


V Německu ve středu začal platit zákon, podle kterého nesmí čerpací stanice zdražovat častěji než jednou denně. Dosud se cena pohonných hmot měnila i padesátkrát denně. Větší pravomoci dostal také Spolkový kartelový úřad. Souborem opatření, která německý parlament schválil teprve minulý týden, reagovala vláda na zvýšení cen ropy a plynu kvůli íránské válce.

Nová pravidla vstoupila v platnost těsně před Velikonocemi, kdy se na cesty vydává větší množství lidí než obvykle. Spolkový sněm je přitom schválil teprve ve čtvrtek, druhá komora parlamentu - Spolková rada - hned v pátek.
Čerpací stanice smí od středy zdražovat jen v poledne. Zlevňovat mohou nadále kdykoli. Podle německých médií se tak napříště zřejmě vyplatí tankovat vždy dopoledne. Podle předsedy Spolkového kartelového úřadu Andrease Mundta dosud v průměru čerpací stanice denně cenu měnily dvacetkrát, někdy ale až padesátkrát.
Inspiraci německá vláda našla v Rakousku a doufá, že zákon přinese na trh větší předvídatelnost a transparentnost. V případě porušení nového nařízení mohou čerpací stanice dostat pokutu až 100 tisíc eur (2,4 milionu Kč). Na tom, jak opatření ceny benzinu a nafty ovlivní, se ale odborníci neshodují.
Cílem změny zákona o kartelovém úřadu, která ve středu rovněž vstoupila v platnost, je to, aby důkazní břemeno napříště leželo na straně podniků. Vláda tak chce posílit konkurenci na trhu s pohonnými hmotami a dosáhnout v konečném důsledku snížení cen.
Ceny pohonných hmot začaly růst kvůli válce, kterou zahájily na konci února americko-izraelské útoky na Írán. Deklarovaným cílem bylo zabránit Teheránu v dalším rozvoji vojenského jaderného programu a programu balistických raket. Írán v odvetě zahájil útoky na Izrael, na americké vojenské základny na Blízkém východě i na vojenské a civilní cíle v okolních arabských státech.
Ceny benzinu i nafty na německých čerpacích stanicích jsou nyní nad dvěma eury za litr. V posledních týdnech německá média hojně informovala o tom, že obyvatelé ve východním pohraničí jezdí tankovat do Česka a do Polska, kde jsou ceny ve srovnání s Německem nižší.
Úpravy, které ve středu vstoupily v platnost, by nemusely být poslední, které vláda přijme v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Kancléř Friedrich Merz minulý týden naznačil, že se nebrání dalším krokům. Sám řekl, že jeden balík „nebude stačit, abychom ceny zbrzdili natolik, aby to bylo pro spotřebitele opět únosné“. Debatuje se mimo jiné o dočasném snížení energetické daně, vyšších paušálech pro pendlery, ale i o cenovém limitu pro benzin a naftu.



Jak dlouho bude Andrej Babiš v Česku vládnout? Premiér nejdřív řekl, že chce vyhrát volby v roce 2029, 2033 a 2037. Zpětně prohlásil, že si dělal legraci, aby následně ve svém posledním videu spekuloval, že by mohl vyhrát i v roce 2041.



VC Katalánska MotoGP připomínala katastrofický film. Po dvou restartech, těžkých pádech a létajících motorkách vyhrál muž, kterého trefil soupeřův stroj.



Prezident Petr Pavel udělil záštitu festivalu Meeting Brno, jehož zástupci pozvali do Brna sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL). Na dotaz to v pondělí uvedla Kancelář prezidenta republiky (KPR). Pavel podle ní festivalu udělil záštitu už potřetí. Projekt si klade za cíl upřímný dialog, sdílení příběhů a historických zkušeností, odůvodnil záštitu Hrad.



Polsko předá ke stíhání do Česka tři lidi zadržené kvůli žhářskému útoku na zbrojovku LPP Holding v Pardubicích. Uvedla to v pondělí Česká televize (ČT) na základě vyjádření mluvčího českého policejního prezidia Davida Schöna. Podle dřívějších informací v Polsku v souvislosti s požárem, který policie vyšetřuje jako teroristický útok, zadrželi dva muže a jednu ženu.



Keporkak Timmy, známý díky záchranné akci, která v posledních týdnech plnila média, nemá klid ani po smrti. Jeho vyplavené tělo totiž přitahuje pozornost zvědavých turistů. Jeden z návštěvníků však zašel ještě dál a nechal se vyfotit přímo na mrtvé velrybě. Úřady přitom varují, aby se lidé k tělu nepřibližovali. Může totiž přenášet nebezpečné nemoci a v krajním případě dokonce explodovat.