Češi neumějí napsat bestseller. Trh táhnou cizinci

Jan Němec. Ekonom
15. 12. 2013 19:00
Přes všechny negativní faktory nečelí knižní trh katastrofě, které se nakladatelé obávali
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Isifa/Thinkstock

Překotný vývoj technologií v posledních letech zásadně ovlivnil i knižní trh, a tím také nakladatelský byznys. Konkurence televize a internetu u mladších generací ubírá knihám na atraktivitě, lidé čtou stále častěji na displejích místo z papíru. Mění se vkus lidí, ochota za některé knihy utrácet, a krize navíc mnoha rodinám "ukousla" část peněz, které mohou utratit za zábavu.

Přes všechny negativní faktory ale knižní trh stále nečelí katastrofě, které se nakladatelé v minulých letech obávali. Jen v loňském roce vyšlo v Česku podle údajů Svazu českých knihkupců a nakladatelů 16,6 tisíce knih. To je přibližně stejně jako v roce 2011 a zhruba o dva tisíce méně než v posledním předkrizovém roce 2008.

Celkem zákazníci v "kamenných" i internetových knihkupectvích utratili 8,2 miliardy korun oproti sedmi miliardám v roce předešlém. "Bylo to do velké míry způsobeno zvýšením DPH. Skutečné zvýšení prodeje představovalo jen asi 400 milionů korun," upozorňuje spoluautor zprávy, nakladatel Vladimír Pistorius.

Právě zvýšení daně z přidané hodnoty bylo jedním z hlavních strašáků. Podle některých pesimistů mělo "zabít" český knižní trh. Nakonec k tomu nedošlo, nicméně na pultech knihkupectví i ve výsledovkách nakladatelů se změny projevily výrazně.

"Nejhorší pro nás bylo zvýšení DPH z pěti procent na devět v roce 2008. To vyvolalo skokové zdražení knih až o třetinu," konstatuje ředitel brněnského nakladatelství Host Tomáš Reichel.

Vydělává hlavně "lehké čtivo"

Nepříliš optimistický výhled knižního trhu a změna vkusu čtenářů, kteří stále méně čtou uměleckou literaturu a hledají především zábavu, donutily mnoho nakladatelů změnit svůj přístup. Některá dříve úzce specializovaná nakladatelství například musela začít vydávat i masovější literaturu.

Podnikatelé v knižním byznysu jsou většinou lidé s nadstandardním vztahem ke knihám. Sami ale říkají, že na vydávání knih pro radost či dle vlastního vkusu není prostor. Knižní byznys je tvrdý a panuje v něm velká konkurence. Na trhu působí přes dva a půl tisíce nakladatelů, přičemž více než 50 knih loni vydalo šest desítek z nich.

Viewegh, Pawlowská, Svěrák

Mezi hlavní tahouny českého knižního trhu v oblasti beletrie, na niž připadá zhruba polovina všech vydaných knih, patří zahraniční autoři. Nakladatele k sázce na překladovou beletrii nutí především jeden fakt: nedostatek českých autorů, kteří by byli schopni prodat deseti- či statisícové náklady.

Světlými výjimkami jsou Michal Viewegh, Halina Pawlowská, případně Zdeněk Svěrák, jehož kniha Po strništi bos vládne žebříčkům v letošní předvánoční sezoně.

Vyhledávání nadějných českých autorů patří k nákladným a nejistým činnostem. Právě nakladatelství Host se ale v minulých letech povedl kardinální úlovek, díky němuž se čas i peníze investované do "pilování" rukopisu vyplatily: spisovatelka Kateřina Tučková.

Její knihy Žítkovské bohyně se prodalo přes 60 tisíc kusů. A to je na českého autora, navíc začínajícího, vynikající číslo. I Reichel ale přiznává, že podobných objevů je jako šafránu. "Nový rukopis najdeme v poště prakticky každý den, ale věnujeme se maximálně dvěma nebo třem do roka," dodává Reichel.

Chybějí vzory?

Důvodů, proč Češi až na několik výjimek neumějí psát bestsellery, je více. Především podle nakladatelů chybějí potenciálním spisovatelům vzory. Pokud by viděli, že se psaním knih dá uživit, našlo by se i více zájemců. Příkladem jsou právě severské země.

"Když začaly být skandinávské detektivky celosvětově populární, vrhli se na psaní talentovaní lidé, kteří by se jinak stali třeba právníky nebo novináři. Úspěch jejich kolegů je přesvědčil. Česká literatura ale v poslední době moc příkladů úspěchu nenabízí," tvrdí Reichel.

 

Právě se děje

Aktualizováno teď

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 35 minutami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy