu Temelín. Snímek ze 14. března 2011.
Pohled na jadernou elektrárnu Temelín. Snímek ze 14. března 2011. | Foto: Reuters

Praha - Koncem letošního roku měla energetická společnost ČEZ vybrat dodavatele na dostavbu nových temelínských bloků. Zatím to nikdo neřekl oficiálně, ale soutěž je prakticky mrtvá.

Energetičtí experti, politici i vedení ČEZ se shodují, že nové jaderné reaktory nebude Česká republika potřebovat dřív než po roce 2030. Tedy minimálně o pět let později než podle původních předpokladů. Hlavně ale stát pořád nemá jasno, jak by se stavba elektrárny zhruba za 300 miliard korun měla financovat.

Je tedy nanejvýš pravděpodobné, že tendr, v němž po vyřazení francouzské Arevy soutěží rusko-české konsorcium MIR.1200 a americký Westinghouse, bude ukončen bez vítěze a v příštích letech se stavba začne chystat znovu od nuly.

Stovka lidí na plný úvazek

V energetické společnosti ČEZ přesto pokračuje práce na vyhodnocení předložených nabídek. Tendr s nejistým výsledkem zaměstnává zhruba stovku techniků na plný úvazek.

„Tento tým rostl postupně, na tu současnou velikost se dostal asi před rokem a půl. Neřeší jen samotný tendr, ale v jeho rámci se dodělávají bezpečnostní opatření, běží jednání se Státním ústavem pro jadernou bezpečnost, dělají se různé analýzy," řekl online deníku Aktuálně.cz strategický ředitel ČEZ Pavel Cyrani.

Faktem však je, že obří jaderný tendr, který ČEZ vyhlásil v roce 2009 na dva nové reaktory v Temelíně s opcí na tři další reaktory v Dukovanech a slovenských Jaslovských Bohunicích, stál polostátní energetickou firmu už stovky milionů korun. Pokud by průměrný náklad na jednoho člena temelínského týmu přišel firmu na 50 tisíc korun měsíčně (což je hodně střízlivý odhad), jen mzdy těchto lidí by ročně stály 60 milionů.

Šéfové firmy odmítají sdělit, kolik peněz ČEZ na přípravu dostavby Temelína zatím vynaložil. „Nemám ta čísla v hlavě, nechci to komentovat," říká Cyrani. I on ale připouští, že výsledek práce stočlenného týmu nejspíš skončí u ledu. „Je pravda, že i v poslední verzi Státní energetické koncepce zaznívá, že by nové jaderné bloky u nás měly být uvedeny do provozu ideálně kolem roku 2030. Ale nechci o běžícím tendru spekulovat. Zatím o něm nepadlo žádné oficiální stanovisko," vysvětluje.

Rozhodne nová vláda

Poslední slovo ohledně pokračování či ukončení temelínského projektu bude mít nová vláda, respektive její zástupci v dozorčí radě ČEZ. Co jim vedení firmy, nejlépe obeznámené se všemi důsledky rozhodnutí, bude doporučovat? Cyrani odpovídá vyhýbavě, stejně jako jeho kolegové ve vedení firmy: „Situaci stále vyhodnocujeme, zvažujeme, co by nám pokračování v tendru přineslo i vzalo. Je to těžké rozhodnutí a já ho nechci v této chvíli dál komentovat," říká strategický ředitel.

Cyrani ale ujišťuje, že i kdyby temelínský projekt pro tuto chvíli skončil, všechna dosud vynaložená práce nepřijde vniveč: „Pokud se Temelín jednou postaví - a na tom se shoduje ČEZ se státní správou i politiky -, tak se většina podkladů využije později. Použijí se v dalších tendrech - tedy pokud ten současný skutečně skončí," tvrdí.

ČEZ se k dostavbě Temelína rozhodl za vlády Mirka Topolánka, paradoxně i přes to, že tehdejší vládní koaliční smlouva vysloveně odmítala stavbu nových jaderných bloků v zemi. V roce 2008 firma oznámila ministerstvu životního prostředí záměr na zpracování studie vlivů stavby na životní prostředí (EIA), čímž se projekt fakticky rozjel. V rámci studie bylo třeba zpracovat stovky stran odborné dokumentace, takže ČEZ už tehdy začal formovat svůj „temelínský" tým.

V roce 2009, za úřednické vlády Jana Fischera, firma spustila výběrové řízení na dodavatele, přestože v té době neměla k dispozici ani schválenou studii EIA, ani souhlas vlády. Politické posvěcení tendr dostal teprve o rok později, po vzniku kabinetu Petra Nečase.

