Bez práce je půl milionu Čechů, podporu má jen pětina

Petr Kučera Petr Kučera
10. 9. 2012 10:40
Míra registrované nezaměstnanosti v srpnu zůstala na červencové úrovni 8,3 procenta
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: DataLife

Praha - Míra registrované nezaměstnanosti v Česku v srpnu zůstala na červencové úrovni 8,3 procenta. Vyplývá to z nejnovějších statistik ministerstva práce a sociálních věcí.

Celkový počet uchazečů o zaměstnání v průběhu srpna vzrostl zhruba o tisícovku na 486 693, z toho zhruba 472 tisíc mohlo okamžitě nastoupit do práce. V porovnání s loňským srpnem stoupl počet uchazečů o více než pět tisíc.

Na podporu v nezaměstnanosti měla nárok jen necelá pětina uchazečů, konkrétně 94 535 lidí.

V průběhu srpna bylo nově zaevidováno 42 443 osob. Naopak 41 347 uchazečů z evidence odešlo, do zaměstnání z nich však nastoupilo jen 20 490 osob.

Zaměstnavatelé dobrovolně nahlásili 42 559 volných pracovních míst, což je o necelých 1500 více než v předchozím měsíci a o zhruba 1800 míst více než v srpnu 2011. Dalších zhruba 42 600 volných míst pak zjistily úřady práce z internetových nabídek po očištění duplicit.

Jedenáct uchazečů na jedno místo

Na jedno volné pracovní místo připadalo v srpnu průměru 11,4 uchazeče, z toho nejvíce v okresech Bruntál (39,1), Třebíč (38,1), Teplice (37,9) a Jeseník (34,6).

Nejvyšší míru nezaměstnanosti hlásí okresy Most (15,7 %), Bruntál (15,3 %), Karviná a Ústí nad Labem (shodně 13,7 %), Chomutov a Děčín (shodně 13,6 %) a Hodonín (13,1 %).

Naopak nejnižší míra nezaměstnanosti je tradičně v okresech Praha-východ (3,4 %), Praha-západ (shodně 4,2 %), hl. m. Praha (4,4 %) a Mladá Boleslav (4,7 %).

Velkou část - 12,6 procenta - z celkového počtu nezaměstnaných tvoří osoby se zdravotním postižením. Absolventi všech stupňů vzdělání a mladiství se na celkové nezaměstnanosti podílejí 5,1 procenta.

Míra registrované nezaměstnanosti mužů zůstává na 6,9 %, u žen vzrostla na 10,2 %. Poměr mužů a žen mezi uchazeči je ale téměř vyrovnaný, ženy se na celkovém počtu podílejí 52,7 procenta.

Šestí nejlepší v Evropě

Podle jednotné metodiky statistického úřadu Eurostat je nezaměstnanost v Česku šestá nejnižší v Evropské unii.

Nejnižší nezaměstnanost v EU hlásilo v červenci Rakousko (4,5 %), nižší než Česko mají také Lucembursko a Nizozemsko (shodně 5,1 %), Německo (5,8 %) a Malta (6,2 %).

Česko má podle jednotné unijní metodiky míru nezaměstnanosti ve výši 6,6 %.

Na Slovensku dosahuje nezaměstnanost 13,6 %, nejhorší situace je pak ve Španělsku (24,3 %).

Firmy zůstávají opatrné

„Jde o horší srpnový výsledek oproti předchozím dvěma letům, kdy v tomto měsíci počet nezaměstnaných klesal," říká k srpnové nezaměstnanosti v Česku analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

„Zhoršování podmínek na trhu práce trvá již delší dobu, přesto nelze říct, že by vývoj trhu práce nasvědčoval hluboké krizi. Spíše se zpomalují pohyby na straně propouštění i tvorby nových míst s tím, jak podniky vyčkávají," říká Sobíšek.

Podle Sobíška rozhodne zřejmě podzim. „Buďto dojde k oživení v podnikových zakázkách, které úroveň zaměstnanosti udrží, nebo půjde nahoru míra nezaměstnanosti. Osobně čekám pro konec roku míru nezaměstnanosti na devíti procentech, což by bylo proti loňsku jen mírné zhoršení," dodává analytik.

"Srpen byl poslední měsíc, kdy si ještě někteří čerství absolventi prodloužili prázdniny před vstupem na trh práce, a pravděpodobně i posledním, kdy do letošních statistik pozitivně promluvily sezónní práce. Po zbytek roku čekám růst míry nezaměstnanosti. Firmy své plány na letošní rok už pravděpodobně nepřehodnotí, a tak nepočítám s tím, že by výrazněji vytvářely nová pracovní místa," říká Libor Stodola ze společnosti PwC Česká republika.

