Zdroj: Shutterstock

Podle indexu Česko stanulo v oblasti zdraví a bezpečnosti na bronzové příčce. První místo získalo Německo a druhou pozici obsadila Litva. „Na chvost srovnání se především kvůli vyšší kriminalitě propadly některé ze severských států, které se jinak často nachází mezi premianty, a vůbec nejhoršího výsledku dosáhlo Irsko,“ vysvětlují autoři indexu. Těmi jsou analytici z portálu Evropa v datech a České spořitelny

Ačkoliv do zdravotnictví investujeme podle indexu jen průměrně a v EU nám v tomto ohledu náleží 13. příčka, dostupnost tuzemské péče je v porovnání se zahraničím nadstandardní. Zdravotní péči si u nás nemůže dovolit jen 0,3 procenta obyvatelstva.

Celková dostupnost přitom zahrnuje finance, vzdálenost a čekací dobu. Vůbec nejlépe česká zdravotní péče dopadla z hlediska financí. „Český zdravotní systém zajišťuje občanům relativně širokou škálu preventivních prohlídek či vyšetření, které jsou plně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. To i v rámci zemí EU není tak úplně běžné. Přesto nejsou tyto možnosti českými pacienty dostatečně využívány,“ popisuje ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek.

Horší je to s dostupností zdravotní péče, tedy s tím, jak mají občané daleko k nejbližšímu lékaři. Kvůli příliš velké vzdálenosti ho ani v případě potřeby nenavštěvuje 5,1 procenta Čechů, tvrdí index. To odpovídá pátému nejhoršímu výsledku v Evropské unii. Lékaři chybí hlavně v menších obcích, a lidé tak musí dojíždět neúměrně velké vzdálenosti. „Z našich dat vyplývá, že problémy se týkají skutečně zejména menších obcí či příhraničních oblastí, aglomerací s menší hustotou obyvatel či nižší kupní silou, které se pravděpodobně lékařům jeví jako méně atraktivní,“ dodává Kabátek.

Největším problémem je čekací lhůta, kvůli které v Česku lékařskou péči nevyhledává přes 14 procent populace. Ve srovnání se zbytkem Evropy jde o lehce nadprůměrný stav.

Lepší umístění nám ve srovnání zajišťuje dostatek nemocničních lůžek. Na 100 tisíc obyvatel připadá 658 lůžek v nemocnicích, což je šestý nejvyšší poměr. V posledním Švédsku je tento výsledek pro představu třetinový.

Mít nejmíň lidí bez práce nestačí. Českému trhu vládne zkostnatělost i nerovné mzdy

Páté nejlepší umístění Česko získává i v jinak smutné statistice kojenecké úmrtnosti, která se u nás v roce 2020 zastavila na hranici 2,3 promile, tedy dvou úmrtí na tisíc živě narozených. To je opět pátý nejlepší výsledek napříč unií.

Zdravotnictví boduje, zdraví chátrá

„Kde má ale Česko velký prostor ke zlepšení, je samotné zdraví a péče o něj. Když se zaměříme na naději dožití ve zdraví, propadá se Česko k evropskému průměru. Než se dostaví závažnější zdravotní komplikace, ve zdraví průměrně prožijeme 62 let života. Situace by ale mohla být horší. Například Slováky závažné zdravotní problémy začínají trápit už po dosažení 56 let,“ říká Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech.

Čechy také dlouhodobě trápí obezita. BMI v hodnotě přes 30 kilogramů na metr krychlový má v Česku přes 19,3 procenta Čechů, což je v rámci unie 18. nejvyšší výsledek. Až 25. místo nám pak přísluší při sledování nadváhy, která spojuje obezitu i takzvanou preobezitu. Nadváhou u nás trpí přes 58 procent obyvatel, přičemž se jedná o jeden z nejvyšších podílů v EU.

Češi se nicméně podle Zdeňka Kabátka v posledních letech o své zdraví starají více. „Přesná data či statistiky k dispozici nejsou, sledovat můžeme jen dílčí aspekty, jako například obezitu v populaci, spotřebu alkoholu či počty kuřáků. Zde se v žebříčcích bohužel stále pohybujeme na nelichotivých příčkách. Podle mého subjektivního názoru se ale přístup Čechů, jejich zájem o vlastní zdraví v posledních letech přece jenom alespoň pozvolna k lepšímu mění,“ doplňuje ředitel VZP.

