Praha - Dodavatelé energií budou mít v Česku i nadále silnější právní postavení, než jejich zákazníci. Připomínky, kterými tomu chtěl zabránit ombudsman Pavel Varvařovský, a které v poslanecké sněmovně neuspěly, totiž nepřijme ani senát.
Ten bude o novele energetického zákona hlasovat na schůzi, která začala ve středu 8. června.
"Myslím, že už to není reálné," řekl Aktuálně.cz o šancích Varvařovského návrhů zpravodaj zákona Jiří Bis před úterní tiskovou konferencí senátního klubu ČSSD.
Energetický zákon tak bude dodavatelům v čele s ČEZem dál dovolovat odpojování od proudu způsobem, který má podle ombudsmana "formu nátlaku, vydírání nebo sankce," přičemž firmy se tím stávají "soudci i vykonavateli s privilegovaným postavením vůči zákazníkům."
Ombudsman: V praxi zákon zákazníka nechrání
"Senát má samozřejmě právo zákon změnit, pokud se k tomu najde většinová vůle. Druhá věc je, jaká bude ve sněmovně ochota schválit zákon ve znění přijatém senátem," připomněl legislativní možnosti senátor Jiří Dienstbier.
Stávající úprava, kterou v tomto ohledu novela nezmění, umožňuje podle zpravodaje Jiřího Bise, aby se zákazníci nespokojení s výší faktury za odběr energie obrátili na Energetický regulační úřad (ERÚ) a pak na soud.
V pořádku je stávající norma i podle ČEZu. "Je to jako u jiného zboží," hájí mluvčí společnosti Ladislav Kříž její právo bránit se zlodějům.
Jenže právě takto to v praxi nefunguje, upozornil před časem ombudsman a někdejší ústavní soudce Varvařovský.
Zákazník je podle něj v nevýhodě hned dvakrát - jak kvůli zákonu, tak kvůli povaze zboží, jakým energie v dnešním světě je.
"Samotné nezaplacení náhrady škody označuje zákon za neoprávněný odběr a umožňuje tak omezení nebo přerušení dodávky čistě z tohoto důvodu," vysvětluje ombudsmanova mluvčí Jitka Hrazdíková, proč naděje, že by se lidé mohli o svá práva úspěšně přít alespoň u soudu, klesla blízko nule.
"Na první pohled právní úprava skýtá určité prostředky k ochraně zákazníka" vzkazuje Varvařovský přes svou mluvčí. "V praxi tomu tak zdaleka být nemusí, a to zejména s ohledem na význam dodávky elektřiny v dnešním světě,"dodává.
Poslední verdikty soudů naději zákazníka na odvolání snížily ještě víc.
Senátor Bis: Ombudsman to asi vzdal
Ombudsman chtěl proto do novely prosadit aspoň to, aby měl dodavatel energie povinnost zákazníka informovat, že spor o cenu za odběr rozhoduje Energetický regulační úřad (ERÚ).
Nebo to, aby dodavatel nemohl dodávky proudu přerušit, dokud ERÚ spor nerozhodne. O této rozhodovací pravomoci úřadu totiž podle ombudsmana lidé většinou nemají potuchy a udělají proto cokoliv, aby se odpojení od proudu vyhnuli. Soudní spory kolem metod komanda NTZ prokázaly, že lidé pod tlakem přistupovali i na zjevně přemrštěné částky.
Ombudsman také chtěl, aby ERÚ napříště rozhodoval i o výši škod způsobených nelegálním odběrem. Na nic z toho však nakonec zákazník nárok mít nebude.
"Zabývat se těmito návrhy nebudeme. Nedostal jsem je od něj," vysvětlil Bis, proč ani v senátu novela práva spotřebitelů podle ombudsmanových návrhů neposílí. "Některé návrhy, které neuspěly ve sněmovně i v senátu, sem přišly znovu a snažili jsme se všechny projednat, tyhle tady ale nebyly. Asi to vzdal," dodává senátor zpravodaj.
Nejsou ale ombudsmanovy návrhy natolik vážné, aby se jimi senát zabýval přímo na schůzi?
"Myslím, že už to není reálné. Pokud na tom měl zájem, měl to říct dřív, protože je vždy dobré, aby to prošlo aspoň senátními výbory. Dát to rovnou na plénum není správné," řekl Bis.
Předkladatelem novely je ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek (ODS), zpravodajem ve sněmovně, kde návrh také neuspěl, byl Bisův stranický kolega z ČSSD Milan Urban.
