Dávky pro chudé mají zpoždění, stále se ztrácejí data

Tomáš Fránek
12. 5. 2013 12:55
Systém prosazený exministrem Jaromírem Drábkem má vážné problémy i po 17 měsících
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Praha - Slibované zlepšení výplaty dávek v hmotné nouzi je stále v nedohlednu. Problémy s novými počítačovými systémy na úřadech práce, které bez výběrového řízení a řádného vyzkoušení prosadili exministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) a jeho náměstek Vladimír Šiška, tak připomíná nekonečnou telenovelu. 

Místo toho, aby po sedmnácti měsících od spuštění systému vše fungovalo bez výraznějších problémů, je situace podle úředníků ještě horší než v uplynulých měsících. Nově nastavené systémy mají totiž ještě více chyb než ty předchozí.

Vyplácení dávek pro nejchudší občany znovu nabralo zpoždění, peníze se posílaly o týden později, než je obvyklé.

Nová verze nepomohla

Nová verze systému na výplatu dávek, která měla odstranit nedostatky, byla spuštěna na začátku května. Pracovníci krajských poboček úřadu práce si ale stále stěžují. Ukazují to dokumenty, které má online deník Aktuálně.cz k dispozici.

"Po téměř jednom a půl roce jde neustále vše k horšímu. Problémů je stále víc. Co nám je platné, že byla nasazena nová verze sehrávání, když nefunguje," uvedly například pracovnice jedné z krajských poboček v hlášení nadřízeným.

Jde přitom o poměrně zásadní vady systému, týkající se příjmů žadatelů o dávky. Úředníci tak nemají informace o tom, zda lidé žádající o dávky v hmotné nouzi pobírají důchody, zda byli na nemocenské nebo případně jaké další dávky od státu dostávají.

Navíc ani nezjistí, zda lidé berou podporu v nezaměstnanosti. Ztrácejí se také data o evidenci lidí na úřadech práce nebo trvalých pobytech žadatelů. Kvůli tomu pak dávky mohou dostat i lidé, kteří na ně nemají nárok.

Problémy mají úředníci i s výplatou dávek přes sKartu.

Neděláme auta, nikoho nezajímáme

"Vzhledem k tomu, že nejsme registr vozidel (který potřebují všichni občané), máme pocit, že naše problémy nikdo nechce moc vidět (zvláště, když dávky byly dosud po každé s vypětím všech sil vyplaceny)," uvádějí úředníci ve stížnosti.

Ministerstvo práce a sociálních věcí tvrdí, že ke zpožďování dávek dochází jenom výjimečných případech. "Za fungovani aplikace je odpovědný dodavatel," uvedla mluvčí MPSV Štěpánka Filipová.

Na dávkách v hmotné nouzi je přitom kvůli špatné ekonomické situaci závislých stále víc lidí. Objem výplat těchto dávek výrazně narůstá kvůli zvyšování nezaměstnanosti. Loni ministerstvo práce a sociálních věcí vyplatilo na dávkách v hmotné nouzi 7,8 miliardy korun, letos to podle ministryně Ludmily Müllerové (TOP 09) bude nad 10 miliard korun.

Ministryně práce už nařídila úřadům práce stanovit jasně termíny, v nichž budou lidem dávky vypláceny. Důvodem bylo zpoždění únorové výplaty dávek pro zhruba 30 tisíc lidí.

Podle pracovníků úřadů práce jsou dávky s nasazením všech sil připraveny k vyplacení včas, pozdě ale odchází z jednotného výplatního místa - tedy centrální pražské evidence, kam se z regionů všechny dávky odesílají.

Výplatu sociálních dávek zajišťují společnosti Fujitsu Technology, Vítkovice IT Solutions, Digi Trade, Skill, Techniserv a OKsystem.

 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 1 minutou

Libyjský maršál Haftar odstoupil dočasně z funkce, může si tím připravovat půdu pro prezidentské volby

Polní maršál Libyjské národní armády (LNA) Chalífa Haftar oznámil, že na tři měsíce odstoupí ze své funkce. Podle agentury Reuters si tak připravil půdu k možné kandidatuře v prezidentských volbách, které se mají konat v prosinci.

Haftarovy oddíly ovládají východ Libye a velkou část jižních oblastí. LNA v prohlášení uvedla, že Haftar pověřil svého náčelníka štábu, aby na tři měsíce převzal jeho povinnosti.

Vojsko maršála Haftara v minulosti bojovalo proti jednotkám libyjské armády, která stála za vládou v Tripolisu. Samotný Haftar podporoval paralelní vládu na východě země. Loni čtrnáctiměsíční boje ukončilo příměří, které také umožnilo ustavení přechodné vlády, jež má připravit prosincové volby.

Parlamentní a prezidentské volby se mají konat 24. prosince, ale jak napsala agentura AP, jejich osud je nejistý. Volební zákon, který stanoví že kandidáti na prezidenta se musejí vzdát úřadu po dobu 90 dní před volbami, vyvolal značné neshody mezi libyjskými politiky. Jeho ratifikace vedla až k odhlasování nedůvěry vládě premiéra Muhammada Dbaíby, která bude zemi do voleb řídit jako úřadující.

Zdroj: ČTK
před 4 minutami

Fed patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu

Americká centrální banka (Fed) patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu. Banka to oznámila po dvoudenním zasedání svého měnového výboru. Je to dříve, než prognózovala před třemi měsíci, což agentura AP interpretuje jako známku toho, že Fed znepokojují přetrvávající vysoké inflační tlaky.

Svou klíčovou úrokovou sazbu Fed ponechal v rozpětí nula až čtvrt procenta. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že banka by mohla dokončit omezování nákupu dluhopisů do poloviny příštího roku.

Pokud se bude ekonomice dařit, začne Fed omezovat nákup dluhopisů tento rok, uvedla banka v prohlášení. Cílem nákupů dluhopisů bylo snížit úrokové sazby dlouhodobých úvěrů, aby se podpořilo půjčování a utrácení. Powell dále na tiskové konferenci uvedl, že centrální banka by mohla oznámit omezení nákupu dluhopisů už na příštím zasedání v listopadu.

Plány Fedu odrážejí přesvědčení, že se ekonomika zotavila z recese vyvolané pandemií covidu-19 natolik, že banka může brzy začít omezovat svou mimořádnou podporu. S postupným posilováním ekonomiky se také zrychlila inflace na tříleté maximum, což zvyšuje tlak na Fed, aby se měnová politika zpřísnila.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Biden se v říjnu sejde s Macronem. Francouzský prezident také pošle svého velvyslance zpět do USA

Americký prezident Joe Biden se ve středu telefonicky spojil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem ve snaze urovnat diplomatickou roztržku vyvolanou novým bezpečnostním paktem Američanů s Británií a Austrálií. Bílý dům a Elysejský palác následně ohlásily na konec října setkání obou prezidentů, které se má uskutečnit v Evropě. Také informovaly o Macronově rozhodnutí poslat příští týden francouzského velvyslance zpět do USA.

Francie minulý týden přistoupila k bezprecedentnímu kroku a svého ambasadora povolala ke konzultacím v reakci na nové bezpečnostní partnerství mezi USA, Británií a Austrálií, jehož součástí je poskytnutí amerických jaderných ponorek australské armádě. Austrálie zároveň oznámila odstoupení od dohody o dodávce ponorek uzavřené v roce 2016 s francouzskou firmou Naval Group a francouzská vláda v reakcích neskrývala rozhořčení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy