Brno - Ústavní soud odmítl návrh na zrušení části energetického zákona, podle které ministerstvo průmyslu a obchodu vyhláškou určuje způsob výpočtu škody za neoprávněný odběr elektřiny.

Návrh podal Okresní soud v Chrudimi. Dospěl k závěru, že současný způsob výpočtu je paušální, sankční a často neodpovídá skutečné škodě.

Podle Ústavního soudu není třeba předpisy měnit. Lidé se mohou bránit žalobami a justice pak musí vyhlášku aplikovat s ohledem na konkrétní okolnosti, tedy tak, aby se náhrada co nejvíce přiblížila skutečné škodě. Dokonce se vyhláškou vůbec nemusí řídit.

Mnohem vyšší než skutečná škoda

Zákon sám žádnou metodu výpočtu neobsahuje, ale odkazuje na příslušnou ministerskou vyhlášku, která pro výpočet stanovuje složitá technická a časová kritéria.

Návrh chrudimského soudu zpochybňoval právě takzvané zmocňovací ustanovení zákona. Dosavadní praxe prý vede k netransparentnímu stanovování škod a porušování principu rovnosti ochrany vlastnického práva. Částka je prý často mnohem vyšší, než jaká je reálně způsobená škoda.

Chrudimský soudce Hynek Baňouch řešil několik podobných případů, kdy distributor energie požadoval za údajné černé odběry desetitisíce korun. Ústavní soudci si vyžádali vyjádření Energetického regulačního úřadu, z něhož vyplynulo, že přesný výpočet náhrady škody bývá někdy velmi obtížný, ba nemožný. Načerno napájené spotřebiče lze totiž velmi rychle odpojit ze sítě.

Lze to řešit individuálně

Chrudimský návrh pak projednalo plénum Ústavního soudu a odmítlo jej, protože předpisy lze vykládat v souladu s ústavou. Pokud mají lidé pocit, že distributor energie stanovil neadekvátní výši škody, mohou se podle Ústavního soudu obrátit na místně příslušný soud. Ten pak může vyhlášku použít jen z části, dokonce k ní nemusí přihlédnout vůbec.

"Pro svůj závěr o výši škody může soud vzít v úvahu například předchozí historii spotřeby energie neoprávněného odběratele elektřiny, pokud je tato k dispozici, nebo provést výpočet pro spotřebitele jiným spravedlivým způsobem tak, aby se výši skutečné škody v maximální míře přiblížil," uvedla mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková.

Chrudimský soud ve svém návrhu zdůrazňoval, že jeho cílem nebylo zpochybnit povinnost nahradit škodu způsobenou černým odběrem. Zasazoval se však o princip náhrady skutečné škody, vypočtené podle konkrétních okolností případu.

Ústavní soud měl podle návrhu zrušit celé zmocňovací ustanovení, případně alespoň jeho část. Jako další možnost chrudimský soud předložil takzvaný interpretativní výrok, jímž by soud stanovil správný výklad zákona a vyhlášky.

Jak lépe vypočítat škodu

"Ústavní soud zdůraznil, že vyhlášku nelze aplikovat mechanicky, ale musí být zohledněny konkrétní okolnosti případu, aby se vypočtená škoda co nejvíce blížila škodě skutečné," reagoval na verdikt chrudimský soudce Baňouch.

Podle něj tak soud bude vycházet z historií spotřeby předložených žalobcem, ale zřejmě i z údajů na spotřebičích v místě zjevně užívaných a z jejich obvyklé doby užívání a z okolností případu bude muset dovodit dobu, po níž k neoprávněnému odběru skutečně docházelo, nikoli z hypotetického předpokladu, že odběr trval od doby předposledního odečtu.

Neoprávněným odběrem je i stav, kdy elektroměr zaznamenává nesprávně nebo je třeba jen nenápadně poškozen. Odběratel má nahrazovat škodu, i když takovou vadu nezpůsobil, a není podstatné, zda o ní skutečně věděl. Možné zneužívání vyhláškou stanovené metody výpočtu podle Baňoucha připustil i Energetický regulační úřad.