Praha - Na hlavní železniční trať mezi Prahou, Pardubicemi, Olomoucí a Ostravou vstoupil v listopadu druhý soukromý dopravce - Leo Express. Vedle "modrých" Českých drah a "žlutého" RegioJetu si tak cestující mohou vybrat i černé vlaky.
Nechali jsme nováčkovi deset dnů, aby vychytal případné počáteční nedostatky, na druhou stranu jsme ani nechtěli hodnotit první "propagační" jízdy, při nichž se firmy obvykle snaží víc než v běžném provozu.
Otestovali jsme všechny tři konkurenty na zkrácené trase z Prahy do Olomouce a zpět. Zaměřili jsme se hlavně na pohodlí, možnost práce na počítači, jednoduchost objednání jízdenky nebo kvalitu tolik propagovaného servisu.
Nejlepší místo mezi normálními cestujícími
Jako běžný cestující jsme si dva dny před plánovaným odjezdem vybrali základní třídu a v jejím rámci nejlepší možné místo, které ještě bylo při online nákupu volné.
Hlavní zjištění? Pokud vám jde hlavně o pohodlí a dost místa pro nohy i zavazadla, vítězí expres Českých drah (nikoliv pendolino). Jestliže preferujete stolek pro počítač, elektrickou zásuvku a připojení k internetu, je nejlepší volbou RegioJet (ovšem jen když si včas objednáte místo ve velkoprostorovém oddíle se stolkem) nebo pendolino (když si připlatíte).
Nejnovější dopravce Leo Express sice nabízí výrazně lepší kvalitu, než jakou musí snášet cestující Českých drah na většině ostatních hlavních tratí v republice, v porovnání s konkurenty mezi Prahou a Ostravou ale v základní třídě podle našeho testu nenabídl nic, čím by stávající dvě společnosti překonal.
Výsledek subjektivního testu komfortu ukazuje následující tabulka
(tři body jsou nejvíc)
Boj o trochu místa
Trať z Prahy přes Pardubice a Olomouc do Ostravy je jednou z mála v České republice, kde je cesta vlakem rychlejší nebo přinejmenším časově srovnatelná s autem.
Nejrychleji ujede trasu pendolino (z centra Prahy do Olomouce za dvě hodiny a sedm minut, do centra Ostravy za tři hodiny a šest minut), které je ale výrazně dražší. Nový Leo Express dá Olomouc za dvě a čtvrt hodiny, Ostravu za tři hodiny a 25 minut. Se žlutým RegioJetem i expresem Českých drah to do Olomouce trvá dvě hodiny a 25 minut, do Ostravy zhruba tři a půl hodiny.
Důležitou roli při hodnocení vlaků proto hrálo i množství místa, které má cestující na nohy a na ostatní věci.
Nejvíce stísněně se redaktorka Aktuálně.cz cítila ve vlaku Leo Expressu, ačkoliv se o stolek a prostor na nohy dělila s tříletým dítětem.
Vylézt do uličky se pro cestující ukázalo jako bojový úkol. Ze stolu musíte sklidit všechny věci, zaklapnout notebook a v případě, že nesedíte na kraji, "přinutit" totéž udělat spolucestujícího. Špatně se člověk také dostává k věcem, které si uložil nahoru. V případě, že jsou obsazená celá sedadla, tam z uličky vůbec nedosáhnete.
Přestože řada cestujících upřednostňuje "open-space" před kupé, ukazuje se, že v případě Leo Expressu je to v zimním období poněkud nepraktické. Když vlak zastaví a otevřou se dveře, pasažéři cítí chlad zvenku (nicméně na cestě do Ostravy staví černý vlak jen v Pardubicích a Olomouci).
Nedostatek odkládacích ploch je patrný nejen u Leo Expressu, ale také v kupé RegioJetu a v pendolinu. Pokud pasažér na stolek položí notebook, musí láhev s pitím, jídlo či telefon držet na klíně, nebo je umístit na opěrku tak, aby nepadaly.
Jak vypadá vlak Leo Expressu:
V expresu ČD lze využít malý stolek pod oknem, kam se to základní vejde. Tato plocha zároveň nebrání v pohybu a není nutné s ní pokaždé manipulovat. Využívat ji však pro změnu mohou jen lidé sedící hned u okna.
