Výsledek je nad odhady analytiků. V únoru spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 2,7 procenta.
V březnu byly například brambory v meziročním srovnání dražší téměř o 75 procent, pekárenské výrobky a obiloviny zdražily o 3,3 procenta, máslo o 8,6 procenta a elektřina skoro o 12 procent. Levnější byly vejce, ovoce a cukr. Ve srovnání s únorem ale jejich zlevňování zpomalilo.
Klíčovým důvodem poměrně rychlého růstu cen je podle ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy je citelný růst mezd. "Ten se promítá se do výrazného vzestupu takzvané jádrové inflace, tedy inflace očištěné o kolísavou složku potravin a energií. Jádrová inflace vykázala letos v lednu i únoru tříprocentní růstové tempo. Tak rychle nerostla minimálně posledních dvanáct let," uvedl Kovanda.
Důvodem zdražování zeleniny je loňské suché a teplé počasí, které zapříčinilo špatnou úrodu nejen v Česku, ale prakticky v celé Evropě. Kvůli špatné úrodě obilovin v čele s pšenicí zdražuje i pečivo a roste také cena másla.
V březnu také zdražovaly pohonné hmoty, a to zejména kvůli omezení těžby ze strany zemí jako Saúdská Arábie či Rusko. "Ke zdražení paliv ovšem přispěla také koruna, jež letos oslabuje vůči dolaru, v němž se ropa obchoduje. Slabší koruna je obecně proinflačním činitelem," komentuje zdražování Kovanda.
"Tříprocentní inflace je na hranici tolerančního pásma ČNB, nicméně inflace začne od léta s největší pravděpodobností opět rychle klesat s tím, jak zafunguje loňský vysoký srovnávací základ. Na konci roku se tak už dostane pod hranici 2,5 procenta," předpokládá ekonom ČSOB Petr Dufek.
