Praha - Na 15 procent manažerů předních světových společností je ochotno dát kvůli zakázce úplatek. V České republice je jich ještě o 13 procent více. Vyplývá to z průzkumu o korupci a podvodech poradenské firmy Ernst & Young, která od listopadu 2011 do února 2012 oslovila 1758 manažerů ze 43 zemí celého světa.
Více než třetina všech respondentů je přesvědčena, že korupce je v jejich zemi rozšířeným jevem. Čeští manažeři jsou podstatně skeptičtější, korupci v ČR vnímá jako rozšířenou dokonce 80 procent dotázaných. Na druhou stranu jsou ale Češi poněkud alibističtí, jen 12 procent z nich připouští korupci v odvětví, ve kterém působí.
Vrcholné orgány společností nejsou podle průzkumu dostatečně připraveny čelit rizikům spojeným s podvody a korupcí. Dotazovaní manažeři také nevěří ve schopnost státních orgánů dotáhnout stíhání korupce až do konce, tedy k potrestání korupčníka.
"Z odpovědí manažerů se může zdát, že růst firmy a podnikatelská etika jsou dvě priority, které si v dnešním světě odporují. Konkurenční boj probíhá zřejmě často mimo pravidla fair play," uvedla vedoucí partnerka Ernst & Young v ČR Magdalena Souček.
Průzkum podle ní ukazuje, že řada manažerů podceňuje rizika, která jejich společnosti hrozí například při nákupu firem či expanzi na nové trhy. Proto je prý potřeba, aby statutární i dozorčí orgány vyžadovaly od managementu důkladnější řízení rizika podvodu a kontrolní mechanismy přispívající k lepšímu dodržování etických pravidel.
Česko má evropský bronz
Korupce je celosvětově rozšířeným jevem, nejvíce pak v rychle se rozvíjejících ekonomikách. Celosvětově se lze s úplatky v podnikatelské sféře nejpravděpodobněji setkat v Indonésii (60 procent), Řecku (50 procent) a Číně (46 procent). V Evropě má smutné prvenství právě Řecko, následuje Belgie (34 procent) a na třetím místě je ČR (28 procent). Za Českem následuje v celosvětovém žebříčku Kolumbie (27 procent), ale také Polsko (27 procent) a Ukrajina (26 procent).
Česko obsadilo v Evropě nelichotivou bronzovou příčku v toleranci úplatků. Stíhání korupce ze strany státních orgánů přitom není podle českých manažerů příliš účinné. Schopnost státních orgánů dotáhnout případ k rozsudku, trestu pro korupčníka je v ČR podle oslovených českých manažerů ve srovnání se světem velmi malá.
Pouhých osm procent z nich se domnívá, že orgány v ČR jsou ochotné a schopné dotáhnout případy až k potrestání pachatele. V globálním měřítku tento názor zastává 27 procent respondentů, dodala Souček. V této souvislosti nepřekvapí, že 80 procent českých účastníků průzkumu volá po přísnějším dohledu ze strany státních orgánů, aby se snížilo riziko podvodu a korupce.
Pokud jde o nástroje monitorující dodržování protikorupční legislativy, čeští účastníci průzkumu spoléhají podobně jako manažeři jinde ve světě ve velké míře na interní audit (70 procent) a poradenské firmy (62 procent).
Na rozdíl od celosvětového průměru (53 procent) se ale v ČR podstatně méně (36 procent) využívají systémy pro oznámení nekalého jednání (whistleblowing). Přes dvě třetiny českých manažerů by přitom podle průzkumu přivítaly právní úpravu, která by zavedla finanční odměny pro oznamovatele.