Na 100 tisíc Čechů připadá 29 vážných trestných činů

Dobře si Češi podle indexu stojí v bezpečnosti. Podle žebříčku Global Peace Index jsme osmým nejmírumilovnějším národem na světě. „Bezpečnostní situace u nás je poměrně stabilní, možná i proto bývá Česká republika označována za devátou nejbezpečnější zemi na světě,“ potvrzuje policejní prezident Martin Vondrášek.

Zločin, násilí nebo vandalismus v okolí svého bydliště nahlásilo policii podle Eurostatu zhruba šest procent Čechů. Ještě lépe se nám daří u vážných trestných činů, jako je vražda, loupežné přepadení či sexuální napadení. Na 100 tisíc Čechů totiž připadá celkem 29 případů z této kategorie, což je sedmý nejnižší výsledek v celé EU. V unijním srovnání se tak mnohem více blížíme prvnímu Kypru s poměrem 9,7 vážného činu na 100 tisíc obyvatel než poslednímu Švédsku, jehož závažná trestná činnost je ve srovnání s Českem téměř desetinásobná - 284,5 trestného činu na 100 tisíc obyvatel.

Draze, zato pomalu. Česko v bydlení zaostává téměř ve všem, blýsklo se jen jednou

„Kategorií trestných činů, v rámci níž se Česko řadí k horší polovině zemí EU, jsou krádeže motorových vozidel. Na sto tisíc obyvatel připadalo v roce 2019 celkem 63 krádeží vozidel, což byl 9. nejvyšší počet v EU,“ vysvětluje analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová. Počet krádeží vozidel v Česku se ale v posledních letech výrazně snížil. Ještě v roce 2015 jsme s počtem 288 krádeží na tisíc obyvatel obsazovali první příčku.

Bezpečnost panuje v ulicích i na webu

Podle srovnání National Cyber Security Index si Česko stojí dobře i v oblasti kyberbezpečnosti. Na základě 46 různých metrik se české online prostředí stalo pátým nejbezpečnějším nejen v Evropě, ale také celosvětově.

V kontextu probíhajících krizí však podle policejního prezidenta kyberkriminalita sílí. „Zaznamenáváme nárůst závažnosti a sofistikovanosti trestné činnosti a zejména její přesun do kyberprostoru. Důvody tohoto trendu mohou být různé a bezesporu mezi ně patří i pokles životní úrovně některých skupin obyvatel vlivem vysoké inflace a s tím související zvyšující se míra nejistoty,“ vysvětluje dále Vondrášek. Na obavy z budoucnosti podle něj výrazně působí nepříznivá geopolitická situace v Evropě související s agresí Ruska vůči Ukrajině i nelegální migrace přes naše území směrem do západní Evropy.

Závažnost útoků potvrzuje i Ondřej Vlček, prezident společnosti Gen, která zastřešuje značky Avast, AVG, Norton a další. „V Česku stále blokujeme přes 100 milionů unikátních útoků ročně. Poměrně často tu vidíme vyděračské útoky prostřednictvím ransomwaru. Stále více na české uživatele útočí hrozby především typu phishing a scam.“

Vlček zároveň upozorňuje, že kromě útoků na běžné uživatele se hackeři často zaměřují i na státní instituce, jejichž kyberochrana by mohla být na výrazně lepší úrovni.

Problém má Česko hlavně v online bankovních podvodech a podvodech s platebními kartami. S něčím takovým se v minulosti setkalo šest procent Čechů, což nás v EU řadí k průměru. „V posledním roce jsme mezi různými formami phishingu (podvodné získávání citlivých údajů přes internet, pozn. red.) zaznamenali výrazný nárůst podvodných telefonátů, takzvaného vishingu, který se v meziročním srovnání zvýšil šestinásobně,“ vysvětluje Josef Rech, šéf bezpečnosti České spořitelny. „Celkový počet podvodných útoků ve srovnání s předchozím rokem sice dramaticky nevzrostl, nicméně počet útoků skrze elektronickou komunikaci, tedy SMS, e-mail či komunikační aplikace, se zdvojnásobil,“ dodává Rech.

Nejslabším článkem obrany proti phishingu a dalším kyberútokům přitom podle něj zůstává lidská důvěřivost.