První propad po pěti letech. Prodej aut v Česku dusilo WLTP, velká trojka kraluje dál

Adam Váchal ČTK Adam Váchal, ČTK
Aktualizováno 8. 1. 2019 13:56
Rekordní rok 2017 zůstal nepřekonán - prodej nových osobních aut na českém trhu totiž loni poklesl o 3,7 procenta na 261 437 vozů. V samotném loňském prosinci trh klesl dokonce o 27 procent. Na tiskové konferenci to oznámili zástupci Svazu dovozců automobilů (SDA). Šlo o první pokles trhu od roku 2013. V roce 2017 Češi nakoupili rekordních 271 595 nových osobních aut, což bylo o 4,6 procenta více než v roce 2016.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Škoda Auto

Prodej v druhé polovině roku ovlivnilo zavádění nových homologačních testů WLTP, které zapříčinilo nedostupnost některých konfigurací vozů, které výrobci nestihli homologovat.

Za zkratkou WLTP se ukrývá přísnější metoda měření emisí u aut. Tu loni v září zavedla Evropská unie, aby údaje o zplodinách uvedené na papíře odpovídaly více realitě.

Změna způsobila řadě firem značné problémy. Velká část výrobců nestihla včas homologovat všechny varianty vozů a musela v září zcela zastavit prodeje některých modelů.

Přísnější pravidla výrazně zpomalila prodej aut v celé Evropě. Nejvíc to bylo znát právě v září, kdy počet registrací nových aut v unii klesl o 23,5 procenta na 1,09 mi­lionu vozů.

S velkými komplikacemi se potýkal německý koncern Volkswagen. Tomu od 1. září vypadla z nabídky polovina ze 14 modelů. Firma hlásila zpoždění výroby u 250 tisíc aut. Potřebná razítka se jí nepodařilo získat například ani pro populární Golf. To se okamžitě projevilo na výsledcích koncernu. Provozní zisk mu ve třetím čtvrtletí klesl o 18,6 procenta na 3,51 mi­liardy eur (90,7 miliardy korun).

Škodě Auto, která je součástí německého koncernu, se prodeje v září snížily o více než čtvrtinu. Místo aby automobilka nově vyrobené vozy posílala z továren rovnou dealerům, musela je ve velkém odvážet na odstavná parkoviště.

Říjen a listopad už byl co se týče nových registrací o poznání lepší než září, ale zdaleka nedohnal ztrátu. "Prosinec byl za poslední roky vůbec nejslabší na registrace nových aut," řekl tajemník SDA Josef Pokorný. 

WLTP bude mít podle predikce společnosti PwC vliv i na letošní prodeje. Analytici odhadují, že letošní rok bude pro český autoprůmysl opět úspěšný, ale prodeje s největší pravděpodobností nepřekonají rekordní rok 2017. Podle PwC se letos prodá okolo 265 tisíc automobilů. Jejich výrobu bude v Česku komplikovat především nedostatek pracovních sil - firmy mají nouzi o kvalifikované dělníky. Komplikaci podle odborníků představuje také plánovaná přísnější regulace emisí CO2 ze stran Evropské unie. 

Automobilky se připravují na dobu, kdy budou muset razantně snížit množství oxidu uhličitého, které vypouští do ovzduší jejich vozy. Po roce 2020 budou muset srazit průměrné emise u vyrobených aut, jinak budou platit miliardové pokuty. Po roce 2025 se navíc regulace ještě výrazně zpřísní. Proto automobilky ve velkém investují do alternativních paliv a především elektromobilů, jejichž prodej chtějí firmy rozjet ve velkém. Nikdo však zatím nedokáže odhadnout, jak velký zájem o tyto ekologické vozy bude ze strany zákazníků. Právě to bude mít v příštích letech významný vliv na to, kolik nových aut budou jejich výrobci prodávat.

V prodejích kraluje trojka Škoda, VW a Hyundai

Nejprodávanější značkou byla loni Škoda Auto s 84 172 vozy, což je o 34 více než v předchozím roce. Následuje Volkswagen s poklesem o 9,6 procenta na 24 358 aut a třetímu Hyundai klesl odbyt o 4,4 procenta na 20 476 vozů.

