2009: špatný rok pro migranty, dobrý pro otrokáře

Karel Toman
18. 12. 2009 18:00
Human Rights Watch chce dohodu na konvenci práv migrantů
Na velvyslanectví Číny se v Bukurešti v těchto dnech obracejí stovky pendlerů. Chtějí, aby jim úřad zaplatil letenky, nebo zkrátka nějak pomohl vrátit se domů. Pracovali na stavbách. Ty teď kvůli krizi stojí a oni neviděli měsíce výplatu.
Na velvyslanectví Číny se v Bukurešti v těchto dnech obracejí stovky pendlerů. Chtějí, aby jim úřad zaplatil letenky, nebo zkrátka nějak pomohl vrátit se domů. Pracovali na stavbách. Ty teď kvůli krizi stojí a oni neviděli měsíce výplatu. | Foto: Reuters

New York - "Budeš makat, jestli chceš nebo ne. Jinak tě necháme deportovat." Takto shrnul svou zkušenost s novodobým otroctvím v Rusku stavební dělník Siarkhon Tabarov. Větu mu vmetl do tváře zaměstnanec pracovní agentury, když mu zabavil pas.

"Kdo si myslí, že obrázek pracujícího otroka na poli patří dávné minulosti, ten se mýlí. Něco podobného bylo totiž loni možné spatřit na Mělnicku každý den od půl páté ráno do večera," upozornil letos v únoru mluvčí Útvaru pro odhalování organizovného zločinu Roman Skřepek.

K otrokářské práci sem tři Ukrajinci nalákali a fyzickým násilím drželi desítky lidí převážně z Rumunska a Bulharska. S podobnou zkušeností se ale občas v zahraničí setkávají i gastarbaitři z Česka.

Do práce a pryč z očí!

Rok 2009, během něhož se po celém světě vypařily miliony pracovních míst, už tak bídné životní podmínky pendlerů a migrantů obecně ještě zhoršil. Strach migrantů o práci totiž těm, kteří na nich chtějí "rýžovat", všechno usnadňuje.

Zpráva mezinárodní neziskové organizace Human Rights Watch rok 2009, která chce připomenout Mezinárodní den Migrantů připadající na 18. prosince, to shrnula v lapidárním titulku 2009: Špatný rok pro migranty.

"Migranti tvoří páteř mnoha ekonomik a vykonávají práce a služby, na kterých lidé v jejich hostitelských zemích závisí, ale sami je dělat nechtějí," připomíná ve zprávě Human Rights Watch výzkumnice Nisha Variaová.

"Místo aby se jim dostalo úcty, volnosti a dlužných mezd, je s nimi zacházeno jako s bezpečnostní hrozbou, obecně jako s něčím nežádoucím, co musí být vytlačeno z dohledu," shrnuje.

Příběhy jako ten v úvodu organizace nasbírala během svých šetřeních v Číně, na Kubě, Francii, Řecku, Itálii, Jordánsku, ale třeba i v Rusku nebo Spojených státech. Bezohlednost zlatokopů k jejich otrokům je podle Variaové jen špičkou ledovce; jeho skrytou části je ve skutečnosti nezájem veřejnosti.

Lidská práva stranou

"Vlády jakoby zapomínaly, že když muži, ženy a děti migrují, nenechávají svá práva doma," připomíná Variaová. Místo toho jsou migrantům běžně odpírána základní lidská práva jako například volnost pohybu. Zpráva také připomíná, že od letošního května egyptská pohraniční policie zastřelila 17 migrantů snažících se dostat do Izraele.

Organizace proto vyzvala vlády, aby se v příštím roce snažily situaci migrantů zlepšit a aby podepsaly Mezinárodní konvenci práv všech migrujících pracovníků a jejich rodin. V této úmluvě by podle organizace mělo být zakotven závazek k pronásledování "zprostředkovatelů práce", kteří fungují jako otrokáři, rovnému dodržování pracovních standardů, nebo zaručení minimální úrovně zdravotní péče pro migranty.

Světovou pozornost v oblasti migrace si letos vysloužila i Česká republika svým rozporně hodnoceným programem Dobrovolné návraty. "Migrace není kohoutek, kterým lze po vůli otáčet," upozornil koncem června generální tajemník Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) Angel Gurría.

OECD tak reagovala na opatření zemí, které přijaly podobné programy na návrat cizinců, a výslovně tehdy jmenovala Japonsko, Španělsko a Česko.

"Minulé zkušenosti prokázaly, že podobné programy mají omezený dopad," konstatuje zpráva. Česko k 1. dubnu 2009 v reakci na hospodářskou recesi pozastavilo vydávání víz k práci nebo podnikání pro lidi z Moldavska, Mongolska, Thajska, Ukrajiny a Vietnamu.

Podle sociologů se ale stárnoucí populace Evropy bez přílivu pracovní síly z jihu a východu v budoucnu neuživí.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

FBI považuje střelbu na floridské armádní základně za teroristický čin, útočník jednal sám

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) pracuje s předpokladem, že páteční střelba na armádní základně na Floridě byla teroristickým činem. Vyšetřovatelka FBI to oznámila na tiskové konferenci. Její úřad se rovněž domnívá, že saúdskoarabský vojenský student jednal sám, když v areálu v Pensacole zabil tři lidi.

Pachatel, který se na základně účastnil výcviku, začal střílet v jedné z místních učeben. Podle agentky FBI Rachel Rojasové 21letý příslušník saúdskoarabského letectva Muhammad Šamrání použil legálně zakoupenou pistoli. Zasahovali proti němu policisté i vojáci a nakonec se jim podařilo ho zlikvidovat. Kromě tří mrtvých si útok vyžádal také osm zraněných. Motivy činu jsou zatím neznámé.

Zdroj: ČTK
Další zprávy