Brno - Když na začátku roku 2012 exministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09 i jeho náměstek Vladimír Šiška odráželi první kritiku na nové počítačové systémy výplaty sociálních dávek, tvrdili, že si všechno sedne a stát ušetří ročně stamiliony.
Dodnes ale systémy nefungují bez chyb. Nepřehledný tok stamilionů korun, který bývalé vedení ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) vytvořilo, zase ukazuje na lajdáckost a bohorocnost, s jakou byly nové systémy, z nichž jsou vypláceny miliardy korun těm nejchudším, na poslední chvíli a bez vyzkoušení zaváděny.
Narychlo podepisované dodatky pro firmy vybrané bez soutěže navíc systémy prodražily, dodnes MPSV ani nedokázalo předložit některé dokumenty ke smlouvám.
Nejvyšší kontrolní úřad tak ve své zprávě uvedl, že uzavřením osmi dodatků se cena za systémy navýšila o 365 procent, systém je výrazně dražší i podle znaleckých posudků vypracovaných pro Úřad na ochranu hospodářské soutěže. I samotné MPSV letos na jaře uvedlo, že výplata dávek je dvakrát dražší než byla původně, po několika hodinách ale číslo změnilo s tím, že částka je 400 milionů korun, a je tak mírně nižší než ta, kterou platilo v roce 2011, tedy před změnou systémů.
Výpočty toho, kolik vlastně stojí výplata dávek, komplikuje to, že část nových služeb využívají jak úřady práce, tak samotné MPSV a slouží k výplatě dávek jenom částečně. Na to se odvolává exministr Drábek, který i dnes tvrdí, že jeho postup peníze státu ušetřil.
Důvody pro zdražení
Nynější ministr práce a sociálních věcí František Koníček ale potvrdil, že nové systémy stojí víc, než se předpokládalo, smlouvy ale zrušit nejde. "Provozní náklady jsou větší, a to do konce roku 2015, myslím, ani jinak nejde řešit. Po právní stránce my nemůžeme, tak jak byly smlouvy podepsány, z toho smluvního vztahu jednostranně odstoupit," uvedl ministr práce v demisi.
Důvodů, proč jsou systémy tak nekvalitní a výrazně dražší, než by měly být podle podepsané smlouvy, je několik. Přečtěte si ty základní:
1. MPSV vedené Drábkem a Šiškou na jeden z nejdůležitějších IT systémů v státní správě nevypsalo veřejné výběrové řízení, které mohlo a mělo přinést skutečnou cenu za služby. MPSV pouze využilo čtyři roky staré rámcové smlouvy o dodávkách licencí Microsoftu a uzavřelo smlouvu se společností Fujitsu. A ta si vybrala firmy, které systémy začaly spravovat, MPSV ke smlouvě uzavřelo osm různých dodatků.
Dvakrát antimonopolní úřad a nyní i Nejvyšší kontrolní úřad rozhodly, že dodatky byly v rozporu s rámcovou smlouvou, ta je totiž prioritně určena na poskytování licencí. Nikoliv na vývoj a fungování nových aplikací. A zatímco platba za licence (na které je uzavřena smlouva) je 332 milionů, za služby na základě dodatků jde už o 1,6 miliardy korun.
„Cena služeb převyšuje cenu licencí o 410 %," uvedli kontroloři Nejvyššího kontrolního úřadu. Ti například při své kontrole nedostali podklady k rozhodnutí, proč se MPSV rozhodlo podepsat rámcovou smlouvu.
2. Dodavatelé vydělávají na službách státního podniku. MPSV totiž prostřednictvím dodavatelských firem využívá služeb dvou datových center. A kromě toho, že podle velké části expertů je nevhodné dát data statisíců lidí do těchto externích center mimo úřad, platí MPSV soukromému dodavateli, který státu předprodává služby poskytované státní firmou - Státní tiskárnou cenin, kde je umístěno jedno z datových center.
3. MPSV platilo dodavatelům často maximální možné částky bez ohledu na kvalitu nebo rozsah poskytovaných služeb. A ministerstvo ani nedokázalo doložit, jakým způsobem byly stanoveny ceny služeb týkajících se například diskového prostoru v externích datových centrech nebo provozní podpory při správě aplikací. „MPSV nemohlo zajistit hospodárné nakládání s peněžními prostředky na úhradu těchto služeb, protože nemělo plnou kontrolu nad rozsahem plnění poskytovaných služeb," uvedli kontroloři NKÚ ve své správě.
Kde byla kontrola
4. MPSV nemělo kontrolu nad počítačovými aplikacemi, neškolilo zaměstnance, vyplácelo dávky vícekrát a s chybami. Ministerstvo tak například nedokázalo zajistit, aby zaměstnanci úřadů práce dostali kompletní a spolehlivá data, chybělo také školení. Podle zprávy NKÚ navíc MPSV nemělo kontrolu nad tím, zda nově nasazované verze počítačových aplikaci neobsahují chyby. Přitom třeba u aplikace hmotná nouze, ze které jsou vypláceny dávky těm nejchudším lidem, byly nové verze nasazovány po pěti dnech a chyby se musely opravovat v průměru každé dva dny.
5. Stamiliony od EU v ohrožení. Jedním z trumfů nových IT systémů MPSV mělo být to, že z velké části je uhradí Evropská unie a stát tak ušetří. MPSV totiž počítalo s tím, že zdrojem financování bude projekt CEDAIN s 972 miliony korun. Z těch měl Evropský sociální fond uhradit 85 procent. Protože ale zakázku stále šetří antimonopolní úřad, tak evropské peníze zatím MPSV nezískalo a projekt platí ze státního rozpočtu. A pokud antimonopolní úřad definitivně potvrdí, že byl porušen zákon (což už v prvostupňovém verdiktu udělal), peníze MPSV čerpat nemůže. „Zároveň se zvýší riziko, že z prostředků Evropského sociálního fondu nebude vyčerpáno 826 milionů korun," uvedli NKÚ.
6. Lidé museli pracovat přesčas, stálo to desítky milionů. Zavedení systému dávek navíc prodražilo i to, že pracovníci úřadů práce museli pracovat často přesčas, jinak by dávky lidé nedostali včas. Paradoxně velké nasazení zaměstnanců (kterým byly sníženy platy) výplatu dávek nakonec zachránilo.
Ale zpět k přesčasům. Zatímco v roce 2011 lidé na úřadech práce odpracovali 20 818 přesčasových hodin a dostali za to 3,2 miliony korun, o rok později po nasazení nových systémů už lidé strávili v práci navíc 233 tisíc hodin. Úřady práce to stálo navíc 39 milionů korun.
