Foto: ČSOB

3. mýtus - "Na důchody bude vždy"

Demografický výhled je jasný - penzistů výrazně přibývá a pracovně aktivních lidí ubývá. Určitá forma důchodu bude pravděpodobně i v budoucnu, otázkou je, jakou bude mít výši a co si za tyto peníze penzista koupí.

• Více o demografických trendech v Česku čtěte zde:
  Nejvíc lidí v Česku ubude kolem roku 2065, kdy začnou umírat Husákovy děti 

Kumulovaný deficit penzijního systému přitom od roku 2000 znatelně nabobtnal. V letošním roce sice díky ekonomické konjunktuře mírně poklesl, přesto však dosahuje 380 miliard korun. Výběrem vyšších daní si přitom podle analytika Petra Dufka nepomůžeme, protože už teď je zdanění práce velké, tvoří víc než polovinu z ceny práce. 

Průzkum se také lidí zeptal, zda náš stát potřebuje penzijní reformu. 60 procent lidí uvedlo, že ano. Nejvíce by lidé chtěli posílit princip zásluhovosti a příspěvek od zaměstnavatele na penzi ustanovit jako povinný.

Podle Dufka ovšem to, co bychom v otázce důchodů chtěli, absolutně nekoresponduje s tím, jaké politické strany ve volbách podporujeme a co ony v tomto ohledu prosazují. 

Důležité podle něj je, aby si lidé na důchod spořili. V současnosti mají penzijní společnosti 4,4 milionu klientů, z nichž ale řada spoří jen minimální částky. Státní podpora náleží až při úložce 300 korun měsíčně. Nemalé procento Čechů ale spoří jen stokorunu měsíčně. "Je to chyba penzijních společností, že nedokázaly klientům vysvětlit, že přicházejí o peníze," říká Marie Zemanová.