Také Václav Franče z Raiffeisenbank připomíná, že tvorba nových pracovních míst je kvůli slabému ekonomickému růstu pomalá, takže nezaměstnaní těžko shánějí práci.

Pro letošní rok očekává Franče průměrnou míru nezaměstnanosti 8,7 procenta, pro příští rok má mírně narůst na 8,8 procenta.

Podívejte se na podrobnější přehled za červenec:

Připomeňte si letošní změny:

---------------------------------------------------------------------------------------------------

Nabídka volných pracovních míst.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 19 minutami

Vláda zvažuje zavedení daně z neočekávaných zisků ve třech sektorech

Vláda zvažuje zavedení daně z neočekávaných zisků ve třech sektorech, vedle energetických firem a bank půjde ještě o jedno odvětví. Novinářům to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Neuvedl ale, o který sektor jde. O možném zavedení daně z neočekávaného zisku vláda musí podle něj rozhodnout do 10. září.

"Ještě zvažujeme jedno odvětví. Vedle těch dvou, o kterých se ví," řekl Stanjura. Příští týden bude vláda jednat o dani s Národní ekonomickou radou vlády. Výsledek debaty nechtěl předjímat. "Ještě jsme se nerozhodli, včetně mě. Kdybych to považoval (zavedení daně) za něco, co není v pořádku, říkal bych to od počátku. Jsme schopni se shodnout na tom, že v některých odvětvích vznikají mimořádně vysoké zisky díky vnějším okolnostem. To je základní myšlenka takzvané windfall tax. Určitě to není sektorová daň," dodal.

Zdroj: ČTK
před 20 minutami

Ministerstvo financí pro letošek zlepšilo odhad růstu ekonomiky na 2,2 procenta

Ministerstvo financí v nové makroekonomické predikci pro letošní rok zlepšilo odhad růstu ekonomiky na 2,2 procenta a pro příští rok odhad zhoršilo na 1,1 procenta. V předchozí dubnové prognóze úřad čekal letos růst ekonomiky o 1,2 procenta a příští rok o 3,6 procenta. Novou prognózu dnes zveřejnilo ministerstvo financí. Loni hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 3,5 procenta.

Zároveň by letos měla podle MF průměrná inflace činit 16,2 procenta a příští rok by měla klesnout na 8,8 procenta. V dubu úřad počítal pro letošek s inflací 12,3 procenta a pro příští rok 4,4 procenta. Během zbytku letošní roku by se podle MF měla inflace přiblížit až ke 20 procentům.

"Ruská agrese na Ukrajině rozpoutala nebezpečný makroekonomický koktejl klesajícího výkonu evropských ekonomik a rostoucí inflace. Pokud jde o očekávanou technickou recesi, tedy mezičtvrtletní pokles HDP dvakrát po sobě, to samo o sobě není tragédií. Daleko problematičtější je inflace, která je vedle zajištění dostatku dostupných energií pro naše domácnosti a firmy hlavním ekonomickým problémem, se kterým se musíme vypořádat," uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Zdroj: ČTK
před 21 minutami

Česko při průměrných teplotách v zimě vystačí s plynem zhruba do srpna

Pokud přestane proudit plyn z Ruska do Evropy, je Česká republika s kapacitami plynu, které má zajištěné, schopna při běžných průměrných teplotách pokrýt zcela bezproblémově chod domácností a firem zhruba na 11 měsíců, tedy do srpna příštího roku. Počítá se přitom s požadovanými úsporami spotřeby plynu ve výši 15 procent. Novinářům to dnes řekli ředitel odboru hospodářské politiky ministerstva financí (MF) David Prušvic a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Dostatek plynu v ČR pro všechny je podle ministerstva realistickým předpokladem. Počítá se přitom s využitím všech zajištěných kapacit plynu. Jde například o naplněné zásobníky plynu přímo v České republice, ale i zajištěnou kapacitu pro zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku, který by měl pokrýt až třetinu roční spotřeby plynu v ČR. Využít je možné také plyn ze státních hmotných rezerv. "Pokud by byla silnější zima, tak se to samozřejmě zkracuje o pár měsíců, nicméně to jsou ty měsíce letní, to není až tak dramatické," uvedl Prušvic.

Zdroj: ČTK
Další zprávy