Akcionáři IPB chtěli tajné informace, u soudu neuspěli

Tomáš Fránek
25. 8. 2008 15:51
Soud zamítl stížnost Sdružení akcionářů bývalé IPB
Foto: Aktuálně.cz

Brno - Stát měl právo utajit informace o své roli v kauze Investiční a Poštovní banky (IPB) v době, kdy státní pomoc bankám šetřila Evropská komise.

Sdružení akcionářů IPB tak neuspělo u Nejvyššího správního soudu se svou žalobou na stát, ve které požadovalo informace o dokumentech, které stát posílal do Bruselu.

Evropská komise v řízení dala za pravdu České republice s tím, že státní pomoc některým bankám, mezi kterými IPB nebyla, neovlivňuje hospodářskou soutěž po našem vstupu do EU.

Ohrožení zájmů státu

Ministerstvo financí odmítlo dokumenty sdružení vydat - označilo je tajné. "Jejich zveřejnění by ohrozilo ekonomické zájmy státu, jde o citlivé informace z oblasti mezinárodních vztahů," uvedlo ministerstvo financí.

Utajení dokumentů doporučil i Národní bezpečnostní úřad.

Sdružení se ale nechtělo s takovým vysvětlením smířit a obrátilo se na soud. Podle sdružení nebyly informace do Bruselu poskytnuty jako tajné, proto nemohou být utajovány ani v Česku.

Po skončení řízení před Evropskou komisí totiž pro utajování dokumentů není vůbec žádný důvod.

Městský soud v Praze žalobu sdružení zamítl. Soudci potvrdili, že zveřejnění podrobné dokumentace by ohrozilo ekonomické zájmy státu při soudních a rozhodčích řízeních.

Podle soudců byla splněna také formální stránka utajení. "Utajované skutečnosti odpovídají svým obsahem nařízení vlády, tedy jde o citlivé ekonomické informace z oblasti mezinárodních vztahů a byly utajeny k tomu příslušným orgánem veřejné moci. Utajení zajistil žalovaný (Ministerstvo financí) na základě stanoviska Ministerstva zahraničních věcí a doporučení Národní bezpečnostního úřadu," uvedli soudci ve svém verdiktu.

To nyní potvrdil také Nejvyšší správní soud, který zamítl stížnost Sdružení.

Citlivost je evidentní

"Městský soud správně v této souvislosti poukázal na údaje uvedené ve správním aktu, tedy doporučení Národního bezpečnostního úřadu a stanovisko Ministerstva zahraničních věcí, přičemž charakter dokumentace, tedy její citlivost z hlediska mezinárodních vztahů, je evidentní," uvedl senát Nejvyššího správního soudu vedený soudkyní Miladou Tomkovou.

Sdružení akcionářů IPB, čítající na 140 členů, postup státu při převzetí IPB kritizuje. Podalo také žalobu na stát a celkem chce vysoudit na 170 milion korun.

Bývalá IPB byla letos ohodnocena na 34,2 miliardy korun. Podle vzorce, který obsahuje smlouva o smíru, tak Česko zaplatilo 3,6 miliardy korun bývalému majiteli banky, japonské společnosti Nomura.

Japonská banka původně po ČR požadovala až 40 miliard korun. Česko naopak v jiné arbitráži po Nomuře chtělo 111 miliard korun jako náhradu škody, již Nomura údajně způsobila tím, že se podílela na krachu IPB.

V roce 2006 ČR arbitráž s Nomurou prohrála, výše částky ale nebyla určena. V listopadu 2006 Česko podepsalo s Nomurou smír, podle kterého měla výše odškodnění činit nula až sedm miliard korun.

 

Právě se děje

Další zprávy