České jahody mizí. Za pět let jich ubyla téměř polovina

ČTK ČTK
12. 6. 2013 13:51
Lidé v Česku v průměru snědí okolo tří kilogramů jahod na hlavu za rok
Jahody. Ilustrační foto
Jahody. Ilustrační foto | Foto: ISIFA/Thinkstock

Praha - Produkce jahod z českých farem se v posledních pěti letech snížila téměř o polovinu. Zatímco v roce 2008 sklidili tuzemští pěstitelé 3550 tun, loni to bylo již jen 1870 tun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila Ovocnářské unie ČR.

Významná zůstává produkce jahod na zahradách. Stále více jahod se do země dováží. Z dovozu jich pochází takřka 80 procent.

Celkové plochy jahod se u profesionálních pěstitelů pohybují okolo 500 hektarů. Zahrádkáři podle kvalifikovaných odhadů pěstují jahody pro vlastní spotřebu na dalších 1300 hektarech záhonů a jejich produkce dosahuje zhruba 5000 tun ročně. Z dlouhodobého hlediska se produkce jahod ze soukromých zahrad také snižuje.

Ročně lidé v Česku v průměru snědí okolo tří kilogramů jahod na hlavu. Z toho jen pět procent spotřeby je pokryto produkcí českých farmářů, 17 procent samozásobením, z dovozu je 78 procent.

Loni bylo do země dovezeno 10 600 tun čerstvých jahod a 11 600 tun jahod zpracovaných mražením či do marmelád. Dvě třetiny dovážených čerstvých jahod pochází ze Španělska a severní Afriky. Zpracované jahody jsou z velké části původem z Číny. Schodek zahraničního obchodu s jahodami se od roku 2004 zdvojnásobil na loňských 761 milionů korun.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Mezinárodní Bookerova cena má šest finalistů, Tichý mezi nimi není

Mezi šesti finalisty letošní Mezinárodní Bookerovy ceny za nejlepší knihu přeloženou do angličtiny jsou díla autorů z Francie, Ruska, Dánska, Chile a Argentiny. Ve čtvrtek to oznámila porota, která vybírala ze 13 textů v širším výběru. O šanci na vítězství přišli mimo jiné Keňan Ngugi wa Thiong’o nebo Švéd s česko-polskými kořeny Andrzej Tichý nominovaný za knihu Mizérie, jež byla přeložena také do češtiny.

Dvě třetiny finalistů tvoří spisovatelé, kteří jsou pro anglickojazyčné čtenáře nováčky. Většina jich pochází z Evropy. Cenu může získat například ruská spisovatelka Marija Stěpanovová, Dánka Olga Ravnová, Francouzi Éric Vuillard a David Diop, ale také Argentinka Mariana Enríquezová či v Nizozemsku narozený prozaik Benjamín Labatut, který trvale žije v Chile.

Mezinárodní Bookerova cena je udělována za anglické překlady vydané v Británii či v Irsku. Doprovází ji odměna 50 tisíc liber, v přepočtu asi 1,5 milionu korun, která se rovným dílem rozděluje mezi autora a překladatele. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy