Češi propadli konzumu a zlenivěli, tvrdí data za 10 let

Karel Toman
1. 11. 2010 19:01
Od poloviny devadesátých let se Češi v nákupech "utrhli z řetězů", dokazuje socilog
Štěstí v plechovce
Štěstí v plechovce | Foto: Aktuálně.cz

Praha - Za posledních deset let se Češi proměnili v plnokrevnou spotřební společnost západního střihu. A to víc než v jiných postkomunistických zemích.

Vyplývá to ze studie předního českého sociologa Jiřího Večerníka v nové knize "Jaká je naše společnost?" sociologického nakladatelství Slon.

Hypermarkety podle ní zaplnily všechny mezery v nákupním koši i v krajině České republiky. Její obyvatelé se tak stále víc zadlužují, klesá jejich zápal pro práci a mají tendenci víc spoléhat na sociální stát.

Zároveň však začínají být konzumem přesyceni a znechuceni podobně jako velkou politikou.

Před blížícími se vánočními svátky (konzumu) tak studie nabízí zajímavé ohlédnutí za cestou, jakou urazilo nákupní chování Čechů od "Něžné revoluce".

Podle Večerníka je dnes v Česku masový konzum hlavní oblastí osobního uspokojení a - slovy George Orwela - "vzduchem, který dýcháme."

Hypermarketů máme nejvíc z nováčků EU

Velký třesk české společnosti masové spotřeby namíchala po roce 1989 směs otevření trhu a liberalizace cen.

Češi se s tímto ekonomickým šokem těžko vyrovnávali, o čemž svědčí výzkumy ekonomických očekávání a postojů, podle kterých finanční obtíže domácností do poloviny devadesátých let narůstaly.

Někdy po polovině devadesátých let se ale reálné mzdy vyrovnaly těm z revolučního roku, banky začaly svůj zájem přenášet od velkých klientů na drobné spotřebitele a Češi jakoby se utrhli z řetězu.

Počet supermarketů, hypermarketů a diskontních řetězců začal rychle růst. V přepočtu na obyvatele nakonec u nás překonal všechny postkomunistické země.

"Jejich podíl na spotřebitelském trhu u nás dosahuje dvou třetin v porovnání s jednou sedminou před deseti lety," upozorňuje Večerník.

Fotosonda: Procitání nákupních řetězců z megalomanských snů

Podobně se Češi chovali při nákupech aut. V roce 1990 připadlo na tisíc obyvatel České republiky 240 aut. Předloni to bylo 440 vozů.

Citelně víc začali Češi platit za bydlení - z 10 % všech výdajů domácností v roce 1990 vzrostl tento podíl na 20 % v roce 2005.

Zadlužení domácností ztrojnásobilo

Důvěra lidí v ekonomiku rostla a v dekádě 1999 až 2008 nastal bouřlivý růst spotřebitelských výdajů, které každý rok trhaly nové rekordy.

Nákupní horečka se však projevila mimo jiné i ve strmě rostoucí křivce spotřebitelských cen, přičemž reálné příjmy lidí rostly jen malinko. To znamená, že Češi utráceli podstatně víc, než kolik vydělali.

Má to dvě vysvětlení. Jednak Češi vybírali úspory. A druhak se zadlužovali.

"Zatímco v polovině 90. let patřila česká populace k nejspořivějším (14 procentní míra úspor v roce 1995), od té doby došlo k poklesu pod úroveň EU (8 % v roce 2008)" shrnuje sociolog.

Zadluženost domácností naopak narostla ze 7 % HDP v roce 1997 na 26 % ročního výkonu celé české ekonomiky v roce 2008. Za stejné období se dluh domácností zvýšil 12 % disponibilního příjmu skoro na polovinu (49 %). Bezmála třičtvrtiny objemu úvěrů domácností (70 %) se týkají bydlení.

Navzdory uklidňování ekonomů, že zadlužení českých domácností je stále v evropské normě (přes 50 % HDP v eurozóně), je podle Večerníka situace ve skutečnosti o dost horší.

"Oficiální čísla o půjčkách domácnostem nezahrnují úvěry poskytované nebankovními institucemi, které jsou odhadovány přinejmenším ve stejné úrovni jako bankovní úvěry na spotřební zboží," tvrdí sociolog.

O rostoucích potížích svědčí i čísla o exekucích. Ty se z 270 tisíc v roce 2005 vyhouply na dvojnásobek v roce 2008.

Spokojenější a lenivější

Přesto si v Česku drtivá většina lidí polepšila.

Česká republika je podle výzkumů spolu se Slovinskem jedinou z postkomunistických zemí v EU, kde dotázaní konstatovali růst životní spokojenosti mezi počátkem a koncem 90. let.

Za spokojeností ve "staré patnáctce" Evropské unie sice Česko zaostává, zároveň má však mezi novými členskými zeměmi v příjmech domácností nejnižší rozdíly.

Třetina českých rodin neuvádí finanční potíže. Platí přitom známé pravidlo, že lidé obvykle hodnotí svou ekonomickou situaci hůř, než jaká ve skutečnosti je.

Podle Večerníka tak Češi svým ekonomickým chováním vyjadřují uspokojení s tímto způsobem návratu do Evropy. Stejně jako společnosti na Západě však masový konzum Českou republiku za posledních deset let výrazně proměnil.

"Zrcadlovým odrazem přitažlivosti spotřeby je pokles zaujetí pro práci," shrnuje.

Výzkumy například potvrdily, že podíl lidí, kteří pracují jen tak, jak je nezbytně nutné, se mezi lety 1997 a 2005 zdvojnásobil.

Podle Večerníka je to jeden z možných "hadů" číhajících v ráji konzumu - ten totiž kromě zadlužování vede k pasivitě a "mrhání lidským a sociálním kapitálem." Člověk zaměřený na spotřebu podle něj žije víc přítomností a má tendenci spoléhat na sociální stát jako garanta svého hmotného zajištění v budoucnu.

Projevují se už přitom i známky znechucení některými příznaky masové spotřeby. Za čtyři roky mezi lety 2003 a 2007 klesla sledovanost reklamních spotů dospělými diváky z 600 tisíc na 270 tisíc.

 

Právě se děje

před 3 minutami

Ministerstvo životního prostředí odmítá kritiku, že fond nepočítá se stavbou solárů na brownfieldech

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) odmítá kritiku připravovaného Modernizačního fondu (MdF), ve kterém mají být pro českou energetiku z prodeje emisních povolenek k dispozici desítky miliard korun. Pondělní upozornění Svazu moderní energetiky, že peníze z fondu zřejmě nebude možné použít na stavbu solárních elektráren na brownfieldech a v průmyslově znečištěných lokalitách, podle MŽP není pravdivé a fond s tím počítá, sdělil resort.

Svaz moderní energetiky na to reagoval slovy, že i přes to, co říká nyní ministerstvo, je v materiálu doslovně uvedeno, že se na těchto plochách stavět nebude. 

Zdroj: ČTK
před 10 minutami

Při explozích bomb na tržišti v Afghánistánu zemřlo 14 lidí

Dva výbuchy na tržišti v afghánské provincii Bámján zabily nejméně 14 lidí a dalších 45 zranily. Informovala o tom s odvoláním na místní policii agentura Reuters. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil.

Nálož vybuchla před hlavní tržnicí ve městě Bámján ve středním Afghánistánu. Mezi oběťmi jsou dva dopravní policisté, zbytek jsou civilisté, řekl šéf provinční policie Zabardast Safaj. K útoku se dosud nikdo nepřihlásil. Hnutí Tálibán uvedlo, že za výbuchy nestojí.

Další zprávy