20 let poté: Němci z NDR jsou dvakrát bohatší než Češi

Petr Holub
4. 10. 2010 6:00
Čechy může dosud uklidňovat, že nakupují v průměru jedenapůlkrát lacinější zboží.
Trabant
Trabant | Foto: Archiv

Praha/Berlín - Pochybnosti o úspěchu sjednocení Německa dnes netají ani kancléř-sjednotitel Helmut Kohl. V debatě k 20. výročí připustil, že všechno trvá déle, než sám čekal. Češi však mohou někdejším východním Němcům závidět.

Nůžky se otevírají

Běžná česká domácnost si v současnosti může koupit polovinu toho, co stejně průměrné domácnosti v pěti nových spolkových zemích. Nejnovější srovnatelné údaje pocházejí z roku 2008.

Zatímco průměrný Čech musí za celý rok vyjít s 5 500 eury, má východní Němec o deset tisíc eur víc a jeho krajan ze staré spolkové republiky je na tom lépe o další 4 a půl tisíce eur.

Neúspěchem německého sjednocení je podle převládajícího názoru fakt, že se příjmové nůžky mezi východem a západem nezavírají rychleji. Spolkový statistický úřad přepočetl příjmy z roku 1991 na eura a zjistil, že tehdy brali obyvatelé východu o pět a půl tisíce méně. Za dvacet let se přiblížili jen o tisíc euro.

Čechy může dosud uklidňovat, že nakupují v průměru jedenapůlkrát lacinější zboží. Zhruba tolik jako Němci, kdyby měli k dispozici 7700 eur na rok.

Nůžky se ovšem proti počátku devadesátých let dokonce otevírají. Tehdy měl Čech k dispozici částku v hodnotě tří tisíc eur, o pět tisíc méně, než východní Němec.

Předběžná data z loňského roku ukazují, že během krize otevírání nůžek zrychlilo.

Kohl a Klaus rozhodli

Rozdíl v životní úrovni mezi Československem a Německou demokratickou republikou šel jen těžko odhalit. Těsně po pádu komunismu ho však vytvořili ekonomičtí reformátoři. Kancléř Kohl nechal východní Němce vyměnit socialistickou měnu za západní marky v poměru jedna ku jedné a ze dne na den tím zvýšil jejich příjmy reálně o desítky procent.

Čechoslováci zažili v opačném gardu něco podobného v roce 1991, kdy ministr financí Václav Klaus uvolnil směnný kurs koruny. Důsledkem tehdy byla padesátiprocentní inflace a odpovídající pokles životní úrovně.

Příjmy Čechů najednou byly skoro o dvě třetiny nižší než ve východním Německu. Od té doby si domácnosti v obou zemích (v Česku v korunách, ve východním Německu v eurech) polepšily o stejných 66 procent. Češi se po dvaceti letech dostali na úroveň, kterou východní Němci dostali darem od Kohla.

Propastí vysoké nezaměstnanosti

Kohlovo sociální inženýrství způsobilo dramatický růst nezaměstnanosti. Málo výkonné východní Němce nechtěl nikdo za západní platy zaměstnat. Když byl nezaměstnaný každý dvacátý Čech, hledal marně práci každý pátý občan nových spolkových zemí.

To se však po sociální reformě Hartz-IV a protikrizových opatření vlády Angely Merkelové změnilo. Dnes má východní Německo 12 procent nezaměstnaných a Česko devět. Nejvíc, 18 procent nezaměstnaných, eviduje pracovní agentura v saském Görlitzu. Tím se příliš neliší od kolegů v severočeském Mostě se šestnácti procenty.

Německo bez Němců

Vyrovnání mzdové úrovně mezi východním a západním Německem mělo podle ekonomů dobrý důvod, protože zabránilo masovému útěku za prací na západ a úplnému vylidnění východu. Přesto došlo k velkým přesunům obyvatelstva, když v někdejším východním Německu ubylo věhem dvaceti leet 12 procent, tedy 1,7 milionu lidí a v západní části Německa šest procent přibylo.

Na jihu Německa v Bavorsku a Badensku-Württembersku žije dokonce o desetinu víc lidí než v roce 1990, naopak ve východní spolkové zemi Sasko-Anhaltsko ubyla v bývalých centrech těžkého průmyslu pětina lidí. Jedna spolková země tak přišla o půl milionu obyvatel.

Výjimkou jsou jenom Berlín a přilehlé Braniborsko, kde dnes žije stejně lidí jako v dobách slavné Berlínské zdi.

Takové přesuny obyvatelstva jsou v Česku nepředstavitelné. Prakticky jediným cílem stěhování je Praha a Středočeský kraj, oproti roku 1990 v nich však přibylo jen sedm procent, tedy 170 tisíc lidí. Nejvyšší pokles zaznamenal region střední a severní Moravy, který za dvacet let přišel o dvě procenta, to znamená o 40 tisíc obyvatel.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Marcon chce posílit vztahy s Bidenovou Amerikou. Prezidenti chtějí spolupracovat v rámci WHO

Nový americký prezident Joe Biden v neděli poprvé od nástupu do funkce mluvil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem a vyjádřil touhu po upevnění vzájemných vztahů obou zemí, uvedl Bílý dům. Podle Macrona měli oba vůdci velmi blízké názory, a to zejména co se týče přístupu k mezinárodním problémům, jakými je například boj s pandemií či klimatickými změnami, uvedl Elysejský palác.

Prezidenti se shodli na nutnosti spolupracovat v oblasti globálního veřejného zdraví v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO). Z té USA vyvedl předchozí prezident Donald Trump, Biden však hned po nástupu do funkce nařídil, aby se k ní Spojené státy vrátily. Stejně tak tomu bylo i u pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Koulař Crouser vylepšil 32 let starý halový světový rekord

Americký koulař Ryan Crouser vytvořil na mítinku ve Fayetteville světový halový rekord. Osmadvacetiletý olympijský vítěz z Ria de Janeiro předčil pokusem 22,82 metru o šestnáct centimetrů výkon krajana Randyho Barnese, který se v čele historických tabulek držel 32 let.

Crouser se na devět centimetrů přiblížil svému absolutnímu maximu z loňského roku. Pod střechou měl jeho dosavadní osobní rekord hodnotu 22,60. Ve Fayetteville Barnsův výkon překonal dokonce dvakrát. Nejdál poslal kouli hned v první sérii, ve třetí ještě předvedl pokus dlouhý 22,70.

"Velmi dobrý start do roku 2021," řekl televizi ESPN Crouser. Historickým zápisem si upevnil první místo v letošních tabulkách, v nichž se za něj v sobotu zařadil výkonem 21,48 český rekordman Tomáš Staněk.

Barnes zůstává nadále absolutním světovým rekordmanem výkonem 23,12 z roku 1990. Za 23 metrů poslal 7,26 kg těžké náčiní také němec Ulf Timmermann (23,06), Crouser se výkonem 22,91 dělí o třetí místo v tabulkách s krajanem Joem Kovacsem a Italem Alessandrem Andreiem.

před 2 hodinami

Portugalský prezident de Sousa podle odhadů obhájil mandát

Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa podle odhadů obhájil mandát, hned v prvním kole dnešních voleb se mu podařilo získat přes polovinu hlasů. S odkazem na projekci veřejnoprávní televize RTP o tom informují tiskové agentury.

De Sousa, který je zástupcem pravého středu, si podle odhadů zajistil 57 až 62 procent odevzdaných hlasovacích lístků. V čele Portugalska tak bude dalších pět let.

Další zprávy