Chybí koncepce

Původně ČEZ počítal s tím, že nové bloky v Temelíně se rozjedou v roce 2020, po vypuknutí krize ale firma harmonogram přehodnotila a posunula zhruba o pět let. I to se ale ukázalo jako příliš optimistický odhad: dodnes totiž není jasné, zda a kdy se státu obří investice vyplatí. Země navíc stále nemá schválenou Státní energetickou koncepci, která by jadernou strategii přesně definovala. A navíc není jasné, jak se bude vyvíjet energetický trh v Evropě. Přesněji - jak ho bude regulovat a kam ho bude směrovat Evropská unie.

O strategických cílech Evropy v energetice do roku 2030 by měl rozhodovat summit Evropské unie koncem března. Ani ten ale podle Cyraniho nejspíš nerozptýlí nejistotu, která ohledně budoucího vývoje panuje. Evropské státy se totiž nejsou schopny dohodnout, zda jejich hlavní prioritou do budoucna zůstane snižování emisí skleníkových plynů a Brusel nechá na členských státech, jak toho chtějí dosáhnout (což by zvýhodňovalo investice do jaderných zdrojů). Nebo zda bude dál podporovat rozvoj obnovitelných zdrojů (což by naopak mluvilo proti Temelínu a dalším novým jaderným elektrárnám).

„Nedá se předvídat, jak jednání o energetické strategii Evropy dopadne, mezi členskými státy nepanuje shoda. Popravdě si myslím, že se to celé odloží a výhled bude řešit až nová Evropská komise nejdříve na podzim," říká Cyrani. 

Cena elektřiny na evropském trhu se drží stále příliš nízko na to, aby se investice do jakýchkoliv nových elektráren vyplatily bez státní garance budoucího odbytu. Budoucnost je nejistá, nikdo neví, zda a kdy dojde k obratu. A není-li jasno o budoucích cenách či státní garanci, je jakýkoliv projekt velké elektrárny nereálný, protože na něj banky nepůjčí peníze.

Cyrani, stejně jako další jeho kolegové ve vedení ČEZ, je ale přesvědčen, že Česká republika nové jaderné bloky v příštích letech postaví, byť připouští, že to nemusí být v rámci dnes probíhajícího tendru. Pokud se proces přípravy nového Temelína rozjede znovu s několikaletým zpožděním, bude moci ČEZ na už odvedenou práci navázat, nebo obrovské částky vynaložené v posledních šesti letech vyletí komínem?

„Tak otázka nestojí. My se především jako národ musíme rozhodnout, jakým způsobem takovou stavbu financovat a zda se nám nové jaderné bloky vyplatí. Všechny další kroky závisí na tomto základním rozhodnutí," říká strategický šéf ČEZ. A dodává, že především dokud se nevyjasní financování, nelze vůbec o stavbě jakékoliv nové elektrárny v Česku uvažovat.

2030 - konec soběstačnosti?

Podle většiny odborníků i podle návrhu nové státní energetické koncepce bude třeba nové jaderné bloky spustit kolem roku 2030, protože v té době začne chybět výkon z postupně dožívajících a odstavovaných uhelných elektráren. Pokud za ně země nenajde náhradu (a pokud se rapidně nesníží spotřeba energie), přišlo by Česko o energetickou soběstačnost a z tradičního vývozce elektřiny by se stalo dovozcem. Platí-li tento časový odhad, není na rozhodování o novém temelínském projektu moc času. „Doba výstavby jaderné elektrárny všeobecně se počítá mezi 17 a 21 lety od zahájení prací na straně investora. S povolovacím řízením bývají spojena různá odvolání, spory, ty to vždy protahují," zdůrazňuje Cyrani.

Nový ministr průmyslu Jan Mládek už dostal za úkol posoudit varianty státních záruk či státního angažmá při pozdější dostavbě Temelína. Definitivní řešení ale bude do značné míry záležet na tom, jak podmínky do budoucna narýsuje Brusel.

Foto: Aktuálně.cz

Jaké možnosti při financování Temelína stát má? Jaký další postup doporučuje ČEZ? Čtěte více v rozhovoru se strategickým šéfem ČEZ Pavlem Cyranim v deníku Insider.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 20 minutami

Hasiči ve Zbůchu na Plzeňsku zasahují u úniku plynu, evakuovali 30 lidí

Hasiči v Plzeňské ulici ve Zbůchu na Plzeňsku zasahují u rozsáhlého úniku plynu z vyrovnávací nádrže. Podle řídícího důstojníka krajských hasičů plyn začal unikat asi před dvěma hodinami kvůli porušení opravované přípojky. Hasiči a policie podle něj z nejbližšího okolí úniku evakuovali asi 30 lidí. Doprava se odklání na obec Tlučná.

"Ulice na silnici I/26 i okolí ve vzdálenosti zhruba 150 m od místa nádrže je uzavřená," informovala policie na twitteru.

"My na místě situaci monitorujeme. A samozřejmě tady máme protipožární ochranu. Plyn neustále uniká a je tu i zástupce firmy, která to zde montovala," upřesnil řídící hasičů.

Další zprávy