Češi se rekordně zadlužili, ukazuje nová statistika. Mladí mají se splácením stále větší problémy

Janis Aliapulios Ekonomika Janis Aliapulios, Ekonomika
7. 3. 2017 11:35
Celková výše dluhu obyvatel Česka loni stoupla o osm procent na 1,96 bilionu korun. Jen za čtvrté čtvrtletí si domácnosti půjčily rekordních 150 miliard korun, poptávku táhly především hypoteční úvěry. Objem nesplácených půjček klesl díky dobré kondici ekonomiky o téměř desetinu - výjimkou jsou lidé od 15 do 24 let, kteří mají s plněním závazků stále větší problémy.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Praha - Obyvatelé České republiky si během loňského roku vzali nové úvěry za rekordních 549 miliard korun. Celková výše dluhu domácností meziročně vzrostla o 151 miliard korun a přiblížila se dvěma bilionům. Ukazují to data společnosti CRIF - Czech Credit Bureau, která provozuje Bankovní a Nebankovní registr klientských informací.

Nejvíce si loni Češi půjčovali ve čtvrtém čtvrtletí, kdy nový dluh poprvé v historii přesáhl hranici 150 miliard korun. "Lidé slyšeli o zpřísňování pravidel pro poskytování hypoték a o zvyšování úrokových sazeb, takže chtěli na poslední chvíli využít akčních nabídek," říká výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací Jiří Rajl.

Nějakou formu dluhu má ve zmíněných registrech evidováno 3,05 milionu osob.

Nízká nezaměstnanost a růst mezd přispěly k poklesu objemu nesplácených dluhů o devět procent na necelých 44 miliard.

"Objem nových úvěrů roste, zatímco problémy se splácením má stále méně lidí. To se dá vykládat jako dvojnásobné zlepšení a ukazuje to na dobrou ekonomickou situaci v Česku," říká Rajl. Otázkou ale podle něj zůstává, jak se bude lidem dařit splácet v budoucnu, až porostou úrokové sazby.

Dlouhodobý dluh, tedy hypotéky a úvěry ze stavebního spoření, mělo ke konci loňského roku 1,12 milionu osob - o jedno procento více než před rokem. Každý klient v průměru dlužil 1,4 milionu korun.

Výrazně - meziročně o šest procent - klesl počet klientů s takzvaným ohroženým dlouhodobým dluhem. Za ten se považuje hlavně takový, u něhož nebyly zaplaceny minimálně tři po sobě jdoucí měsíční splátky nebo jim byl úvěr takzvaně zesplatněn. To znamená, že věřitel požaduje kvůli špatné platební morálce vrácení celého dluhu i s úroky. Ke konci roku mělo ohrožený dlouhodobý dluh 28 986 osob, průměrná částka ohroženého dluhu dosáhla 492 350 korun.

Krátkodobý dluh, tedy úvěr na spotřebu, mělo 2,4 milionu lidí - o jedno procento méně než před rokem. V průměru každý dlužil 168 276 korun. Počet klientů s ohroženým krátkodobým dluhem stoupl o tři procenta na 296 084 osob, v průměru šlo o částku 100 191 korun.

Výkonný ředitel společnosti CRIF Petr Kučera očekává, že i letos celkový objem úvěrů poroste. Nových úvěrů ale bude přibývat pomaleji. "Úrokové sazby hypoték budou růst a centrální banka v několika krocích zpřísní pravidla pro jejich poskytování," popisuje Kučera hlavní důvod.

Letos podle něj data úvěrových registrů navíc ukážou zhoršení platební morálky lidí. Nebude to tím, že by se zhoršila obecně situace v ekonomice, ale tím, že služby registrů začne využívat více společností.

"Kromě 60 stávajících poskytovatelů úvěrů z řad velkých bank, leasingových firem a zavedených splátkových firem nyní do registrů přicházejí poskytovatelé malých půjček před výplatou, kteří přes internet cílí na více rizikové skupiny. K tomu, aby se více zajímaly o finanční situaci zájemců o půjčku, je přiměl nový zákon. A skladba jejich klientů pravděpodobně přispěje k letošnímu zhoršení statistik," očekává Kučera.

Svoje závazky loni lépe plnily všechny skupiny obyvatel s výjimkou mladých lidí od 15 do 24 let věku. Mladí lidé tvoří dlouhodobě nejrizikovější skupinu klientů bank a finančních institucí. Takzvaný ohrožený dluh má na pět procent mladých lidí u dlouhodobých a 16 procent u krátkodobých úvěrů.

 

Právě se děje

Další zprávy