Nejoblíbenějším modelem byla Škoda Octavia s 25 834 prodanými vozy, následuje Fabia s prodejem 21 080 aut a Rapid, který si pořídilo 14 353 zákazníků. Následují Hyundai i30 a Škoda Superb.

Škoda podle ředitele českého zastoupení Luboše Vlčka zaznamenala zvýšení tržního podílu z 30,7 na rekordních 32,2 procenta. "Výsledek ovlivnila konzistentní obchodní politika značky i úspěšné zaměření na retailové zákazníky. Ti tvoří necelou čtvrtinu našich prodejů," řekl Vlček ČTK.

Prodej lehkých užitkových aut se zvýšil o 4,3 procenta na 20 225 automobilů. První je Peugeot (2780), následuje Volkswagen (2704) a Fiat (2549). Nejoblíbenějším modelem byl Peugeot Boxer. Registrace nákladních aut klesly o 1,1 procenta na 9894 vozidel. Nejvíce prodaly značky Mercedes Benz, DAF a MAN.

Prodej autobusů se zvýšil o 49,6 procenta na 1203 vozidel. První je domácí značka SOR s prodejem 368 vozidel, následuje Iveco s 315 autobusy a třetí skončil Mercedes (102).

Počet zaregistrovaných nových motorek se loni meziročně zvýšil o 7,7 procenta na 17 281 strojů. První skončila Honda s 3232 prodanými motocykly, následuje Yamaha (1301) a CF Moto (1166).

 

Právě se děje

před 30 minutami

Rusko vyhošťuje deset amerických diplomatů

Ruské ministerstvo zahraničí ve středu oznámilo, že v reakci na nejnovější sankce ze strany USA recipročně označilo za nežádoucí osoby deset pracovníků amerického velvyslanectví v Moskvě. Příslušnou nótu předalo zástupci amerického velvyslance s tím, že "uvedené osoby mají opustit Rusko do 21. května".

Ruská diplomacie přislíbila, že další odvetné kroky za "nezákonné protiruské sankce" budou následovat, uvedl list Kommersant na svém webu. Připomněl, že americký prezident Joe Biden v polovině dubna podepsal výnos o zavedení nových sankcí proti Rusku a USA také rozhodly o vyhoštění deseti ruských diplomatů.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 31 minutami

Maďarsko zruší sporný zákon o financování nevládních organizací, který soud EU označil za diskriminační

Maďarsko zruší sporný zákon o financování nevládních organizací, který Soudní dvůr Evropské unie označil za diskriminační a porušující evropské předpisy. Místopředseda vlády Zsolt Semjén podle agentury DPA předložil v parlamentu v noci na středu nový zákon, který kritizovanou normu nahradí. Maďarsku hrozil ze strany EU finanční postih v případě, že by zákon neupravilo.

Maďarsko v roce 2017 zpřísnilo dohled nad organizacemi financovanými ze zahraničí. Ty, jejichž roční příspěvek překročí 7,2 milionu forintů (546 000 Kč), se musejí povinně registrovat a také zveřejňovat podrobnosti o svých dárcích. Dotčené spolky musejí rovněž na webových stránkách výslovně uvádět, že jsou "organizacemi podporovanými ze zahraničí".

Unijní soud v červnu 2020 konstatoval, že jde o "diskriminační a neodůvodněné omezení", které je v rozporu se základními právy včetně ochrany osobních údajů či svobody sdružování.

Podle kritiků byl tento a další zákony namířen především proti americkému finančníkovi a filantropovi maďarského původu Georgi Sorosovi, kterého kvůli jeho liberálním názorům považuje premiér Viktor Orbán za svého nepřítele.

Nyní může být zákon zneplatněn na některé z příštích schůzí parlamentu. Chystaná novela podle DPA obsahuje ustanovení, na jehož základě bude maďarský účetní dvůr každoročně vypracovávat zprávy o těch nevládních organizacích, jejichž příjmy budou přesahovat 20 milionů forintů (1,43 milionu korun).

Zdroj: ČTK
Další zprávy