Přímo stolek na notebook nabízí pouze Leo Express a pendolino. V expresu Českých drah si jej musíte držet na klíně. U RegioJetu buď máte štěstí a včas si objednáte několik málo míst s pořádným stolkem (velkoprostorový oddíl), nebo alespoň skládacím stolkem (většina míst v kupé), avšak na prostředních místech v kupé máte smůlu. Notebook i nabízené občerstvení musíte mít na klíně.
Vzhledem k omezenému množství prostoru v prvních dvou vlacích a také proto, že se počítač za jízdy na stolku nepříjemně kymácí (v pendolinu navíc mírně sklouzává), ale považujeme obě možnosti za stejně (ne)pohodlné.
Internet? Často jen na papíře
Soukromí dopravci pohořeli především na připojení k Wi-Fi, na které přitom hlasitě lákají.
Jak u RegioJetu, tak v Leo Expressu bylo připojení na celé trase Praha-Olomouc natolik špatné, že to vyšlo jen o něco málo lépe než v expresu Českých drah, který "vlastní internet" nenabízí vůbec.
Pokud máte své připojení a nespoléháte na vlakové Wi-Fi, jste na tom o trochu lépe. Mobilní operátoři ale stále nepovažují hlavní železniční trať za svou prioritu, takže signál vypadne hned za Prahou. V polabské nížině se pak na něj obvykle můžete spolehnout, ale celkově je na trase Praha-Olomouc k dispozici v lepším případě jen dvě třetiny cesty.
V tomto případě bezkonkurenčně vede SC Pendolino. Za celou cestu jsme zaznamenali pouze krátký výpadek během průjezdu tunelem a v úseku Ústí nad Orlicí - Choceň. Jinak web běžel rychle, bez problému šlo například poslouchat hudbu na kanálu YouTube.
Elektrické zásuvky mají k dispozici všichni dopravci - v expresu ČD se ovšem o jednu musí dělit čtyři cestující.
Jak je na tom servis
Ve všech testovaných vlacích jsme zažili ochotnou a přátelskou obsluhu. Stevardky Leo Expressu však - pravděpodobně vzhledem k nedávnému startu - působily mírně zmateně.
Při roznášení vody neudržovaly s cestujícími oční kontakt, nápoj zdarma redaktorce nedaly, ačkoliv si o něj - když jej nabízely - řekla. Až do Pardubic navíc na trase Praha-Olomouc nenabídly žádné občerstvení - pokud chtěla jíst, musela si stevardku odchytit sama.
Prohlédněte si, kdo na kolejích soupeří o české pasažéry:
Expres od Českých drah v rozsahu doprovodných služeb pokulhává - na rozdíl od zbylých třech vlaků tu pasažér nedostane ani noviny, ani vodu zdarma. Státní podnik to ani neplánuje. "Ve vlacích, kde mohou lidé jezdit bez místenek, a tudíž mnohdy zaplní i chodbičky, by obsluha nezvládla procházet," říká mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.
Právě dostatek místa pro obsluhu je hlavním důvodem, proč jsou vlaky RegioJetu a Leo Expressu povinně místenkové (za tu ale k jízdence - na rozdíl od pendolina - neúčtují žádný příplatek).
Českým drahám konkurence prospěla
Na dálkových spojích Českých drah je každopádně vidět, že jim přibyla na kolejích konkurence. Vlak působil čistě a ve srovnání se zkušenostmi z minulých let útulněji. Nabízené jídlo a pití je sice nadále nejdražší, meziročně však ceny mírně klesly.
Pendolino celkově v testu uspělo dobře, kromě stísněného místa ve druhé třídě je ale jeho hlavním handicapem vysoká cena jízdenky. Ta stála 288 korun (zatímco u Leo Expressu to bylo 167 Kč a u RegioJetu 199 Kč).
Podle Šťáhlavského si ale dost cestujících rádo připlatí. V pátek nebo v neděli večer jim ani nic nezbývá, protože ostatní možnosti jsou v tyto nejvytíženější časy už obsazené. Vlak pak bývá i plný studentů.
Ani během testovací středeční jízdy se nepotvrdilo, že by druhá třída pendolina byla nejvhodnější pro klidnou jízdu manažerů a práci na počítači. Namísto očekávaných byznysmenů totiž okupovaly okolní sedadla hlučnější rodiny s dětmi.
